Evropa musí hrát sama za sebe, ukázal Macron návštěvou Putina

Horizont ČT24: Změny vztahů mezi Evropou, Ruskem a USA (zdroj: ČT24)

Francouzský prezident Charles de Gaulle razil strategii Evropy „od Atlantiku po Ural“. Nyní se zdá, že o její renesanci uvažuje de Gaullův nástupce Emmanuel Macron. Stejně jako tehdy i dnes jde v první řadě o vyvažování moci Spojených států, se kterými se evropské země v posledních měsících v mnoha klíčových oblastech neshodly.

Emmanuel Macron si s Vladimirem Putinem telefonoval jedenáctkrát, a to i během dubnového bombardování cílů v Sýrii. Osobně se zatím prezidenti setkali dvakrát, a tuto bilanci nyní Macron vylepšil návštěvou Petrohradu.

Putinovi vyrazil na jeho domácí půdě vstříc sebevědomě a s úsměvem, což jen dokazuje, že se svět podle francouzského prezidenta nedělí jen na Východ a Západ a že Evropa musí hrát sama za sebe. „Musíme pracovat na tom, abychom podnikli společné kroky. To je pro mě také jedním z cílů těchto diskuzí, které jsou právě proto důležité,“ zdůraznil Macron před Putinem.

Je naprosto v pořádku, že Trump hájí americké zájmy, ale měl by to činit takovým způsobem, aby z jeho hesla ,America first‘ nezůstalo ,America alone‘. Dokonce ani Spojené státy nemohou v dnešním světě fungovat samostatně. Trump je nevypočitatelný, což je něco, co znervózňuje jak jeho nepřátele, tak čím dál tím více i spojence.
Michael Romancov

Americký faktor „nevypočitatelný Trump“

K posilování vlastní pozice tlačí Evropu i fakt, že vazby mezi ní a Washingtonem v poslední době v mnohém skřípou. Transatlantickým vztahům zasadil naposledy ránu Donald Trump vypovězením jaderné dohody s Íránem.

Evropská unie stejně jako Rusko jej v tomto směru odmítá následovat. Americké sankce proto hrozí i evropským strategickým firmám.

„Evropská komise učinila opatření, aby chránila zájmy evropských firem v Íránu. Je to součástí unijních závazků v rámci jaderné dohody s Íránem,“ prohlásila mluvčí Evropské komise Mina Andreevaová.

Tím ale potíže nekončí. Ve hře jsou stále americká cla na evropskou ocel a hliník, nově pak Washington uvažuje o zpoplatnění dovozu aut, což by poznamenalo především německý trh.

„Likvidace jednoty Západu se Moskvě hodí. Koneckonců Moskva, kdykoliv se jí to hodí, vnímá Evropu na straně jedné a Spojené státy na straně druhé, jako něco jiného. A když se jí to nehodí, říká, že evropské státy jsou jenom loutky, které vodí Washington,“ poukázal v horizontu ČT24 politický geograf Michael Romancov.

Merkelová a Putin v Soči
Zdroj: Sergej Karpuchin/Reuters

Za Putinem přijela i Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová se s Vladimirem Putinem setkala před týdnem. Kromě Íránu je spojuje i téma plánovaného plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Projekt umožní obejít Ukrajinu při dodávkách plynu do Evropy.

„Věříme, že po dokončení (plynovodu) Nord Stream 2 bude mít Ukrajina nadále tranzitní roli. Je to strategicky důležité a Německo se chce zapojit a chce posílit základnu pro tuto věc,“ řekla po jednání s Putinem kancléřka.

Tyto plány naopak kritizuje Washington. Podle Bílého domu jde o politickou záležitost a energetickou bezpečnost Evropy nezvýší.

Nepřekonatelné rozdíly

U většiny aktuálních témat ale starý kontinent a Rusko hledají společnou řeč jen těžko. „Máme rozpory ohledně Ukrajiny, zastrašování a vměšování se do cizích záležitostí, máme rozpory ohledně chemických zbraní,“ vyjmenovává francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

To, že aktuální situace neumožní rozpory mezi Evropou a Ruskem zahladit, si myslí i Michael Romancov: „Putinovo Rusko se stává čím dál tím víc opět Sovětským svazem. Představu, že se Evropa a Rusko budou schopny dohodnout, nevidím jako reálnou.“

Evropa se snaží obkreslovat své hranice coby silná entita. Kromě úkolů na světovém poli ji ale čeká ještě jeden úkol vlastní – zacelit trhliny, které ji rozdělují uvnitř jí samé.