Vítěz prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron (podle konečných výsledků získal 24 procent hlasů) je podle druhé finalistky Marine Le Penové (21 procent hlasů) slabý vůči hrozbě islámského terorismu. Nacionalistka chystá během dalších dvou týdnů mohutnou kampaň, aby přetáhla voliče tradiční pravice na svou stranu. Expremiér Manuel Valls mezitím mluví o rozkladu levice. A Macron má za sebou noc plnou oslav – kritici ale varují, aby to zatím nepřeháněl.
„Chci se sejít s Francouzi a zaměřit jejich pozornost na důležitá témata, k nimž patří islámský terorismus. Přinejmenším lze říci, že pan Macron je vůči němu slabý. Máme tady někoho, kdo kandiduje v prezidentských volbách a nemá program na ochranu francouzského lidu před islámským terorismem,“ prohlásila Le Penová.
„Macron ve skutečnosti není vůbec žádný patriot. V žádné politické oblasti tyto hodnoty nebrání. Je hysterický a radikálně proevropský. Je pro kompletní otevřenost hranic a říká, že neexistuje nic jako francouzská kultura,“ pustila se ostře do svého protivníka. Druhé kolo bude podle ní referendem o „nekontrolované globalizaci“.
Le Penové se nelíbí, že se strany postupně kloní k Macronovi
Le Penová také zaútočila na „klasickou“ francouzskou pravici. Podle ní první kolo voleb ukázalo, že už ji nikdo nechce, a tato skupina se nyní snaží stmelit kolem Macrona. „Chce se mi skoro říci: Tím lépe,“ konstatovala politička Le Penová.
Také dosud vládnoucí socialisté vyzvali voliče, aby ve druhém kole prezidentských voleb hlasovali pro Macrona. Exprezident Francois Hollande označil krajní pravici za hrozbu.
„Krajní pravice by rozdělila Francii čelící teroristické hrozbě, stigmatizovala by část našich občanů,“ uvedl prezident a zdůraznil, že tváří v tvář takové hrozbě nemůže mlčet. Ve druhém kole je v sázce pojetí Francie, jednota země, přináležitost země k Evropě a její místo ve světě, a proto se v posledních dnech svého mandátu soustředím na obranu principů, na něž země může být hrdá, řekl Hollande.
Starosta plánuje demisi kvůli triumfu Le Penové v obci
Starostu severofrancouzské obce Annezin úspěch Le Penové tak šokoval, že uvažuje o rezignaci. Nechal se slyšet, že nehodlá svůj život zasvětit „darebákům a debilům“. Výsledek hlasování ve své obci označil za „katastrofický“. V pětitisícovém Annezinu dalo Le Penové hlasy 38 procent voličů.
Předseda Evropského židovského kongresu Moše Kantor vyjádřil politování nad úspěchem Le Penové v prvním kole voleb. V projevu k uctění památky obětí holocaustu Kantor označil Le Penovou za „nebezpečnou“ a dodal, že „je nesmírně politováníhodné, že více než pětina francouzských voličů hlasovala pro Le Penovou“.
Představitelé pařížské velké mešity už vyzvali francouzské muslimy, aby ve druhém kole dali hlas Macronovi. Podle textu bude právě on respektovat republikánské hodnoty a důsledně bude prosazovat principy sekularismu. Macron podle textu představuje „hlas naděje a důvěry v duchovní a občanské síly národa“.
Poradce Le Penové Florian Philippot mezitím označil bývalého bankéře za arogantního a obvinil ho, že ve svém nedělním projevu po ohlášení výsledků mluvil, jako by už bylo rozhodnuto.
Macron pozval své příznivce v neděli večer do kavárny La Rotonde, kde před šesti lety slavil Francois Hollande své vítězství v primárních volbách Socialistické strany. Oslavy skončily až pozdě po půlnoci.
Macron pak novinářům řekl, že ten, kdo nechápe, že pro něj bylo radostí pozvat tajemníky, členy ochranky, politiky, spisovatele, ženy a muže, kteří ho od počátku provázejí, pak neví nic o životě. „Byl to můj srdeční okamžik. Nemám zapotřebí lekce pařížských maloměšťáků,“ prohlásil.
Také někdejší Sarkozyho spolupracovník a bývalý starosta Nice Christian Estrosi vyzval Macrona k „umírněnosti“, i když se zároveň obrátil na voliče, aby v druhém kole dali hlas právě jemu. Někdejší místopředsedkyně Republikánů Nathalie Kosciusková-Morizetová se rovněž přimlouvala za střídmost. „Vypadá to, jako by už bylo rozhodnuto, ale není,“ zdůraznila.
Macron kandiduje s proevropským programem. Le Penová je tradiční ostrou kritičkou stávajícího směřování EU, navrhuje uzavření hranic, odchod Francie ze společné měny a ochranářská opatření.
Rivlin: Le Penová popírá holocaust
Izraelský prezident Reuven Rivlin obvinil Le Penovou z nové podoby popírání holokaustu, a to odmítáním spoluodpovědnosti Francouzů a francouzských úřadů za deportace Židů do nacistických vyhlazovacích táborů. „Popírání odpovědnosti za zločiny spáchané během druhé světové války je novým typem popírání holokaustu, ničivějším a nebezpečnějším, než jaký jsme dosud znali,“ zdůraznil.
Tradiční popírači holokaustu z krajní pravice či levice podle Rivlina zaznamenali jen mizivý úspěch. Současné popírání ale směřuje k cíli rafinovaněji tím, že nepopírá samo vyhlazování, ale z tehdejších vlád a institucí dělá 'oběti': „Pokud jsem obětí, nemohu být vinný. Pokud jsem obětí, nenesu strašný cejch viny.“
Le Penová 9. dubna popřela, že by Francie nesla odpovědnost za deportace Židů z pařížského velodromu do nacistických táborů smrti. „Myslím, že Francie není odpovědná za Vel d'Hiv,“ uvedla Le Penová s odkazem na zátah francouzských četníků, při kterém bylo v červenci 1942 zadrženo na třináct tisíc Židů.
Akci si objednala německá okupační správa. Úřady soustředily zadržené lidi na cyklistickém stadionu Vélodrome d'Hiver, běžně známém pod zkratkou Vel d'Hiv, odkud pak byli deportováni do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Výroky Le Penové rovněž odsoudil předseda Evropského židovského kongresu Kantor.
Evropská komise chce bojovat s „euromýty“
Macron tak má jednoznačnou podporu Bruselu i Berlína, kde se obávají úspěchu euroskeptičky Le Penové. „Macron bude francouzským prezidentem, který bude stát za novým začátkem v Evropě. Nebude spojen s letargií. A také přiblíží Německo a Francii,“ míní německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Jediný, kdo podpořil v Německu Le Penovou, byla protiimigrační a euroskeptická Alternativa pro Německo.
„Poselstvím je, že proevropský kandidát je na prvním místě, pravděpodobně bude příštím prezidentem francouzské republiky. Ale je důležité nepodceňovat ani hlasy pro paní Le Penovou,“ konstatoval šéf europarlamentu Antonio Tajani.
Potěšení na návštěvě Ruska neskrývala ani šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Když jsem včera během oslav výsledků viděla dohromady vlajky Francie a Evropské unie, bylo to pro mě potvrzením, že se lidé mohou cítit být Francouzi a zároveň Evropany. A tak smýšlí i podstatná část mojí generace, což je i generace Emmanuela Macrona,“ konstatovala.
Evropská komise je prostřednictvím svého pařížského zastoupení připravena nabízet fakta a na pravou míru uvádět „euromýty“ v očekávané široké francouzské debatě o EU před druhým kolem voleb, oznámil pak mluvčí šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera.
Moskva mluví o respektu
Rusko chce pracovat na budování dobrých vztahů s Francií a respektuje výsledek prvního kola prezidentských voleb, sdělil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov, který odmítl, že by vítězství Macrona bylo pro Moskvu „nežádoucím vývojem událostí“.
„Jsme stoupenci budování dobrých, vzájemně výhodných vztahů,“ řekl kremelský mluvčí. „Volbu Francouzů respektujeme,“ dodal s tím, že Rusko bude „jako vždy spolupracovat s každým, kdo stejně jako Rusové bude chtít budovat dobré vztahy a řešit problémy pouze dialogem“.
Zahajme fázi výstavby, vyzval socialisty Valls
Podle francouzského expremiéra Vallse první kolo ukázalo, že Socialistická strana (PS) je v rozpadu. Vallse porazil v primárních volbách Benoit Hamon, který ale v neděli získal jen 6,35 procenta hlasů, což je pro socialisty nejhorší výsledek v prezidentských volbách za desítky let.
„To je konec jednoho příběhu. Od referenda o Maastrichtu v roce 1992 (od referenda o Smlouvě o EU) jsme se nepoučili o tom, jak má vypadat levice. Mohou patřit k téže politické rodině lidé, kteří nesdílí stejné názory o Evropě, ekonomice, podnicích? Nemyslím. Jsme v demoliční fázi a já bych si přál, abychom brzy přešli do fáze výstavby,“ řekl Valls.
To, jak se bude dál formovat francouzská politika, zásadně ovlivní i parlamentní volby, které se konají přibližně za měsíc po zvolení nové hlavy státu. Síla prezidentského úřadu se totiž bude odvíjet od případné parlamentní podpory.
