Putin varoval Ukrajinu, aby nešla ve stopách Gruzie za éry Saakašviliho

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Ukrajinu, aby nedělala stejnou politiku jako kdysi gruzínský exprezident Michail Saakašvili, za jehož vlády Gruzie po válce s Ruskem ztratila značnou část svého území. Ruská odveta za gruzínskou ofenzivu proti vzpurné Jižní Osetii v roce 2008 vedla k ruskému uznání „nezávislosti“ Jižní Osetie a rovněž Abcházie. Obě provincie jsou od té doby faktickým protektorátem Moskvy.

Vladimir Putin
Zdroj: ČTK/AP Autor: Alexei Druzhinin

Ukrajinské vedení provádí protistátní politiku, řekl ruský prezident při debatě Valdajského diskusního fóra v jihoruském Soči.

„Takovou politiku svého času prováděl Saakašvili v Gruzii, když zaútočil na Jižní Osetii. V důsledku této zločinné akce Gruzie ztratila značnou část svého území,“ poznamenal Putin. „Bylo by velmi bolestné, kdyby šla nynější ukrajinská státní moc v jeho stopách,“ dodal.

Ruský vůdce zřejmě reagoval na zprávy, které se před týdnem objevily v ukrajinském i ruském tisku. Ukrajinská armáda se podle nich nedaleko města Volnovacha zmocnila vsi ležící v nárazníkovém pásmu oddělujícím vzbouřence od ukrajinských vojáků.

Armáda v tomto úseku posunula frontu východně o necelé dva kilometry. Ruský parlament ve čtvrtek vydal prohlášení, v němž hrozí Ukrajině „odpovědí s katastrofálními důsledky“.

Putin nepřímo obvinil Ukrajinu ze zabití Zacharčenka

Šéf Kremlu rovněž nepřímo obvinil Kyjev z odpovědnosti za smrt někdejšího vůdce doněckých vzbouřenců Alexandra Zacharčenka, zabitého při srpnovém atentátu. „Teroristické útoky, zabíjení lidí rukama ukrajinských tajných agentů, to je ten nejhorší způsob, jak s těmito regiony navázat vztah,“ řekl Putin.

Zacharčenkova smrt vyvolala mnoho spekulací o motivech a iniciátorech útoku. Ruská média viní jednoznačně Kyjev, zatímco ukrajinské vedení považuje atentát za výsledek boje o moc, který mezi sebou vedou frakce povstalců. Hovoří se také o snaze Moskvy zbavit se na Donbasu nepohodlných politiků.

Lepší vztahy čeká Putin po ukrajinských volbách

Agentura TASS před týdnem oznámila, že proruští separatisté z „lidové republiky“ v ukrajinské Doněcké oblasti dostali od Ruska nové bezpečnostní záruky. Jakým způsobem bude Moskva bezpečnost separatistů na východě Ukrajiny garantovat, zpráva neuváděla.

Putin počítá s tím, že s Kyjevem se Moskvě podaří navázat lepší styky po volbách, které Ukrajinu příští rok čekají. „Musíme počkat, a rozhodně počítám s tím, že se nám podaří s novým vedením vybudovat nějaké vztahy. Jsme k tomu připraveni, chceme to,“ konstatoval prezident na Valdajském fóru.

Příští rok v březnu budou na Ukrajině prezidentské volby, nový parlament si Ukrajinci zvolí téhož roku v říjnu.

Putin: IS se rozšiřuje v těch částech Sýrie, kde působí USA

Putin se na fóru věnoval řadě dalších témat. Uvedl například, že Rusko by mohlo přispět k řešení korejského problému prostřednictvím třístranných hospodářských projektů za účasti Severní a Jižní Koreje. Dotkl se i aktuální kauzy zmizení saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího, kvůli níž nehodlá měnit úroveň vztahů se Saúdskou Arábií.

Na téma jaderných zbraní řekl, že Rusko je použije jedině v odpovědi na blížící se raketový útok. A agresoři podle něj „prostě chcípnou“. „Když se přesvědčíme, že je veden útok proti Rusku, až pak zasadíme odvetný úder. Samozřejmě, bude to katastrofa a my nemůžeme být iniciátory této katastrofy,“ prohlásil.

K působení teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii uvedl, že organizace rozšiřuje svou přítomnost v těch oblastech země, které kontrolují Spojené státy a jimi podporované oddíly. Sdělil také, že IS zajal 700 lidí, některé už zabil a zabitím dalších pohrozil. Mezi rukojmími je podle něj několik Američanů a Evropanů.