Následujících pět let povede Francii centrista Emmanuel Macron, bývalý investiční bankéř zasazující se o liberální reformy, změny ve fungování EU či ochranu životního prostředí. Ve druhém kolem prezidentských voleb s přehledem porazil nacionalistku Marine Le Penovou. Očekává se, že Francie zůstane pod Macronovou vládou otevřenou zemí vstřícnou vůči skutečným uprchlíkům a spolupráci v rámci EU.
Liberální sliby porazily nacionalismus. Francii povede bankéř Macron
Po vítězství v prvním kole exministr hospodářství z Hollandeovy vlády prohlásil, že se chce stát prezidentem „ochráncem“, sjednotit národ a postavit se proti hrozbě nacionalismu. Rád by využil nových tváří k vybudování „nové parlamentní většiny“.
Macronovo hnutí Vpřed!, které vzniklo teprve loni, má podle průzkumu agentury Opinionway nakročeno k tomu, aby v červnových parlamentních volbách dosáhlo absolutní většiny. Pro prezidenta Francie je zásadní, aby měl za sebou dostatečnou podporu v parlamentu, protože převahu má hlavně v zahraniční politice, v té domácí je to spíš zákonodárný sbor.
Začátek kampaně před 2. kolem se Macronovi příliš nepodvedl
Macron sklidil po prvním kole kritiku nejen z řad členů Národní fronty kvůli svým bujarým oslavám v kavárně La Rotonde. „Byl to můj srdeční okamžik. Nemám zapotřebí lekce pařížských maloměšťáků,“ reagoval na výtky favorit voleb.
Ani kampaň před druhým kolem nezahájil centrista nejlépe, v jednu chvíli si celá polovina Francouzů myslela, že jeho rivalka se chová lépe. Macronovy preference pak klesly těsně pod 60 procent.
Le Penová chodila skutečně mezi lidi, kteří to oceňovali. Ukázalo se to hlavně ve městě Amiens, kde zřejmě přijde 290 lidí o práci kvůli tomu, že americká firma přesouvá výrobu do Polska. Zatímco Macron zamířil nejprve za odbory, Le Penová se vydala mezi rozezlené pracovníky, kterým slibovala, že zatočí s důsledky globalizace.
Na druhou stranu se bývalému bankéři podařilo přesvědčit výrazně více lidí v poslední televizní debatě. Nejprve se sice nechal unést a po vzoru Le Penové se uchýlil ke slovním výpadům, později ovšem začal racionálně a kriticky rozebírat její program a působil mnohem jistějším, prezidentským dojmem, jak uvedli komentátoři.
Otevřená podpora od Obamy
Macron měl v kampani podporu řady vlivných politiků – od exprezidentů Nicolase Sarkozyho a Francoise Hollanda až po poražené uchazeče konzervativní pravice Francoise Fillona a socialistů Benoita Hamona. Macrona ale odmítla oficiálně podpořit část odborů, která se obávala, že v případě vítězství zruší systém ochrany práv pracovníků.
K neobvyklému kroku se uchýlil bývalý americký prezident Barack Obama, jenž Macrona otevřeně podpořil ve videonahrávce.
Macron průběžně měnil program, aby pasoval na voliče
Favorit voleb vedl kampaň jako startup. „Nejdřív si udělal analýzu trhu a potom přizpůsobil nabídku voličům na míru, pak to testoval v produktu beta, získal zpětnou vazbu a až finální verzi aplikoval na voliče. Stavěl tedy na vizi, ne na programu – a ten program upravoval,“ upozornila expertka na politický marketing Alžběta Králová.
„Macron používá software 50+1 pařížského startupu, firmy LMP, která pracovala už pro Hollanda. Jde o práci s velkými daty, kdy na základě nezaměstnanosti a dalších sociodemografických dat si protínáte ulice ve Francii a snažíte se zjistit, kde máte šanci uspět a tam potom cílíte tu kampaň,“ vysvětlila expertka.
Proevropský prezident, který ale žádá reformu Unie
Macron se zasazuje o ochranu životního prostředí, jako liberál prosazuje princip volného trhu, který chce otevřít, usnadnit zaměstnavatelům propouštění a osvobodit firmy na tři roky od placení pojistek lidem po škole a bývalým nezaměstnaným. Hodlá nechat Francii dále přijímat uprchlíky, ale je podle něj nutné odlišovat ekonomické migranty.
Je to jasně proevropský politik, z jeho vítězství se raduje Brusel i Berlín – slíbil totiž zlepšit německo-francouzské vztahy. Chce posílit EU a mimo jiné vytvořit funkci ministra financí eurozóny.
O Unii ale nemá iluze. „V rámci mého mandátu se budu snažit do hloubky reformovat Evropskou unii a náš evropský projekt,“ slíbil nedávno v rozhovoru pro BBC. Upozornil, že pokud se EU nezmění, opět hrozí, že v dalších volbách zvítězí někdo typu Le Penové, kdo bude plánovat takzvaný frexit.
Pokud jde o brexit, Macron prý odmítne jakoukoli dohodu, která by umožnila Spojenému království fungovat jako evropský daňový ráj s přístupem na jednotný unijní trh. Stejně jako jeho předchůdce Hollande je rozhodnut, že by všechny ostatní země EU měly pochopit, že odcházet se nevyplatí.
Tvrdý postoj vůči Rusku
S USA by Macron rád pevné vztahy, vůči Trumpovi je ale kritický, ať už kvůli imigrační politice či ochranářským opatřením. Vůči Rusku zastává centrista tvrdý postoj - vzešel z vlády, která na Moskvu kvůli Ukrajině uvalila sankce a odmítla jí dodat už zaplacené vojenské lodě.
Jeho volební tým vykázal během kampaně ze svých akcí zástupce ruské agentury Sputnik a ruské televizní stanice RT.
Podle listu The Guardian Sputnik v únoru citoval proruského francouzského politika, který Macrona označil za loutku amerických politických a finančních elit. V rozhovoru slíbil, že se na světlo světa brzy dostanou skandální odhalení o Macronově soukromém životě. Rozhovor byl jednou ze zpráv, které Macrona donutily vyvrátit spekulace o svém údajném mimomanželském homosexuálním vztahu.
Šéf digitální sekce Macronovy kampaně navíc nedávno potvrdil, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Elektronickou špionáž odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro. Všechna napadení se ale údajně podařilo odvrátit. Moskva obvinění odmítla.
Emmanuel Macron a Marine Le Penová