Volební tým francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona vykázal ze svých akcí zástupce ruské agentury Sputnik a ruské televizní stanice RT. Rusko štáb vítěze prvního kola prezidentské volby obvinilo z diskriminace, informoval britský deník The Guardian. Třicítka redakcí francouzských médií včetně agentury AFP podepsala petici, v níž protestuje proti rozhodnutí krajně pravicové Národní fronty (FN) Macronovy soupeřky Marine Le Penové, že si vybere novináře, kteří budou moci během předvolební kampaně její kandidátku doprovázet.
Le Penová si vybere novináře, kteří ji budou doprovázet. Macron vykázal ruská státní média
Macronův mluvčí média financovaná z ruského státního rozpočtu obvinil z šíření propagandy a falešných zpráv. „Metodické a systematické šíření lží – to je problém,“ řekl. Konkrétní příklad falešných zpráv ze strany ruských médií mluvčí neuvedl.
Podle listu The Guardian ale například v únoru Sputnik citoval proruského francouzského politika, který Macrona označil za loutku amerických politických a finančních elit. V rozhovoru slíbil, že se na světlo světa brzy dostanou skandální odhalení o Macronově soukromém životě. Rozhovor byl jednou ze zpráv, které Macrona donutily vyvrátit spekulace o svém údajném mimomanželském homosexuálním vztahu.
Už v únoru z šíření falešných zpráv o Macronovi Sputnik a televizi RT obvinil generální tajemník Macronova politického hnutí Vpřed! Richard Ferrand. Obě média zveřejnila několik zpráv, v nichž toto obvinění odmítla.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila už ve čtvrtek rozhodnutí Macronova týmu za „pobuřující“. Moskva ho považuje za „diskriminaci ruských médií ze strany prezidentského kandidáta státu, který byl historicky ostražitý, pokud šlo o svobodu slova“.
Na zamítnutí akreditace si na sociálních sítích stěžovala i šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová: „Takto neurvale končí svoboda slova v zemi, která se svými svobodami pyšní více, než se pyšní svým camembertem a brie.“
Rusko oficiálně nepodpořilo žádného z kandidátů na francouzského prezidenta, výběr hlavy státu označilo za záležitost francouzského lidu. V březnu ale prezident Vladimir Putin oficiálně přijal v Moskvě nynější Macronovu soupeřku Marine Le Penovou. Odmítl tehdy, že by jejich setkání bylo ruské vměšování do francouzských prezidentských voleb.
Bezpečnostní experti tento týden informovali, že Macronův volební štáb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Mluvčí strany Vpřed! to potvrdil, žádná data ale podle něj neunikla.
Média protestují proti postupu Le Penové
Francouzská média mezitím protestují proti rozhodnutí krajně pravicové Národní fronty vybrat jen určitá média, kterým umožní doprovázet před druhým kolem prezidentských voleb svou bývalou předsedkyni Le Penovou. Kromě agentury AFP příslušnou petici podepsaly velké televizní stanice TF1, France 2, France 24 a BFMTV, významné deníky Le Figaro, Le Monde či Libération a rádia France Info a France Inter.
Macron se s Le Penovou v druhém kole prezidentských voleb utká 7. května. Podle pátečního předvolebního průzkumu by ji měl porazit poměrem 60 ku 40 procentům hlasů, a stát se tak francouzským prezidentem.
Podle redaktorky ČT Kateřiny Etrychové bude důležitá televizní debata obou kandidátů, která se odehraje 3. května. Bude to poprvé, co v ní bude mít zástupce Národní fronta. „V roce 2002, kdy byl ve finále Jacques Chirac a Jean-Marie Le Pen, otec současné kandidátky Národní fronty, tak Chirac s ním debatovat odmítl. Zatímco Macron řekl, že s Le Penovou debatovat bude,“ dodala Etrychová.