Lídři 27 zemí Evropské unie podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jednomyslně schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím vystoupení ze společenství. Mandát pro vyjednávání, který byl po schválení zveřejněn na internetu, je podle něho jednoznačný a spravedlivý. Unie chce postupovat jednotně a ve dvou fázích, kdy si vyjednávání o nové podobě vzájemné spolupráce přeje až poté, co dostatečným způsobem pokročí diskuse s Londýnem o samotné podobě brexitu.
Pouhé čtyři minuty podle Tuska stačily prezidentům a premiérům sedmadvacítky, aby přijali text příslušných politických pokynů k jednání.
Po přijetí závěrů začala mezi šéfy států a vlád debata o tom, co považují za nepřekročitelné záležitosti při vyjednávání. Český premiér Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že pro Česko je takovou červenou linií zachování současných práv Čechů žijících v Británii.
První požadavek: zachování práv občanů
Summit potvrdil mírně upravený text politických vodítek, který před měsícem předložil předseda Evropské rady Donald Tusk. První prioritou je potřeba zachování práv občanů EU a jejich rodin v Británii po brexitu.
Dokument konkrétně zmiňuje potřebu dohody na vzájemných zárukách, které musejí být „účinné, prosaditelné, nediskriminační a dostatečně široké“. Přímo je v textu připomenut nárok na zisk trvalého pobytu po pěti letech legálního přebývání v zemi. Tato práva musejí být podle pozice EU zajišťována rychlými a jednoduchými administrativními postupy.
V Británii jsou podle odhadů asi tři miliony lidí z jiných zemí Unie, zatímco v EU žije asi milion občanů Británie.
Tusk před jednáním zopakoval, že Unie požaduje „solidní záruky“ pro všechny občany a jejich rodiny „z obou stran“, kterých by se brexit mohl dotknout. „To musí být priorita číslo jedna pro EU i pro Británii,“ prohlásil. Evropská komise už má podle něj příslušný soupis práv připravený.
Další bod: finance
Dohodnout bude také nutné finanční vyrovnání. Unie čeká, že Londýn dodrží všechny své závazky, které na sebe dosud jako člen vzal. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky se jednání mezi EU a Londýnem o odchodu nesmí dotknout peněz ve stávajících evropských fondech.
„My máme ty programy, výzvy, dimenzovány na určitý objem finančních prostředků a neradi bychom se dostali do situace, kdy budeme muset peníze v evropských fondech krátit,“ řekl Sobotka. Je na tom podle něj v ČR shoda nejen ve vládě, ale také napříč politickým spektrem „Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem,“ míní.
Juncker při příchodu na summit prohlásil, že zatím nebyla přesně vyčíslena částka, kterou bude EU po Británii chtít v rámci finančního vyrovnání. Připustil ale, že ohledně finančního vyrovnání budou jednání tvrdá. Média spekulují až o 60 miliardách eur (1,6 bilionu korun). Návrh předpokládal, že Britové dodrží všechny své finanční závazky do roku 2020.
Otázku práv občanů a finanční vyrovnání považují za hlavní témata při jednáních s Brity i německá kancléřka Angela Merkelová či rakouský kancléř Christian Kern. „Británie je druhá největší ekonomika, druhý největší přispěvatel do unijního rozpočtu,“ upozornil Kern. „Je v našem zájmu, aby čistí plátci nemuseli (kvůli brexitu) platit vyšší příspěvky,“ doplnil.
Vyjednávání s Londýnem podle něj budou složitá, věří ale, že na ně budou stačit dva roky, jak předpokládají evropské smlouvy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky bude těžiště jednání EU s Brity o právech občanů a financích od června do listopadu.
Třetí zásadní věcí pro první fázi jednání je podle schváleného materiálu dohoda o řešení situace na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Summit by měl také na irskou žádost prohlásit, že v případě sjednocení Irska se také území, které teď patří k Británii, stane součástí Evropské unie.
O vzájemných vztazích až naposled
Až poté, co na podzim či v zimě premiéři a prezidenti usoudí, že v těchto věcech nastal dostatečný pokrok, bude možné jednat o novém uspořádání vzájemných vztahů. Kromě významné obchodní problematiky také o důležité spolupráci v oblastech, jako je bezpečnost či obrana.
Podle Tuska je jedinou možnou cestou ke konečné dohodě mezi Británií a EU o brexitu zachování jednoty 27 zemí Unie.
Summit k brexitu byl prvním oficiálním setkáním v tomto formátu, kdy zasedalo 27 zemí Unie bez Británie. Na základě schválených pokynů Evropská komise 3. května předloží konkrétní směrnice pro vyjednávací tým EU vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem.
Tyto směrnice by měli 22. května schválit ministři zodpovědní za unijní problematiku. Barnier očekává, že samotná vyjednávání začnou až v polovině června po britských parlamentních volbách. Británie by se měla mimo Unii ocitnout na jaře roku 2019.
Česko chce získat sídlo EBA
Evropská komise by také v červnu měla představit postup přesídlení unijních agentur z Británie. Česká republika má zájem o Evropský bankovní úřad (EBA), Slovensko se uchází o Evropskou agenturu pro léčiva (EMA).
„Měli bychom dostat návrh kritérií a harmonogramu, podle kterého se bude postupovat,“ uvedl český premiér. Poté, co bude postup rozhodování takto popsán, mělo by se o věci rozhodnout do konce roku 2017. To by umožnilo dostatečně připravit přesun obou institucí do jara 2019, kdy Británie z EU vystoupí.
Podle Sobotky bude konkurence silná. O EBA kromě České republiky usilují také Lucemburčané, kteří tvrdí, že na umístění úřadu mají právní nárok. „Budeme velmi dobře muset promyslet naši strategii,“ poznamenal Sobotka.
