Česká republika zvažuje, že kvůli útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury vyhostí několik ruských diplomatů. V noci na pátek po jednání summitu Evropské unie to řekl premiér v demisi Andrej Babiš. Informoval o tom už prezidenta Miloše Zemana. Evropská diplomatická služba oznámila odvolání velvyslance EU v Rusku Markuse Ederera ke konzultacím. O krok požádal summit EU. Česko o stažení svého velvyslance z Ruska ale neuvažuje.
„Byly různé názory, cílem debaty bylo najít nějaký společný postup. To se úplně nepodařilo, ale jsou tam země, které to (vyhoštění diplomatů) zvažují,“ podotkl Babiš. Potvrdil, že Česko se pravděpodobně touto cestou vydá, jednat by se podle něj mělo „spíš o jednotlivce“.
O plánu na vyhoštění několika ruských diplomatů dal vědět prezidentovi. „Informoval jsem i pana prezidenta o tom, jak to proběhlo, aby to věděl dopředu, aby se nepřekvapoval, jak to v zahraniční politice bylo v minulosti,“ řekl na závěr summitu Babiš novinářům s tím, že se Zemanem ale osobně nehovořil.
V pondělí věc hodlá probrat s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým a některými dalšími členy vlády. Hrad už oznámil, že ministr Stropnický je pozván na jednání se Zemanem na čtvrtek.
Kvůli otravě bývalého ruského tajného agenta, ze které Britové obviňují Moskvu, už Londýn vyhostil 23 ruských diplomatů. O podobném kroku uvažují i další unijní státy, zmiňovány jsou pobaltské země, ale i některé další. Jiné unijní země se ale k takovému kroku nechystají.
- Leden 2000 - Podle informací tisku musel Českou republiku opustit asistent ruského vojenského přidělence. Údajně získával citlivé informace o technologiích NATO i od úředníků státní správy, kteří mají přístup k citlivým údajům. Rusko poté vypovědělo ze země jednoho z českých diplomatů, který působil jako zaměstnanec vojenské sekce ambasády v Moskvě.
- Duben 2001 - ČR musel opustit konzul a druhý tajemník iráckého velvyslanectví. Jeho činnost byla podle vyjádření MZV „neslučitelná se statusem diplomata“. Irák recipročně vyhostil jednoho pracovníka české ambasády.
- 24. března 2003 - Ministerstvo zahraničí vyhostilo vedoucího iráckého zastupitelského úřadu v Praze. O týden dříve museli zemi opustit čtyři níže postavení diplomaté. Všichni byli vyhoštěni, protože se zabývali činností, která „se neslučuje s jejich statusem“, uvedlo MZV.
- 21. ledna 2005 - ČR vypověděla běloruskou diplomatku v reakci na podobný krok Běloruska, které musel opustit český diplomat Pavel Křivohlavý. Minsk jej vinil z porušení zákonů; podle tamních úřadů konzumoval alkohol s mladistvými chlapci a měl s nimi i sexuální styky. Navíc byl tehdy ke konzultacím do ČR povolán šéf českého zastupitelského úřadu. MZV označilo postup běloruských úřadů za propagandu nedemokratického režimu a také podle české policie se Křivohlavý nedopustil trestného činu.
- Jaro 2005 - Z ČR odjel diplomat jedné ze zemí bývalého Sovětského svazu poté, co jej k tomu vyzvali pracovníci vojenské kontrarozvědky, která odhalila jeho činnost. Cizinec, podle informací MfD občan Ruska, se pokoušel navazovat kontakty na ministerstvu obrany a na generálním štábu.
- 19. dubna 2006 - ČR vyhostila kubánského atašé. Vízum mu nebylo prodlouženo kvůli tomu, že Havana týden předtím vypověděla českého diplomata Stanislava Kázeckého, kterého obvinila z podvratné činnosti a práce pro USA. České ministerstvo zahraničí toto nařčení odmítlo.
- Květen 2006 - České úřady odmítly prodloužit akreditaci zpravodaji ruské vládní tiskové agentury RIA-Novosti Leonidu Sviridovi, který byl podle informací tisku odhalen jako agent. Podle spekulací médií byl tento krok důvodem, proč ruské úřady neprodloužily koncem léta akreditaci moskevskému zpravodaji České televize Janu Moláčkovi.
- 17. srpna 2009 - Z ČR byl vyhoštěn zástupce vojenského přidělence při ruském velvyslanectví. Dalšímu diplomatovi české úřady doporučily, ať se nevrací z dovolené. Vojenské zpravodajství údajně získalo informace, že oba diplomaté zřejmě pracují pro ruské tajné služby.
- 17. května 2011 - Česko vyhostilo dva diplomaty ukrajinského velvyslanectví v Praze. Roznětkou česko-ukrajinské roztržky byla kauza dvou pracovníků vojenské sekce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě, které ukrajinská kontrarozvědka obvinila ze shromažďování utajovaných informací o ukrajinské zbrojní výrobě a vyhostila ze země.
Summit EU ve čtvrtek souhlasil s názorem britské vlády, že za útok nervovou látkou na někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko, jiné věrohodné vysvětlení prý není. Britská premiérka Theresa Mayová na summitu prohlásila, že útok zapadá do vzorce agresivního ruského chování z posledních let, které neuznává hranice a je hrozbou pro celý evropský blok.
Lavrov: Británie tlačí své spojence ke konfrontaci s Ruskem
Moskva spojování s kauzou odmítá, v minulých dnech ruští činitelé naopak v souvislosti s možným původem použité nervové látky novičok (nováček) hovořili také o Česku či Slovensku. Babiš tyto výroky označil za lež například ve čtvrtek po své schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Londýn, že tlačí své spojence z Evropské unie ke konfrontaci s Moskvou. „Každá země by měla sama rozhodovat na základě vlastního chápání pocitu důstojnosti. Vyšetřování (Skripalova případu) ani neskončilo, ale Británie se snaží přimět partnery podniknout konfrontační kroky,“ řekl ruský ministr a dodal, že v případu Skripal „stále nevidíme fakta – a jejich absence vede k úvahám, zda všechno není jen provokace“.
Politování nad rozhodnutím summitu povolat unijního velvyslance z Moskvy ke konzultacím vyjádřil Kreml. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS zároveň uvedl, že Moskva nic neví o plánech pěti unijních zemí vyhostit ruské diplomaty v souvislosti s případem Skripal.
