U hranic Gazy demonstrovaly tisíce Palestinců. Několik lidí zemřelo, desítky utrpěly zranění

Až čtyřicet tisíc Palestinců protestovalo u hranic Izraele a Pásma Gazy, někteří házeli kameny a zapalovali pneumatiky. Odvetná střelba izraelských vojáků podle palestinských činitelů usmrtila čtyři mladíky, další více než dvě stovky lidí měly být zraněny. Palestinci si připomínají rok od „Pochodu za návrat“. Napětí v posledním týdnu zvyšují rakety vypalované radikálními skupinami a protiúdery izraelské armády. Ta poslala k hranicím s Gazou tanky.

Podle listu The Jerusalem Post se v sobotu u hranice sešlo zhruba 40 tisíc demonstrantů. Někteří z nich podle izraelské armády na vojáky házeli kameny, výbušná zařízení a zapálené pneumatiky. Palestinští aktivisté oblečení v oranžových vestách se snažili udržet demonstranty co nejdál od hraničního plotu, někteří z nich se přesto dostali až k němu.

„Dobře se zamyslete, než použijete násilí a teror. Izrael je odhodlán bránit své občany a svou suverenitu,“ zdůraznily izraelské bezpečnostní síly v prohlášení. Na místo dorazil šéf Hamasu Ismáíl Haníja i egyptská delegace, která se snaží zprostředkovat mírové rozhovory. Hamas varoval, že pokud se izraelské síly uchýlí k násilí, Palestinci jsou „připraveni na odpor“.

Protesty začaly loni 30. března, kdy si každoročně Arabové připomínají výročí smrti šesti izraelských Arabů při manifestaci proti izraelské konfiskaci arabského území v roce 1976. Izraelská vláda tehdy nařídila zábor půdy v Galileji, kde žije hlavně arabské obyvatelstvo.

Palestinci demonstrují za návrat na historická území svých předků a za zrušení blokády Pásma Gazy. Tu v roce 2007 zavedly Izrael a Egypt poté, co pásmo ovládlo radikální hnutí Hamas.

Nahrávám video

Během roku protestů zemřely dvě stovky demonstrantů a další tisíce utrpěly zranění. Padli i dva izraelští vojáci. „Protesty budou pokračovat. Jejich cílem je zabránit všem dohodám, které připravuje americká vláda, a také přerušit obléhání. A dokud toho nedosáhneme, v protestech vytrváme,“ říká mluvčí Palestinského islámského džihádu Khaled Al-Batsh.

Bohužel zatím jsme nedosáhli ničeho, spíš naopak. Ale stále máme naději a budeme pokračovat i v dalších letech, klidně navždy – dokud se nám nepodaří dosáhnout našich cílů.
Palestinská demonstrantka

První oběť ještě před začátkem protestů

Už v pátek se u hranic sešlo na osm set lidí – sedm z nich postřelili izraelští vojáci. Podle ministerstva zdravotnictví byl v sobotu nedaleko u hranic s Gazou střelen do hlavy dvacetiletý palestinský mladík. Lidé, kteří se v pátek večer sešli na nočním protestu, uvedli, že byl postřelen brzy ráno asi 100 metrů od hranice a krátce nato zemřel. Izraelská armáda agentuře Reuters oznámila, že nemá o incidentu žádné informace.

Druhý palestinský mladík byl střelen do prsou nedaleko města Chán Júnis na jihu pásma a později zemřel v nemocnici. Třetí oběť, sedmnáctiletý obyvatel města Gazy, byl zastřelen nedaleko svého domu. Stejně starého mladíka zastřelil izraelský voják přímo v jedné z pěti hlavních lokalit, v nichž se odehrávaly protesty.

Organizace OSN vyzvala obě strany, aby se zdržely násilí. „Doufáme, že pro nikoho nebude nebezpečné přijít k plotu a lidé budou moct pokojně demonstrovat proti tomu, co věří, že je špatně – ekonomickým podmínkám, blokádě nebo všemu ostatnímu, proti čemu tam protestují,“ konstatoval koordinátor OSN pro palestinská území Jamie McGoldrick.

V pondělí zranila palestinská raketa nedaleko Tel Avivu sedm lidí. Izraelci, kteří viní radikální hnutí Hamas, pak odpověděli odvetným útokem na Pásmo Gazy. Situace se opakovala i následující noci, kdy radikálové vypálili desítky raket – většinu ale zlikvidoval obranný štít.

Izraelské letouny na oplátku zasáhly desítky cílů v Gaze. „Posilujeme naši ochranu okolo hranic s Pásmem Gazy. Nedávno jsem nařídil posílení jednotek i dodání dalších zbraní, abychom byli připraveni na rozsáhlou akci. Všichni Izraelci by měli vědět, že pokud to bude třeba, budeme silní,“ zdůraznil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Premiéra čekají už za dva týdny parlamentní volby, kde proti němu stojí středová koalice, kterou vede bývalý armádní generál Benny Gantz. Vojenské manévry ale podle Netanjahua nemají s předvolebním bojem nic společného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 24 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 40 mminutami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 40 mminutami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 47 mminutami

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 52 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.