Putin varoval Ukrajinu, aby nešla ve stopách Gruzie za éry Saakašviliho

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Ukrajinu, aby nedělala stejnou politiku jako kdysi gruzínský exprezident Michail Saakašvili, za jehož vlády Gruzie po válce s Ruskem ztratila značnou část svého území. Ruská odveta za gruzínskou ofenzivu proti vzpurné Jižní Osetii v roce 2008 vedla k ruskému uznání „nezávislosti“ Jižní Osetie a rovněž Abcházie. Obě provincie jsou od té doby faktickým protektorátem Moskvy.

Ukrajinské vedení provádí protistátní politiku, řekl ruský prezident při debatě Valdajského diskusního fóra v jihoruském Soči.

„Takovou politiku svého času prováděl Saakašvili v Gruzii, když zaútočil na Jižní Osetii. V důsledku této zločinné akce Gruzie ztratila značnou část svého území,“ poznamenal Putin. „Bylo by velmi bolestné, kdyby šla nynější ukrajinská státní moc v jeho stopách,“ dodal.

Ruský vůdce zřejmě reagoval na zprávy, které se před týdnem objevily v ukrajinském i ruském tisku. Ukrajinská armáda se podle nich nedaleko města Volnovacha zmocnila vsi ležící v nárazníkovém pásmu oddělujícím vzbouřence od ukrajinských vojáků.

Armáda v tomto úseku posunula frontu východně o necelé dva kilometry. Ruský parlament ve čtvrtek vydal prohlášení, v němž hrozí Ukrajině „odpovědí s katastrofálními důsledky“.

Putin nepřímo obvinil Ukrajinu ze zabití Zacharčenka

Šéf Kremlu rovněž nepřímo obvinil Kyjev z odpovědnosti za smrt někdejšího vůdce doněckých vzbouřenců Alexandra Zacharčenka, zabitého při srpnovém atentátu. „Teroristické útoky, zabíjení lidí rukama ukrajinských tajných agentů, to je ten nejhorší způsob, jak s těmito regiony navázat vztah,“ řekl Putin.

Zacharčenkova smrt vyvolala mnoho spekulací o motivech a iniciátorech útoku. Ruská média viní jednoznačně Kyjev, zatímco ukrajinské vedení považuje atentát za výsledek boje o moc, který mezi sebou vedou frakce povstalců. Hovoří se také o snaze Moskvy zbavit se na Donbasu nepohodlných politiků.

Lepší vztahy čeká Putin po ukrajinských volbách

Agentura TASS před týdnem oznámila, že proruští separatisté z „lidové republiky“ v ukrajinské Doněcké oblasti dostali od Ruska nové bezpečnostní záruky. Jakým způsobem bude Moskva bezpečnost separatistů na východě Ukrajiny garantovat, zpráva neuváděla.

Putin počítá s tím, že s Kyjevem se Moskvě podaří navázat lepší styky po volbách, které Ukrajinu příští rok čekají. „Musíme počkat, a rozhodně počítám s tím, že se nám podaří s novým vedením vybudovat nějaké vztahy. Jsme k tomu připraveni, chceme to,“ konstatoval prezident na Valdajském fóru.

Příští rok v březnu budou na Ukrajině prezidentské volby, nový parlament si Ukrajinci zvolí téhož roku v říjnu.

Putin: IS se rozšiřuje v těch částech Sýrie, kde působí USA

Putin se na fóru věnoval řadě dalších témat. Uvedl například, že Rusko by mohlo přispět k řešení korejského problému prostřednictvím třístranných hospodářských projektů za účasti Severní a Jižní Koreje. Dotkl se i aktuální kauzy zmizení saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího, kvůli níž nehodlá měnit úroveň vztahů se Saúdskou Arábií.

Na téma jaderných zbraní řekl, že Rusko je použije jedině v odpovědi na blížící se raketový útok. A agresoři podle něj „prostě chcípnou“. „Když se přesvědčíme, že je veden útok proti Rusku, až pak zasadíme odvetný úder. Samozřejmě, bude to katastrofa a my nemůžeme být iniciátory této katastrofy,“ prohlásil.

K působení teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii uvedl, že organizace rozšiřuje svou přítomnost v těch oblastech země, které kontrolují Spojené státy a jimi podporované oddíly. Sdělil také, že IS zajal 700 lidí, některé už zabil a zabitím dalších pohrozil. Mezi rukojmími je podle něj několik Američanů a Evropanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrací do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě obrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 40 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...