Izraelské bezpečnostní jednotky podnikly razii v domě Palestince, který v pátek na Západním břehu Jordánu ubodal tři Izraelce, a do oblasti byly povolány policejní a vojenské posily. Násilnosti, které doprovází izraelsko-palestinský spor o Chrámovou horu, si jen v pátek vyžádaly šest mrtvých. Vedle tří výše zmíněných Izraelců zahynuli při nepokojích kvůli detektorům kovů u vstupu na Chrámovou horu, která je posvátným místem islámu i židovství, také tři Palestinci. Kvůli situaci v Jeruzalémě se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN.
Útočník, který zabil trojici Izraelců v osadě Halamiš nedaleko Ramalláhu, byl identifikován jako dvacetiletý Palestinec Umar Abid. Izraelské jednotky při razii v domě, který obýval, hledaly zbraně a zabavily také peníze, které podle nich byly používány k teroristickým účelům. Policie rovněž zadržela útočníkova bratra. Přístup do vesnice, ve které Abid žil, je uzavřený.
Abidův otec uvedl, že syn zcela očividně jednal v hněvu kvůli sporu o Chrámovou horu a že motivem jeho činu byla snaha získat zpět čest muslimů.
„Když ten chlapec viděl, co se děje u (mešity) al-Aksá – zabíjení a mlácení lidí, i to, že ve svatyni se nikdo nemodlí – jako správný muslim vykonal pomstu. To byla, myslím, jeho motivace. Izraelské bezpečnostní složky teď přišly, obrátily všechno naruby, odvedly jeho bratra a provedly opatření k demolici domu,“ uvedl Mohammed Abid.
Izrael po útoku na policisty, který se odehrál minulý týden v pátek, trvá na detektorech kovů u vstupu na posvátný okrsek na Chrámové hoře, odkud si podle úřadů útočníci zbraně přinesli. Palestinci ale kontroly odmítají a tvrdí, že Izrael porušil právo správy posvátného okrsku, který spadá pod muslimskou nadaci.
Vstup do mešit je navíc omezen jenom na ženy jakéhokoli věku a pro muže starší padesáti let. Stížnosti jsou i na potíže s přístupem na místo. „Uzavřeli osm z deseti vstupních bran, otevřené zůstávají dvě. Izrael se snaží změnit pevně daná fakta, zkouší prosadit svoji moc na místě, které patří muslimům,“ řekl generální sekretář Palestinské národní iniciativy Mustafa Barghuti.
Izrael nicméně prohlásil, že neporušil dohodu, protože Chrámová hora je nadále otevřená, ale s novým bezpečnostním opatřením, jaké je například běžné i v saúdskoarabské Mekce.
Kvůli Chrámové hoře zasedne Rada bezpečnosti OSN
Švédsko, Francie a Egypt požádaly o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, které by jednalo o nynější eskalaci násilí v izraelsko-palestinském sporu o Chrámovou horu. Oznámil to na Twitteru švédský vyslanec u OSN Carl Skau. Diplomaté poté agentuře Reuters sdělili, že rada se sejde v pondělí.
„Švédsko, Francie a Egypt žádají RB OSN, aby začala urychleně jednat, jak podpořit volání po deeskalaci (násilí) v Jeruzalémě,“ citovala švédského diplomata agentura Reuters.
- Chrámová hora je významná jak pro židy, tak pro muslimy. Uctívána je jako místo starověkého židovského chrámu, zároveň je třetím posvátným místem islámu. Podle nynějšího uspořádání tam mohou jednou z bran židé vstupovat, ale mají zakázáno se tam modlit. Radikální kruhy se snaží prosadit změnu tohoto opatření a umožnit židům se na místě někdejšího chrámu modlit, což ale vláda odmítá.
- Na hoře jsou nyní dvě mešity, do nichž směřují denně muslimští věřící a kde se v pátek konají hlavní modlitby.
- Vlna násilí vypukla na podzim roku 2015, kdy vrcholily spory o posvátná místa na Chrámové hoře. Na palestinské straně od té doby zemřelo přes 250 lidí, na izraelské téměř padesát včetně několika cizinců.
