Homosexuálům hrozí ukamenování. V Bruneji začíná platit tvrdý islámský zákon

V asijském státě Brunej ve středu začal platit islámský zákon, který umožní trestat homosexualitu nebo nevěru smrtí a krádež amputací ruky nebo nohy. Brunej se stává sedmou zemí světa, kde mohou lidé zemřít kvůli své sexuální orientaci.

Trest smrti za ni je zakotven i v právním systému Íránu, Saúdské Arábie, Jemenu, Nigérie, Súdánu a Somálska. Mauritánie sice umožňuje odsoudit osobu k ukamenování, ale zároveň v ní platí moratorium na tresty smrti.

Čtyřistatisícová Brunej ohlásila záměr zavést šaríu v roce 2013, nové tresty však začnou platit až nyní.

Rozhodnutí vyvolalo pozornost na celém světě a konalo se několik demonstrací. „Kruté a nelidské tresty“ odsoudila OSN, celebrity jako George Clooney a Elton John vyzvaly k bojkotu luxusních hotelů spojených s Brunejí. Francie Brunej v úterý vyzvala, aby od „tohoto projektu“ odstoupila. Protest vzneslo také Německo.

Brunej patří díky svému nerostnému bohatství k zemím s vysokým hrubým domácím produktem, avšak v posledních letech se potýká v souvislosti s nižšími cenami ropy s recesí. Sultán Hassanal Bolkiah očekává, že zavedení šaríe posílí mezi konzervativci jeho pozici coby islámského vůdce, napsala agentura AFP.

Odbornice na Asii Bridget Welshová se domnívá, že se z Bruneje stává Saúdská Arábie jihovýchodní Asie. „Rostoucí závislost režimu na náboženství se dá vysvětlit oslabením brunejské ekonomiky a obavami z úpadku podpory obyvatelstva,“ řekla Welshová.

Odklon od Západu sblíží Brunej s Čínou

Orientace Bruneje může odradit západní podniky a usnadnit naopak sbližování s Čínou, která nemá ve zvyku kritizovat své partnery kvůli porušování lidských práv. Čínské podniky už v Bruneji značně investovaly v rámci nové Hedvábné stezky do rafinérie, přehrady a dálnice.

To potvrdil i indonésista z Orientálního ústavu Akademie věd Tomáš Petrů. „Je tady problém geopolitický, kdy izolace ze strany Západu může Brunej vehnat úplně v náruč Číny,“ uvedl Petrů.

Brunejci svého sultána nekritizují, takže není jasné, jak se dívají na novou legislativu. „Brunej je absolutní monarchie, neexistuje jakýkoli odpor vůči králi. Ten je považován automaticky za velezradu, a tudíž se může trestat také smrtí. Lidé nejsou ani zvyklí zvednout hlas. Je tady tak silná cenzura, mravnostní policie a islámská byrokracie, že lidé žiji v podstatě v takovém velmi luxusním vězení,“ popsal indonésista.

Nahrávám video
Tomáš Petrů: Homosexualita je v zemi trestná už dlouho a fyzické tresty jsou běžné
Zdroj: ČT24

Přinejmenším ale mezi muslimy, kteří tvoří 70 procent obyvatelstva, zavedení šaríe podporu má. Některé z nich rozhořčila výzva k bojkotu hotelů kontrolovaných sultanátem v Evropě a USA. Brunejský sultán je podle Petrů jedním z nejbohatších lidí světa. 

Expert: Fyzické tresty jsou v oblasti běžné

To, zda se budou tresty smrti ukamenováním vykonávat, není jisté. Homosexualita je ale podle Petrů v zemi trestná už dlouho a fyzické násilí není výjimkou. „Homosexualita se trestá odnětím svobody až na 10 let. Fyzické tresty jsou v této oblasti běžné. Například v Singapuru je to nejčastěji bití rákoskou,“ doplnil dále Petrů.

Brunejský zákoník také zahrnuje už dlouho tresty oběšením, avšak naposledy byl tento trest vykonán v roce 1957. Předseda vlády navíc minulý týden ujistil, že platit budou dva právní systémy. Jeden islámský, který se bude týkat výhradně muslimů, a druhý civilní pro společnost jako celek.

Některé z nových zákonů se ale budou dotýkat i obyvatel jiného než muslimského vyznání. „Bude to případně podle toho, jak v tom kterém sexuálním styku budou lidé propojeni. Pokud jde o muslima a nemuslima, tak se týká automaticky obou,“ vysvětlil Petrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sesuvy půdy na Novém Zélandu mají dvě oběti, pátrá se po pohřešovaných

Po sesuvu půdy v tábořišti pátrají záchranáři na Novém Zélandu po několika pohřešovaných, mezi nimiž jsou podle úřadů i děti. Úřady už také hlásí dvě oběti na životech, uvedla agentura Reuters. Oblasti Severního ostrova sužují silné deště a zhruba osm tisíc lidí je kvůli nepříznivému počasí bez proudu. Některé oblasti musely být evakuovány a některé silnice uzavřeny. Česká diplomacie nemá informace, že by tam v ohrožení byli i nějací Češi.
04:33Aktualizovánopřed 31 mminutami

„Můžeme udělat, cokoliv budeme chtít.“ Trump založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat.
09:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 3 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 4 hhodinami
Načítání...