Rusko bude i po spuštění plynovodu North Stream 2 posílat část plynu přes Ukrajinu. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to v jihoruském Soči prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Ruský prezident uvedl, že přerušení dodávek přes Ukrajinu se nechystá, pokud budou ekonomicky výhodné. Kancléřka podle agentury TASS navrhla, aby se Moskva zamyslela nad případnými zárukami pro Ukrajinu.
Spolková vláda podporuje budování plynovodu Nord Stream 2. Ten má paralelně s dříve vybudovaným plynovodem Nord Stream propojit po dně Baltského moře Rusko s Německem mimo ukrajinské území.
S projektem naopak nesouhlasí Spojené státy a někteří němečtí spojenci. Argumentují kromě jiného tím, že pro ukrajinskou ekonomiku jsou poplatky za tranzit plynu důležitým zdrojem příjmů. Německo ve snaze dosáhnout kompromisu slibuje, že aspoň část ruských dodávek bude do Evropy směřovat přes Ukrajinu.
Merkelová v Soči toto německé stanovisko potvrdila a řekla, že status tranzitního státu by si měla Ukrajina zachovat. Putin s tímto názorem souhlasil a poznamenal, že budování plynovodu nemá nic společného s politikou, jde podle něj o výsostně komerční projekt.
„Zastavení ruského tranzitu přes Ukrajinu se nepředpokládá,“ prohlásil prezident. „Dodávky budou pokračovat, pokud se ukážou jako ekonomicky opodstatněné a účelné pro účastníky hospodářské činnosti,“ zdůraznil podle TASS ruský prezident. Na „ekonomicky odůvodněné variantě tranzitu“ se Moskva podle něj může dohodnout přímo s Kyjevem.
Také Merkelová uvedla, že „obecně považujeme Nord Stream 2 ze ekonomický projekt“. Nicméně je podle ní „třeba se zamyslet nad tím, jaké garance může v tomto ohledu Ukrajina získat,“ citovala ji agentura TASS.
Merkelová: Mandát pro mírové síly na Donbasu musí schválit OSN
Oba státníci spolu hovořili i o situaci na východě Ukrajiny, kde ukrajinská armáda čtyři roky čelí proruskému povstání místních separatistů.
Podle Putina se jednalo hlavně o vyslání mnohonárodních mírových sil do Donbasu, což je možnost, o níž se už dlouhé měsíce bezvýsledně mluví. Podle ruského prezidenta se na tuto otázku diplomati obou zemí „znovu podívají“. Merkelová řekla, že příštím krokem musí být odhlasování mandátu pro mírové síly na půdě OSN. Zdůraznila také dodržování minských dohod o urovnání situace na Ukrajině.
Na programu schůzky v Soči byla podle kremelského šéfa i citlivá otázka sankcí, které obchodní výměnu mezi Ruskem a západními státy z obou stran dlouhodobě zatěžují. Putin řekl, že nová vlna ruských sankcí proti USA, o níž jedná ruský parlament, nesmí poškodit nejen ruskou ekonomiku, ale ani hospodářství „poctivých“ ruských obchodních partnerů v cizině.
Oba politici také diskutovali o nedávných násilných střetech na hranici Pásma Gazy a přislíbili poskytnutí humanitární pomoci. Podle agentury TASS patřila k tématům rozhovorů i situace v Sýrii či osud jaderné dohody s Íránem. Po odstoupení Spojených států od dohody plánují dál jednat s oběma stranami.
Putin a Merkelová se také zabývali kauzou šéfa ukrajinské odbočky ruské tiskové agentury RIA Novosti zatčeného nedávno v Kyjevě. Podle ruského prezidenta jde o „bezprecedentní“ událost.
