Rusko chce vymáhat na Ukrajině údajné škody způsobené Krymu

Moskva hodlá na Ukrajině vymáhat škody, které údajně Kyjev způsobil Krymskému poloostrovu v době ukrajinské správy, před ruskou anexí. V ruské Státní dumě už podle agentury Interfax vznikla pracovní skupina, která se problémem zabývá. Krymský poslanec Andrej Kozenko prý spočítal, že jde o sumu víc než 1,5 bilionu rublů (asi 530 miliard korun).

Ukrajina musí podle Kozenka uhradit Rusku mimo jiné také morální škody způsobené údajnou „ukrajinskou okupací“, mezi něž poslanec počítá popření práv ruskojazyčného obyvatelstva. Nahradit by měl Kyjev peníze, které inkasoval za pronájem sevastopolské námořní základny Rusku, i prostředky ztracené v důsledku protiruských sankcí vyhlášených Západem.

Parlamentní skupinu pro vyčíslení škod vede první místopředseda Státní dumy Ivan Melnikov. Agentuře Interfax řekl, že konečný účet musí být vědecky podložen, protože Rusko hodlá peníze vymáhat s pomocí „evropských parlamentních struktur“.

Krym Moskva předala Ukrajině v sovětské éře dekretem z roku 1954, který byl podle nynější ruské interpretace protiústavní. Po násilné ruské anexi v roce 2014 ukrajinské vedení začalo u několika mezinárodních soudů vymáhat způsobené škody. Loni v květnu Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu nařídil Rusku kompenzovat některým ukrajinským firmám škody způsobené anexí Krymu. Moskva ale rozhodnutí neuznává a nařízení ignorovala.

  • Krym byl k ruské říši připojen v roce 1783. Tehdy ruský státník, voják a milenec Kateřiny II. Grigorij Potěmkin-Tavričeskij (též Poťomkin) prohlásil Krym za ruský na věčné časy.
  • Po bolševické revoluci byl poloostrov krátký čas k dispozici vojskům Dohody a stal se útočištěm bělogvardějských generálů: po jejich porážce zde byla v říjnu 1921 vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR.
  • Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v roce 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.
  • O obnovení Krymské ASSR rozhodlo referendum v lednu 1991 a o měsíc později k tomu ukrajinský Nejvyšší sovět přijal patřičné zákonné rozhodnutí.
  • Situace se vyhrotila na začátku května 1992, kdy místní parlament schválil „akt státní nezávislosti Krymské republiky“. Ukrajinský zákonodárný orgán ho neuznal. Poté ruský Nejvyšší sovět uvedl v pochybnost předání Krymu Ukrajině v roce 1954. Pod nátlakem Kyjeva krymský parlament své původní rozhodnutí odvolal. Od té doby měla krymská autonomie rozsáhlé pravomoci v hospodářství, zahraničním obchodě a sociální politice a Kyjev odpovídá za zahraniční politiku a obranu poloostrova.
  • Poté, co začátkem března 2014 převzal vedení Krymu proruský předseda autonomní vlády, ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem. 16. března 2014 pak obyvatelé Krymu rozhodli v referendu, které bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou, o připojení k Rusku. 
  • O historii Krymu čtěte víc ZDE.