Vědci varují před vraždícími roboty. Rozhodování strojů o životě a smrti by mělo nedozírné následky

6 minut
Horizont ČT24: Vědci varují před vraždícími roboty
Zdroj: ČT24

Ke kampani proti vývoji takzvaných vražedných robotů se připojily tisíce vědců. Obávají se situace, kdy by si bojové automaty samy rozhodovaly o životě a smrti svých protivníků. O možném zákazu vražedných robotů několikrát jednala OSN, zatím ale bez výsledku. Proti závazné smlouvě, která by znemožnila nasazení robotů s ničivými schopnostmi, se staví Spojené státy, Rusko, Čína i Velká Británie.

Nejsilnějším argumentem pro nasazení bojových robotů je ochrana životů vojáků. Už nyní roboti plní roli průzkumníků, zachraňují zraněné a hasí požáry. Pro vědce je ovšem stále snadnější vyvinout i roboty, kteří zabíjejí. Automaticky, bez pokynu člověka.

„Lidé si představují něco jako Terminátora, ale tak to není. Jde o asistenty normálních zbraňových systémů,“ vysvětluje profesor robotiky Thomas Küchenmeister.

Na hranici zcela samostatných zbraní se už teď pohybuje řada armádních robotů. Autonomní tank vyvíjí firma Kalašnikov, na izraelských hranicích samostatně operuje vozidlo Guardian.

Autonomní tank firmy Kalašnikov
Zdroj: ČT24

Profesor robotiky Noel Sharkey tvrdí, že plně robotického vojáka dokáže se svými studenty vyvinout do čtrnácti dnů. „Umí pronásledovat cíl, sám si ho vybrat a zneškodnit ho. Jediné, o co se snažíme, je zakázat funkce vybírání cíle a použití síly,“ ujišťuje Sharkey, který je jedním ze zakladatelů kampaně proti robotům-zabijákům.

Debata na půdě OSN se zatím nikam neposunula

Pokud by o výběru cíle a jeho zneškodnění rozhodoval výhradě stroj, mělo by to podle odpůrců těchto zbraňových systémů nedozírné důsledky. Před tímto krokem varuje na čtyři a půl tisíce vědců z oblasti výpočetní techniky, ale i zakladatel Microsoftu Bill Gates.

Do celosvětové akce se zapojilo i několik nositelů Nobelovy ceny. „Pod vlivem naší kampaně se vlády rozhodly jednat o této otázce v Ženevě na půdě OSN,“ potvrzuje Jody Williamsová, která obdržela Nobelovu cenu za boj proti nášlapným minám.

Organizátoři kampaně věří, že se v OSN do čela tažení za mezinárodní smlouvu o zákazu automatizovaných strojů na zabíjení postaví německá vláda. Ta už prostřednictvím ministra zahraničí Heiko Maase vyzvala členské státy OSN, aby se vývoje plně automatických bojových robotů zřekly.

Berlín se ovšem v tomto směru zasazuje pouze o nezávaznou deklaraci, nikoli o celosvětový zákaz. Proti závazné smlouvě se totiž staví nejsilnější vojenské mocnosti světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 24 mminutami

Ruské drony zabíjely v Chersonu, jeden shodil i výbušninu na auto

Ruské drony v pondělí večer a v noci na úterý útočily na ukrajinská města. Úder v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabil pětašedesátiletou ženu. Oblastní správa později informovala, že ruský dron shodil v Chersonu výbušninu na osobní auto a zranil třicetiletého muže. Náletům dronů večer čelil také Černihiv. Ruské dělostřelectvo pak v noci ostřelovalo Záporožskou oblast, kde zranilo dva lidi. Cílem úderů se stala také Sumská oblast, kde byla zraněná jedna osoba.
06:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 1 hhodinou

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Bez dohody do 50 dnů uvalí USA na Rusko tvrdá cla, hrozí Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael zabil u centra pomoci dalších deset civilistů, mluví o technické závadě

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.
před 9 hhodinami

Španělským městem Torre Pacheco zmítá násilí po napadení seniora

Už třetí den trvá násilí ve španělském Torre Pacheco, a to kvůli napadení seniora třemi útočníky. Do pětatřicetitisícového města po incidentu, jenž se stále vyšetřuje, dorazili příznivci krajní pravice, která incidentu využívá, aby se zviditelnila. Z útoku viní migranty ze severní Afriky, již tvoří třicet procent obyvatel Torre Pacheca. Ve městě tak dochází ke střetům a na pořádek musí dohlížet četnictvo. Spolu s voláním po pomstě se po sítích okamžitě začaly šířit i dezinformace.
před 10 hhodinami

Francie si vojenskou přehlídkou připomněla dobytí Bastily

Francie si v pondělí připomíná dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Vojenské přehlídky v centru Paříže se tradičně účastnil i prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...