Britští poslanci schválili zpřísněné vládní usnesení, které říká, že Velká Británie nemá za žádných okolností opustit Evropskou unii bez dohody. Britští poslanci v úterý znovu odmítli dohodu, kterou premiérka Theresa Mayová vyjednala s Bruselem. Ve čtvrtek budou zákonodárci hlasovat znovu – tentokrát o odkladu brexitu. Ten by však musela schválit sedmadvacítka.
Odchod z EU bez dohody nepřichází v úvahu. Britští poslanci vyloučili tvrdý brexit
Hlasování o brexitové dohodě
Pro pozměňovací návrh předložený konzervativní poslankyní Caroline Spelmanovou a labouristou Jackem Dromeyem o kategorickém odmítnutí tvrdého brexitu bylo 312 zákonodárců, proti 308. Další z podnětů, o němž se hlasovalo, požadoval odložení brexitu do 22. května a „řízený odchod bez dohody“, což poslanci odmítli.
V závěrečném hlasování pak poslanci schválili vládní usnesení o vyloučení brexitu bez dohody upravené právě schváleným pozměňovacím návrhem. Pro bylo 321 poslanců, proti 278 poslanců. Původní podoba vládního usnesení vylučovala odchod bez dohody „jen“ k 29. březnu, ale ne za všech okolností, jak stanovil pozměňovací návrh.
Britský tisk však píše, že zabránit neřízenému brexitu v podstatě není ve vládní moci, a očekává brzy vlnu ministerských demisí. Funkci už složila náměstkyně ministra penzí a práce.
Buď dohoda, nebo delší odklad brexitu
Mayová zdůraznila, že odchod bez dohody zůstává výchozí variantou, pokud se nenajde alternativa. Ke shodě na dohodě podle ní musí dojít v příštích dnech, jinak bude muset nastat delší odklad. Ministr zahraničí Jeremy Hunt údajně hovořil o dvou letech.
Šéf opozičních labouristů přitom znovu označil její dohodu za mrtvou a varoval před následky tvrdého brexitu na britskou ekonomiku. Podle Mayové ale mají britské firmy mnohem větší strach z vlády vedené Corbynem než z odchodu bez dohody.
Irská hranice dočasně bez kontrol
Britská vláda ve středu zveřejnila první nouzové plány pro případ odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Zboží mířící z Irska do Severního Irska ponechá dočasně bez kontrol a předejde obávanému zavedení tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova.
Londýn nebude zavádět na irské hranici žádné celní kontroly. U zboží, které bude nově podléhat clům, zatím ponechá jeho registraci a placení zcela na firmách, jež je budou do Severního Irska dovážet.
Zavedení hraničních kontrol měla v rámci dojednané brexitové dohody zabránit takzvaná irská pojistka, která ovšem byla v úterý pro britské poslance zásadní překážkou pro schválení dohody o podmínkách brexitu jako celku.
Irská ministryně pro evropské záležitosti Helen McEnteeová v reakci na dočasný plán Londýna zdůraznila, že brexitová dohoda přesně toto opatření obsahuje. Irsko nadále nechystá žádné kontroly na své severní hranici, prohlásila.
Zboží, které z Irska poputuje do Británie jiným směrem než přes pevninskou hranici, však bude podle Londýna podléhat celním kontrolám. McEnteeová uvedla, že například cla na hovězí maso či mléčné výrobky budou pro irské zemědělce „naprosto katastrofální“.
Cla na auta i některé potraviny
Kabinet Mayové před svým středečním zasedáním rovněž uvedl, že 87 procent zboží dováženého ze zemí mimo Unii nebude podléhat clům, zatímco v současnosti je to v rámci unijních pravidel 80 procent. Mezi produkty, za něž vývozci Londýnu platit cla budou, je například maso, některé mléčné výrobky či další potraviny. Vztahovat se budou rovněž na dovoz aut. Bez cel však podle BBC zůstane import autodílů z unijních zemí.
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas v reakci na oznámení britské vlády uvedl, že Evropská unie začne v případě britského odchodu z EU bez dohody uplatňovat na zboží z Británie standardní cla podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO)
Vyjednávání o podmínkách brexitu skončilo, zdůraznil Barnier
Představitelé unijních institucí se shodují, že cestu dál musí nyní ukázat britští poslanci. Podle Barniera je Unie připravena čelit tvrdému brexitu a zůstane „klidná a jednotná až do konce tohoto mimořádného procesu“. „Riziko brexitu bez dohody nikdy nebylo vyšší. Naléhám na vás, abyste toto riziko ani jeho dopady nepodceňovali,“ prohlásil unijní vyjednavač.
Britské vládě vzkázal, že pokud je stále jejím cílem opustit EU spořádaným způsobem, pak je vyjednaná brexitová dohoda jediným možným nástrojem. „Chci, aby to všichni zcela pochopili,“ dodal. Barnier také nastolil otázku, proč by EU měla schválit odsunutí data brexitu, když vyjednávání o jeho podmínkách skončilo.
Přípravy na tvrdý brexit řeší také Evropský parlament, který představil balík opatření, jež by měla zmírnit dopady neřízeného odchodu Spojeného království z osmadvacítky. Schválil třeba nařízení, která mají zajistit i v případě neřízeného brexitu „základní propojení“ v letecké, železniční i silniční nákladní dopravě. Další nařízení se týkají zachování práva unijních občanů na sociální zabezpečení a bezproblémového dokončení již započatých stáží v rámci programu Erasmus+. Unie se také snaží ulehčit pokračující působení britských rybářů v unijních vodách a naopak.
„Nevidím žádný důvod pro odklad brexitu, když neznáme stanovisko většiny poslanců v Dolní sněmovně. Proč bychom měli Spojenému království poskytnout i jenom krátký odklad, když není jasná pozice Dolní sněmovny?,“ podotkl koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt.
Jediným rozumným řešením současného patu je podle Verhofstadta spolupráce mezi labouristy a konzervativci, kteří zatím jen „používají brexit, aby se navzájem vraždili“.
Tvrdý brexit by byla katastrofa, varuje Cameron
Před tvrdým brexitem ve středu varoval bývalý britský premiér David Cameron, který referendum o brexitu před lety vypsal. „Zjevně je nyní třeba vyloučit brexit bez dohody, který by byl pro naši zemi katastrofou, a usilovat o odklad (termínu odchodu Británie z EU),“ řekl Sky News.
Cameron bojoval za setrvání země v Unii a po prohraném lidovém hlasování z funkce odstoupil. V rozhovoru teď kritizoval poslance, „kteří vždy chtěli brexit“, a přesto „proti němu opět hlasovali“. „To premiérku rozčiluje,“ dodal s tím, že by Mayová nyní měla uvažovat o „dalších alternativních partnerských dohodách, aby tento problém vyřešila“.
Tvrdý brexit odmítl i labouristický expremiér Tony Blair. Další rozhodování by podle něj mělo přejít znovu na britské občany.
- Na odchod Velké Británie z Evropské unie se chystá i Česko, které přijímá opatření kvůli hrozbě takzvaného tvrdého brexitu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) bude příští týden jednat se svým britským protějškem Jeremy Huntem.
- Mluvit budou o postavení Čechů, kteří v zemi po brexitu zůstanou. V současné době jich v Británii žije 40 až 100 tisíc. Petříček také otevře konzulát v Manchesteru, který má společně s ambasádou v Londýně pomáhat lidem řešit případné problémy.
- Premiér Andrej Babiš (ANO) telefonicky doporučil Mayové, aby její vláda vypsala druhé referendum. Premiérka ale prý jeho návrhy odmítla.