Velký pátek nakonec v Rakousku svátkem nebude. Ani napůl

Rakouská vláda otočila, a Velký pátek se tak mezi svátky nezařadí. Ještě minulý týden kabinet navrhoval, aby byl tento den svátkem zčásti, a to od 14 hodin odpoledne. Tento týden ale po debatě se zástupci církví rozhodl, že Velký pátek bude běžným pracovním dnem pro všechny občany. Každý bude mít ale nárok vzít si dovolenou a ze dne, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista, si tak udělat „osobní svátek“. Opatření ve středu večer schválil parlament. Stejně jako předchozí návrh se i toto řešení stalo terčem kritiky.

Rakušané měli dosud o Velikonocích volno pouze na Velikonoční pondělí, Velký pátek byl svátkem jen pro členy starokatolické církve, evangelických církví augsburského a helvetského vyznání a evangelické církve metodistické. Pro všechny ostatní Rakušany včetně členů římskokatolické církve, ke které se podle posledního sčítání lidu hlásí téměř tři čtvrtiny obyvatel země, byl Velký pátek běžným pracovním dnem.

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku ovšem na konci ledna rozhodl, že rakouský zákon o velkopátečním svátku je diskriminační, neboť nepřistupuje ke všem obyvatelů země rovně. Soudu vadila mimo jiné pasáž, podle níž musí zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří mají kvůli svému vyznání nárok na pracovní volno, vyplácet zvláštní příplatek, pokud na Velký pátek přesto pracují.

Minulý týden se vláda, kterou tvoří lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ), shodla na kompromisu, podle kterého měl svátek na Velký pátek začít až od 14:00. Chtěla se tak vyhnout zavedení celodenního svátku a zároveň musela reagovat na verdikt Soudního dvora EU. Návrh se ale nelíbil církvím, zaměstnavatelům, ani zaměstnancům.

Tento týden proto vláda po jednání se zástupci církví rozhodla, že Velký pátek nebude svátkem ani zčásti a lidé budou mít právo pouze na takzvaný „osobní svátek“. Na něj mají právo například i v případě svatby, volno se však odečítá z celkového počtu dní řádné dovolené a nahlásit ho je nutné tři měsíce dopředu. Pro letošní rok ale byla lhůta stanovena na dva týdny.

Opatření může spustit právní bitvu

Změnu ve středu večer schválili poslanci, ale pouze hlasy členů koaličních stran. Stejně jako předchozí návrh, i toto řešení vyvolalo kritiku, a to ze strany opozice, církví a odborů. Právě odborový svaz ÖGB už avizoval, že zváží právní kroky. Někteří zástupci evangelické církve hrozí, že záležitost poženou k ústavnímu soudu. 

Ani odborníci se totiž neshodnou na tom, jestli vláda může svým rozhodnutím zrušit svátek, který je – byť jen pro členy některých církví – zakotven ve stále platné obecné kolektivní smlouvě uzavřené mezi komorou zaměstnavatelů a hlavními odbory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...