Vědci varují před vraždícími roboty. Rozhodování strojů o životě a smrti by mělo nedozírné následky

Nahrávám video

Ke kampani proti vývoji takzvaných vražedných robotů se připojily tisíce vědců. Obávají se situace, kdy by si bojové automaty samy rozhodovaly o životě a smrti svých protivníků. O možném zákazu vražedných robotů několikrát jednala OSN, zatím ale bez výsledku. Proti závazné smlouvě, která by znemožnila nasazení robotů s ničivými schopnostmi, se staví Spojené státy, Rusko, Čína i Velká Británie.

Nejsilnějším argumentem pro nasazení bojových robotů je ochrana životů vojáků. Už nyní roboti plní roli průzkumníků, zachraňují zraněné a hasí požáry. Pro vědce je ovšem stále snadnější vyvinout i roboty, kteří zabíjejí. Automaticky, bez pokynu člověka.

„Lidé si představují něco jako Terminátora, ale tak to není. Jde o asistenty normálních zbraňových systémů,“ vysvětluje profesor robotiky Thomas Küchenmeister.

Na hranici zcela samostatných zbraní se už teď pohybuje řada armádních robotů. Autonomní tank vyvíjí firma Kalašnikov, na izraelských hranicích samostatně operuje vozidlo Guardian.

Autonomní tank firmy Kalašnikov
Zdroj: ČT24

Profesor robotiky Noel Sharkey tvrdí, že plně robotického vojáka dokáže se svými studenty vyvinout do čtrnácti dnů. „Umí pronásledovat cíl, sám si ho vybrat a zneškodnit ho. Jediné, o co se snažíme, je zakázat funkce vybírání cíle a použití síly,“ ujišťuje Sharkey, který je jedním ze zakladatelů kampaně proti robotům-zabijákům.

Debata na půdě OSN se zatím nikam neposunula

Pokud by o výběru cíle a jeho zneškodnění rozhodoval výhradě stroj, mělo by to podle odpůrců těchto zbraňových systémů nedozírné důsledky. Před tímto krokem varuje na čtyři a půl tisíce vědců z oblasti výpočetní techniky, ale i zakladatel Microsoftu Bill Gates.

Do celosvětové akce se zapojilo i několik nositelů Nobelovy ceny. „Pod vlivem naší kampaně se vlády rozhodly jednat o této otázce v Ženevě na půdě OSN,“ potvrzuje Jody Williamsová, která obdržela Nobelovu cenu za boj proti nášlapným minám.

Organizátoři kampaně věří, že se v OSN do čela tažení za mezinárodní smlouvu o zákazu automatizovaných strojů na zabíjení postaví německá vláda. Ta už prostřednictvím ministra zahraničí Heiko Maase vyzvala členské státy OSN, aby se vývoje plně automatických bojových robotů zřekly.

Berlín se ovšem v tomto směru zasazuje pouze o nezávaznou deklaraci, nikoli o celosvětový zákaz. Proti závazné smlouvě se totiž staví nejsilnější vojenské mocnosti světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu se Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody.
před 6 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 25 mminutami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 43 mminutami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 3 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.