Poplatky a zákaz práce. Trump nařídil další zpřísnění azylových pravidel

Americký prezident Donald Trump ve snaze snížit počet přistěhovalců z latinskoamerických zemí zpřísnil azylová pravidla. V pondělí vládním úřadům mimo jiné nařídil, aby zavedly poplatky za žádosti o azyl či zakázaly žadatelům pracovat do chvíle, než bude o jejich případech rozhodnuto. Organizace hájící lidská práva se obávají, že nová opatření mohou poškodit lidi, kteří do Spojených států utíkají před násilím či pronásledováním. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že mu na zvládání migrační vlny docházejí peníze.

Trumpem podepsané memorandum dává ministerstvům spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti devadesát dnů na zavedení nových omezení do praxe. Dosud bezplatné žádosti budou nově podmíněny zaplacením nespecifikované částky. Migranti nebudou smět pracovat až půl roku, což bude podle Trumpových plánů maximální doba, kterou dostanou soudy na rozhodnutí o jejich osudu.

Americký prezident se dlouhodobě snaží snížit počet migrantů mířících do USA přes mexickou hranici, kam posílá vojenské posily, a hodlá podél hranice vybudovat bariéru, kvůli jejímuž financování vyhlásil stav nouze. Již loni nařídil mimo jiné, aby byli přistěhovalci vraceni za mexickou hranici, než bude rozhodnuto o jejich žádostech.

Kritika ze strany OSN

Mluvčí úřadu OSN pro uprchlíky Charlie Yaxley novinářům v reakci na Trumpův plán řekl, že snaha žádat o azyl je základním lidským právem. „Lidé by za výkon tohoto práva neměli platit,“ uvedl podle Reuters.

Kritici Trumpova přístupu tvrdí, že někteří lidé prchající ze svých zemí před chudobou nebudou mít na zaplacení žádosti, i kdyby šlo o symbolickou částku.

„Většina lidí přicházejících do Spojených států žádat o azyl nevlastní nic jiného než oblečení, které mají na sobě,“ řekla Reuters někdejší imigrační úřednice Victoria Neilsonová.

Trump v březnu pohrozil uzavřením hranice, neboť Mexiko podle něho dostatečně situaci neřešilo. Začátkem dubna však mexické úřady pochválil, že začaly zadržovat větší počet migrantů.

Rekordní nápor na jižní hranici

Americkému ministerstvu vnitřní bezpečnosti docházejí kvůli náporu migrantů na jižní hranici peníze. Bílý dům zašle Kongresu žádost o dodatečné finanční prostředky, prohlásil úřadující ministr vnitřní bezpečnosti Kevin McAleenan. V březnu dorazilo k hranici USA s Mexikem 100 tisíc lidí, což je nejvíc za posledních dvanáct let.

V minulosti zvládali pohraničníci nápor migrantů vyřizovat, protože šlo většinou o mexické muže hledající práci, upozornil ministr. Nyní ale jde o celé rodiny z několika středoamerických států, které je složitější deportovat zpátky do Mexika. Hraniční infrastruktura je zastaralá a nedostatečná, nevyhovuje požadavkům na internaci rodin s dětmi, upozornil McAleenan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 3 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 20 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 29 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 47 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...