Velký pátek nakonec v Rakousku svátkem nebude. Ani napůl

Rakouská vláda otočila, a Velký pátek se tak mezi svátky nezařadí. Ještě minulý týden kabinet navrhoval, aby byl tento den svátkem zčásti, a to od 14 hodin odpoledne. Tento týden ale po debatě se zástupci církví rozhodl, že Velký pátek bude běžným pracovním dnem pro všechny občany. Každý bude mít ale nárok vzít si dovolenou a ze dne, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista, si tak udělat „osobní svátek“. Opatření ve středu večer schválil parlament. Stejně jako předchozí návrh se i toto řešení stalo terčem kritiky.

Rakušané měli dosud o Velikonocích volno pouze na Velikonoční pondělí, Velký pátek byl svátkem jen pro členy starokatolické církve, evangelických církví augsburského a helvetského vyznání a evangelické církve metodistické. Pro všechny ostatní Rakušany včetně členů římskokatolické církve, ke které se podle posledního sčítání lidu hlásí téměř tři čtvrtiny obyvatel země, byl Velký pátek běžným pracovním dnem.

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku ovšem na konci ledna rozhodl, že rakouský zákon o velkopátečním svátku je diskriminační, neboť nepřistupuje ke všem obyvatelů země rovně. Soudu vadila mimo jiné pasáž, podle níž musí zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří mají kvůli svému vyznání nárok na pracovní volno, vyplácet zvláštní příplatek, pokud na Velký pátek přesto pracují.

Minulý týden se vláda, kterou tvoří lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ), shodla na kompromisu, podle kterého měl svátek na Velký pátek začít až od 14:00. Chtěla se tak vyhnout zavedení celodenního svátku a zároveň musela reagovat na verdikt Soudního dvora EU. Návrh se ale nelíbil církvím, zaměstnavatelům, ani zaměstnancům.

Tento týden proto vláda po jednání se zástupci církví rozhodla, že Velký pátek nebude svátkem ani zčásti a lidé budou mít právo pouze na takzvaný „osobní svátek“. Na něj mají právo například i v případě svatby, volno se však odečítá z celkového počtu dní řádné dovolené a nahlásit ho je nutné tři měsíce dopředu. Pro letošní rok ale byla lhůta stanovena na dva týdny.

Opatření může spustit právní bitvu

Změnu ve středu večer schválili poslanci, ale pouze hlasy členů koaličních stran. Stejně jako předchozí návrh, i toto řešení vyvolalo kritiku, a to ze strany opozice, církví a odborů. Právě odborový svaz ÖGB už avizoval, že zváží právní kroky. Někteří zástupci evangelické církve hrozí, že záležitost poženou k ústavnímu soudu. 

Ani odborníci se totiž neshodnou na tom, jestli vláda může svým rozhodnutím zrušit svátek, který je – byť jen pro členy některých církví – zakotven ve stále platné obecné kolektivní smlouvě uzavřené mezi komorou zaměstnavatelů a hlavními odbory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...