Sporné detektory kovu od Chrámové hory zmizely. Nahradí je vojáci, později nejspíš kamery

Izrael odstranil detektory kovů u vchodu na Chrámovou horu (zdroj: ČT24)

Izraelská vláda rozhodla od vstupů na posvátný okrsek na Chrámové hoře v Jeruzalémě odstranit sporné detektory kovu. Zavedení tohoto bezpečnostního opatření, jež mělo podle Izraele znemožnit pronášení zbraní na posvátné místo, vyvolalo nové napětí i násilné střety mezi Izraelci a Palestinci. Detektory mají nahradit kamery - ani ty se ale Palestincům nelíbí.

Izraelský bezpečnostní kabinet pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua po několikahodinovém nočním zasedání rozhodl, že nahradí detektory kovů „důmyslnou technologií“. Podle izraelských médií by mohlo jít o kamery s vysokým rozlišením, které dokážou odhalit skryté předměty.

Palestinci a muslimské organizace ale považují i zmírněná bezpečnostní opatření za nepřijatelná. Vysoce postavený muslimský duchovní Ikríma Sabrí muslimům vzkázal, aby k Chrámové hoře nechodili, dokud nebudou bližší informace o nových bezpečnostních opatřeních. „Detektory kovu odstranili, ale co zůstalo? Kamery. Ty by měly také zmizet,“ míní obyvatel Jeruzaléma Atef Zaki.

Několik tisíc muslimů se shromáždilo k večerním modlitbám před vstupy na Chrámovou horu. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás navíc oznámil, že neobnoví kontakty s Izraelem, které zmrazil minulý týden, dokud nebudou odstraněna všechna nová bezpečnostní opatření zavedená na Chrámové hoře.

Dokud nebudou zavedena nová bezpečnostní opatření, zvýší Izrael přítomnost bezpečnostních složek v oblasti, uvedl také kabinet po nočním zasedání.

Odstranit sporné detektory se rozhodla izraelská vláda poté, co spolu v pondělí hovořili premiér Izraele Benjamin Netanjahu a jordánský král Abdalláh mimo jiné o útoku na izraelskou ambasádu v Jordánsku.

„Vakf jordánský má na starosti běžnou správu svatých míst tohoto posvátného okrsku. To znamená, že každý zásah, byť se nám může z dálky jevit jako naprosto detailní nebo nepodstatný, se dotýká suverenity Jordánska,“ vysvětlil v pořadu Události, komentáře český velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík. V Jordánsku navíc žijí miliony Palestinců.

Detektory kovu umístil Izrael v jeruzalémském Starém Městě u vstupů na Chrámovou horu poté, co zde tři arabští ozbrojenci zabili v polovině července dva izraelské policisty. Izraelské bezpečnostní složky následně útočníky zabily.

Události, komentáře: Do sporu o Chrámovou horu se vložil jordánský král, má zájem uklidnit situaci (zdroj: ČT24)

Palestinci nová izraelská bezpečností opatření odmítali a tvrdili, že Izrael porušil právo správy posvátného okrsku, který spadá pod muslimskou nadaci. Napětí vyústilo minulý týden ve střety, při nichž přišli o život nejméně čtyři Palestinci a stovky jich utrpěly zranění.

V pondělí koordinátor OSN pro izraelsko-palestinský mírový proces Nikolaj Mladenov varoval, že je nezbytné najít do pátku řešení krize kolem Chrámové hory, která může mít „katastrofální důsledky daleko za zdmi Starého Města“. Kvůli novému napětí kolem Chrámové hory zasedala i Rada bezpečnosti OSN.

  • Chrámová hora je významná jak pro židy, tak pro muslimy. Uctívána je jako místo starověkého židovského chrámu, zároveň je třetím posvátným místem islámu. Podle nynějšího uspořádání tam mohou jednou z bran židé vstupovat, ale mají zakázáno se tam modlit. Radikální kruhy se snaží prosadit změnu tohoto opatření a umožnit židům se na místě někdejšího chrámu modlit, což ale vláda odmítá.
  • Na hoře jsou nyní dvě mešity, do nichž směřují denně muslimští věřící a kde se v pátek konají hlavní modlitby.
  • Vlna násilí vypukla na podzim roku 2015, kdy vrcholily spory o posvátná místa na Chrámové hoře. Na palestinské straně od té doby zemřelo přes 250 lidí, na izraelské téměř padesát včetně několika cizinců.