Pálení mazutu a zavřené školy. Gazprom zastavuje dodávky plynu na Ukrajinu, země vyhlásila krizi

Ruská společnost Gazprom oznámila, že okamžitě „zahajuje proceduru výpovědi“ smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard korun) za tranzit plynu. Evropská komise oznámila, že je připravena se stát prostředníkem ve sporu. Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech.

Ukrajinská vláda v reakci na rozhodnutí Gazpromu vyhlásila pětidenní krizový plán, elektrárny přecházejí z plynu na mazut, podniky mají zvážit rozsah výroby a školy zastavují výuku. Přechod elektrárenského provozu z pohonu na mazut má podle kyjevské vlády denně přinést úsporu až 20 milionu krychlových metrů plynu.

Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát, v letech 2006 a 2009.

Podle ruských médií požádal Gazprom ruský soud, aby platnost smlouvy s Naftogazem ukončil. Ruská společnost v prohlášení uvedla, že verdikt arbitrážního soudu je nevyvážený a poškozuje ruské zájmy. „Soudci argumentovali tím, že stav ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršil. Kategoricky odmítáme, aby se hospodářské problémy Ukrajiny řešily na náš účet. Pokračování platných kontraktů je za těchto okolností hospodářsky nesmyslné a nevýhodné,“ uvedla ruská společnost.

V lednu přitom generální ředitel ukrajinského státního plynárenského podniku Naftogaz Andrij Kobolev uvedl, že Ukrajina letos v důsledku rozhodnutí švédského arbitrážního soudu obnoví po více než dvouleté přestávce nákup plynu z Ruska.

„Od letošního roku jsme povinni odebírat minimální objem (plynu od ruské společnosti Gazprom),“ řekl podle agentury Reuters Kobolev. Ukrajina podle něj ale bude pokračovat v nákupu plynu v Evropě. „Gazprom nám musí prodávat plyn za cenu, která je nižší než ta evropská, což vidíme jako klad,“ řekl šéf Naftogazu. Neupřesnil, kdy začne Ukrajina plyn od Ruska nakupovat a jaký bude objem nákupů.

Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kontrakty, uzavřené mezi ukrajinskou a ruskou plynárenskou společností Naftogaz a Gazprom, nelze jednostranně vypovědět, prohlásil v pátek ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na tento krok Gazpromu.

„Kontrakt mezi Naftogazem a Gazromem nepočítá s jednostranným vypovězením,“ řekl Porošenko s tím, že takto byl informován po pečlivém prostudování smlouvy. „Prohlášení Gazpromu lze vysvětlit jedině neochotou plnit své závazky z kontraktu,“ dodal šéf státu během porady o energetické bezpečnosti státu.

Pokud by Gazprom skutečně dohody vypověděl, Porošenko slíbil obrátit se na arbitráž se žádostí o dodatečnou kompenzaci ukrajinských škod. Prezident také vyjádřil naději, že krok Gazpromu se netýká kontraktu ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy, a ujistil, že tato přeprava není ohrožena.

Jak reaguje Evropa

Polský státní plynárenský podnik PGNiG podepsal dohodu s ukrajinskou státní energetickou firmou Naftogaz o zahájení bezodkladných dodávek plynu na Ukrajinu. Poláci se tak rozhodli poté, co ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že dodávky plynu Ukrajině neobnoví. Uvedla to agentura Reuters. Dodávky byly zahájeny v pátek ráno a potrvají do konce března.

Evropská komise uvedla, že se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu do EU. Je proto připravena být prostředníkem jednání mezi oběma stranami. Její místopředseda Maroš Šefčovič oznámil, že se chystá telefonicky hovořit s ministry energetiky Ukrajiny a Ruska. Evropská komise nyní mapuje situaci v evropské síti distributorů plynu. „Komise se však domnívá, že tato situace vyvolává obavy nejen o přímé dodávky zemního plynu na Ukrajinu, ale možná i o tranzit plynu do EU,“ uvedla ve svém prohlášení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech, uvedl největší velkoobchodník s plynem v Česku, společnost RWE Supply & Trading CZ. Podobně jsou na tom podle ní nyní také dodávky do západní a jižní Evropy.

Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy, která je největším tuzemským distributorem plynu dodal, že situace nebude mít dopad na ČR. „Naprostá většina dodávek plynu k nám putuje severní cestou přes Krušné hory z Německa. Kroky nebudou mít na zásobování České republiky aktuálně vůbec žádný vliv,“ řekl vpodvečer Chalupský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...