Tusk: Nejdřív základní podmínky brexitu, až poté obchodní vztahy

Podle Tuska se například nebude jednat o všech náležitostech brexitu současně. Nejprve bude nutné domluvit obecné podmínky odchodu Britů nebo právní jistoty pro občany EU, až poté mohou přijít jednání o budoucnosti, tedy především obchodních vztazích s Británií.

Bude prý také nutné zajistit, že Británie splní všechny své finanční závazky, které na sebe vzala jako členský stát. Podle dřívějšího vyjádření Bruselu může jít v přepočtu až o 1,6 bilionu korun, kterými má Londýn přispívat do rozpočtu EU naplánovaném do roku 2020. Samotná EU prý podle Tuska své závazky splní. 

Tusk zdůraznil také potřebu zabránit právnímu vakuu pro společnost v době, kdy po brexitu přestane v Británii platit unijní právo.

Podle Tuska tak bude základním cílem jednání minimalizace nejistot a zmatků způsobených britským rozhodnutím z EU odejít. „Jde v zásadě o snahu nějak kontrolovat škody,“ poznamenal.

Šéf Evropské rady také novinářům řekl, že se s premiérkou Theresou Mayovou sejde ještě před summitem, který Tusk svolal na 29. duben. 

Souhrn pokynů Tuskův úřad nyní odesílá zástupcům 27 členských států. Úkon má pomoci sladit strategii pro náročné vyjednávání. To bude v ideálním případě trvat dva roky, podle pokroků ale doba může být kratší, případně delší (pokud se na tom obě strany shodnou). 

Tusk tím splní svůj slib, že představu mantinelů pro jednání nabídne do 48 hodin od chvíle, kdy Británie formálně oznámí svůj záměr odejít.

O Tuskově pátečním návrhu budou nyní měsíc vyjednávat hlavní města ostatních 27 států EU. Evropská komise pak okamžitě vypracuje a nejspíš už o čtyři dny později schválí konkrétní doporučení k začátku jednání.

Členským státům ke schválení – už jen kvalifikovanou většinou – nabídne také soubor směrnic pro rozhovory, tedy konkrétní mandát pro vyjednávací tým. 

O co (mimo jiné) ve vyjednávání půjde? 

Obchod – Británie se plánuje stáhnout z jednotného evropského trhu a usilovat o novou dohodu i celní pravidla.

Cizinci z EU – Britská vláda chce „při nejbližší příležitosti“ jednat o právech občanů EU žijících v Británii i právech Britů na území Unie. V Británii žije a pracuje také zhruba 40 tisíc Čechů, ale především přes 900 tisíc Poláků.

Účet za brexit – britskou vládu by brexit mohl podle Bruselu stát až 50 miliard liber. Tuto částku by musel Londýn doplácet do rozpočtového cyklu s koncem v roce 2020. Suma (v přepočtu 1,6 bilionu korun) ale vyvolala na Ostrovech velké pobouření.

Bezpečnost – Britská vláda chce i nadále spolupracovat na sdílení informací tajných služeb a zajištění bezpečnosti v Evropě.