Europoslanci debatovali o projevu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera v Evropském parlamentu o stavu Evropské unie. Jeho návrhy příštích úkolů a změn vyvolaly chválu u předáků klíčových poslaneckých klubů i kritiku polských konzervativců a dalších euroskeptiků.
Junckerův projev rozdělil europoslance, kritika zněla hlavně od konzervativců
Události: Junckerovo poselství se týkalo hlavně migrace (zdroj: ČT24)
„V dějinách evropské integrace nebyla Evropa nikdy rozdělenější než v současnosti,“ prohlásil v rozpravě po Junckerově projevu Ryszard Legutko z polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).
„Neslyšel jste o berlínské zdi?“ zareagoval belgický liberál Guy Verhofstadt za evropské liberály a odsoudil „naprosto hloupá a bláznivá slova na kontinentu, který přišel o miliony životů kvůli nacionalismu a populismu“.
Podle něj autoritářští vůdci, jako je maďarský premiér Viktor Orbán či šéf PiS Jaroslaw Kaczyński, „se snaží EU rozvrátit a převzít ji zevnitř“, a proto je tak důležité sjednotit prounijní síly.
Verhofstadt rovněž podpořil Junckerův návrh ukončit v EU jednomyslné rozhodování, protože „je zdrojem problémů“. Místo něj by se mělo zavést většinové hlasování jako „poslední šance, poslední záchrana“. Budoucí Evropská komise bude muset být více než jen komisí, ale evropskou vládou, skutečnou autoritou čelící populistům, zdůraznil.
- Posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže
- – Stálý sbor složený z 10 tisíc operativních pracovníků do roku 2020. Agentura bude mít své vlastní zaměstnance i vybavení, tedy plavidla, letadla a vozidla.
- – Agentura bude schopna – po předchozím souhlasu dotčené země – zahajovat společné operace a nasazovat personál mimo EU i do jiných než sousedních zemí.
- – Příslušníci stálého sboru budou pod vedením a kontrolou států, kam budou vysláni, moci plnit úkoly, jako je ověřování totožnosti, povolení nebo odepření vstupu na vnějších hranicích a zadržení osob na hranicích, aby se zajistila jejich plná účinnost.
- – Vedle organizace a financování společných návratových operací bude moci agentura pomáhat při řízení o navrácení v členských státech, například prostřednictvím identifikace osob ze třetích zemí, při získávání cestovních dokladů a přípravy rozhodnutí o navrácení pro vnitrostátní orgány.
- – Náklady na navrhovanou modernizaci činí na období 2019–2020 celkem 1,3 miliardy eur (33 miliard korun). V příštím rozpočtovém období EU 2021–2027 se navrhuje celkem 11,3 miliardy eur.
- Posílení Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO)
- – Společné týmy EU pro řízení migrace budou podporovat členské státy v případě potřeby a na požádání, a to i v hotspotech a kontrolovaných střediscích.
- – Týmy se budou skládat z odborníků z Evropské pohraniční a pobřežní stráže, EASO a Europolu a budou koordinovány Evropskou komisí. Pod vedením členského státu budou moci plnit úkoly nezbytné pro přijímání příchozích, rozlišovat mezi osobami, které potřebují ochranu, a osobami, které ji nepotřebují, a provádět azylová řízení a řízení o vracení.
- – Aby agentura mohla plnit své úkoly, navrhuje EK rozpočet ve výši 321 milionů eur na období 2019–2020 a 1,25 miliardy eur na období 2021–2027.
- Účinnější návratová politika, změny v příslušné směrnici
- – Osoby, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty na hranicích, budou směrovány přímo k zjednodušenému řízení o navrácení. Nebude platit žádná lhůta k dobrovolnému opuštění území a lhůty pro odvolání budou kratší.
- – Rozhodnutí o navrácení budou vydána současně či bezprostředně po vydání rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu. Pro odvolání proti navrácení v případě odmítnutých žadatelů o azyl bude platit lhůta nejvýše pěti dnů a dotyční budou mít povinnost spolupracovat. Členské země EU budou muset vytvořit programy dobrovolných návratů a posílit jejich finanční i praktickou podporu. Zároveň budou moci zkrátit lhůtu stanovenou k dobrovolnému návratu, například jako prevence toho, že se vracení budou skrývat.
- – Vznik jednotných kritérií ke zhodnocení rizika, že se vracená osoba začne skrývat. Ta budou jedním z určujících faktorů pro případné zadržení dotyčného při plném respektu k jeho základním právům. Počáteční období pro takové zadržení jsou nejméně tři měsíce, které zohledňují dobu potřebnou k úspěšné organizaci návratu. Kromě toho budou mít země EU také možnost zadržet osoby, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení a které představují hrozbu pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost.
- Lepší legální cesty do EU
- – Dohoda zemí EU na systému „modrých karet“, který by do Unie přilákal kvalifikované pracovníky.
- – Členské státy mají urychlit plnění závazků přesídlení 50 tisíc osob, které potřebují mezinárodní ochranu, do října 2019.
- – Intenzivnější spolupráce se třetími zeměmi, mimo jiné díky spuštění pilotních projektů v oblasti legální migrace s nejdůležitějšími africkými zeměmi do konce roku 2018.
GALERIE
Junckerův projev vyvolal polemiky
Juncker si rýpl i do „váhavého“ Česka
Čeští zástupci v europarlamentu si povšimli Junckerova rýpnutí do „váhavého“ postoje Česka (a dalších středoevropských zemí) k migrační krizi. Řada z nich vyjádřila nad vystoupením předsedy EK zklamání.
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) nicméně zaznamenala „výrazný posun“ v Junckerově postoji. „Nebyl tak radikální (jako dříve) a na první místo kladl bezpečnost, tedy že státy musí vnímat jak zodpovědnost za vlastní bezpečnost, tak společnou evropskou solidaritu. To svědčí o lepším pochopení situace. ČR určitě nechce být nesolidární, ale na první místo klade bezpečnost,“ řekla. Dodala, že Česko by mohlo solidaritu projevit například gestem v podobě přijetí syrských sirotků.
Jiřího Pospíšila (TOP 09) Junckerovo vystoupení nijak zásadně nezklamalo. Ale návrhy, zda se má v evropských orgánech rozhodovat jednomyslně, nebo většinou, by přenechal k rozhodnutí voličům při nadcházejících volbách do Evropského parlamentu.
„To je silné politické téma, to bychom neměli rozhodovat na konci volebního období,“ řekl. Zejména by mu vadilo většinové rozhodování v otázce daní – o nich by měly podle Pospíšila rozhodovat jen samy členské státy. Také by uvítal, kdyby Juncker byl „ambicióznější“ vůči Británii, odcházející z EU, a chtěl s ní uzavřít významnější dohodu než jen o volném obchodu.
Z řad ODS a ANO zněla kritika
Europoslance za ODS a ANO Junckerův projev zklamal. „Namísto pružné, vícerychlostní a reformované Unie pro 21. století se Juncker opět přihlásil k dávno vyčichlé vizi centralizované unie. Je to jen další zklamání a promarněná šance,“ myslí si Jan Zahradil (ODS). Odmítl také Junckerovy záměry ohledně zrušení práva veta v zahraniční politice, anebo přesunutí kontroly nad daněmi.
Evžen Tošenovský (ODS) vidí po pěti letech Junckerova mandátu unii tak rozdělenou, jak za posledních 20 let nikdy nebyla. „Tlak na povinné přerozdělování migrantů, zbytečné útoky proti Polsku, anebo diskriminace pracovníků ze střední a východní Evropy na unijním trhu, kterou Komise blahosklonně přehlíží, je jen několik málo příkladů fatálních selhání této Komise,“ uvedl.
Zklamaná se cítí i Dita Charanzová (ANO). „Chybělo mi hlavně objektivní zhodnocení toho, co se podařilo, ale i realistický pohled na to, co se nepovedlo. Musel by si přiznat, že totálně nezvládl migrační krizi, nedokázal zabránit brexitu a zásadní měrou přispěl k vnitřnímu rozkladu EU. Pokud se někdy dostane do dějepisu, pak jako vůdce slabý a pro zahraniční partnery těžko čitelný. Pevně věřím, že jeho nástupce v čele Komise bude jiný sekáč,“ uvedla Charanzová.
Pavel Poc (ČSSD) naopak ocenil výsledky Junckerovy Komise v ekonomice: hospodářství roste, klesá nezaměstnanost, euro je druhou nejvýznamnější světovou měnou – a nakonec i v migraci se podle něj Komise chopila problému efektivně, jak svědčí pokles počtu migrantů. Junckerově Komisi by naopak vytkl opomíjení sociální oblasti, jakož i zdraví a životního prostředí.