Rakušané si už 4. prosince zvolí do čela země nového prezidenta a může se jím stát Norbert Hofer - kandidát pravicově populistických Svobodných (FPÖ). Podobně jako Trump sbírá Hofer protestní hlasy lidí odmítajících zavedené elity a volí ho méně vzdělaní muži. Hofer se ale na rozdíl od Trumpa chová umírněně. „Obecně bych vliv výsledku amerických voleb na volby v Evropě nepřeceňoval. Lidé se rozhodují podle svých preferencí a problémů, ne podle toho, jak volil někdo jiný někde jinde,“ míní politolog Matěj Trávníček.
Hofer jako rakouský Trump? Oba těží z odporu vůči zavedeným elitám, zdůrazňují experti
Novinář Schuster: Rakouští kandidáti se od agresivní kampaně v USA distancují (zdroj: ČT24)
Prezidentské volby v USA a britské referendum o EU ukázaly, jak jsou v současné době společnosti rozdělené takřka přesně na polovinu. Jedna část volá spíš po udržení statu quo, druhá po větší změně. Stejně dopadly i prezidentské volby v Rakousku, jejichž výsledek ale soud v červenci zrušil.
Nacionalista Norbert Hofer by se mohl stát vůbec první pravicově populistickou hlavou státu v Evropě po druhé světové válce. V květnovém druhém kole prohrál 45letý letecký inženýr se 72letým ekonomem a exšéfem Zelených Alexanderem Van der Bellenem o pouhých 31 tisíc hlasů.
Svobodní hlasování napadli a ústavní soud ho nakonec kvůli nesrovnalostem v korespondenčním hlasování zrušil. Druhé kolo mělo proběhnout v říjnu, kvůli vadným obálkám k tomu ale dojde až 4. prosince. Šance obou kandidátů jsou přitom skoro vyrovnané, v některých průzkumech Hofer mírně vede.
Hofer jako prostředník mezi USA a Ruskem?
V Rakousku má prezident hlavně reprezentativní funkci, může se ale snažit změnit směr, jímž se země dosud ubírala. Šéf FPÖ Heinz-Christian, který se označil za Trumpova příznivce, už avizoval, že by Hofer mohl fungovat jako prostředník mezi USA a Ruskem. Sám Hofer je pro zrušení protiruských sankcí zavadených kvůli ruské agresi na Ukrajině.
„Bylo by to hlavně symbolické vítězství, hlavním aktérem je v rakouské politice spolkový kancléř. Myslím, že si řada rakouských voličů uvědomuje, že nepůjde o to, kdo bude mít na starosti zdravotnictví, školství nebo jaký bude rozpočet, ale že půjde o hlavu státu,“ podotkl v rozhovoru pro Horizont ČT24 redaktor Lidových novin Robert Schuster.
Role rakouského prezidenta je spíše taková, že moderuje, jedná se stranami, ale není to ten, kdo by rozhodoval nebo působil jako silná politická veličina. Má ovšem poměrně velké pravomoci vzhledem k vládě a přes vládu je schopen iniciovat rozpuštění rakouského parlamentu.
Klíčové jsou protestní hlasy
Hofer by se mohl svézt na současné vlně vzpoury proti zavedeným elitám, které dle těchto lidí nevnímají jejich problémy, míní odborníci. Zavedený systém vládnutí kritizoval jak Trump, tak i kandidát rakouských Svobodných.
Kdekoli se elity vzdálí voličům, po volbách v úřadu skončí. Trump čelil silnému (politickému) protivětru, a přesto vyhrál volby.
„Podstatou Hoferovy podpory je zejména protest. Nespokojenost s letitým modelem vládnutí v podobě velké koalice socialistů a lidovců. Je to naštvání a reakce na to, co lidi vnímají jako selhání elit, které v jejich očích nezvládají řešit migrační ani jiné krize. Od roku 2008 se Evropa potácí od krize ke krizi. To máte krizi finanční, pak ekonomickou, poté krizi eurozóny a teď vleknoucí se krizi migrační,“ podotkl politolog Trávníček.
Šance kandidátů na rakouského prezidenta jsou vyrovnané (zdroj: ČT24)
Trumpovo vítězství může tyto protestní síly včetně Hofera povzbudit, protože americký miliardář ukázal, že je možné uspět, míní politolog. Vliv amerických voleb na ty evropské by ale nepřeceňoval, protože lidé se podle něj rozhodují hlavně na základě svých vlastních preferencí a problémů.
Hofera volí podobně jako Trumpa spíše méně vzdělaní muži
Paralelu ale lze vypozorovat mezi typickými voliči Trumpa a Hofera. Amerického magnáta vynesli do Bílého domu hlavně méně vzdělaní bílí muži. U Hofera je to podobné. „I tady se mluví o tom, že je ,modrý‘ a že se jedná o méně vzdělané voliče. Je ale těžké si představit, že by všichni voliči – něco přes 49 procent byli málo vzdělaní. Zkrátka – tyto hlasy jsou jednoznačně protestní – a sice od lidí, kteří chtějí dát najevo naprostou nespokojenost se současnou vládou,“ konstatovala spolupracovnice ČT v Rakousku Marie Woodhamsová.
Statistiky jasně ukazují, že Hofer měl v prvním i druhém kole voleb výrazně vyšší podporu mužů než žen. Van der Bellen dokázal získat poměrně nejvíce podpory od mladých žen, Hofer od mužů ve středním věku. Hofera volili výrazně častěji méně vzdělaní Rakušané, ti s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním hlasovali v 76 procentech případů pro Van der Bellena.
Hofer měl navíc stejně jako Trump silnější pozice na venkově, upozornil Trávníček. „Zdrcující převahu měl pak Hofer zejména mezi zaměstnanci v soukromém sektoru a mírnou pak i mezi podnikateli a živnostníky,“ doplnil. Van der Bellen je naopak typický západní „zelený“ politik, jehož upřednostňují ženy.
Oběma kampaněmi hýbala sociální témata a migrace
Trumpovou i Hoferovou kampaní prostupují i stejná klíčová témata - sociální otázky a migrace. Rakušané mají obavy, jestli zůstane uzavřená balkánská trasa a zda bude dál platit dohoda EU-Turecko o vracení nelegálních migrantů. Ankara za to žádá bezvízový styk a opakovaně hrozí, že pošle migranty do Evropy.
Zatímco Trump mluvil o stavbě zdi na mexické hranici a deportaci milionů nelegálních imigrantů, Hofer by uzavřel hranice před ekonomickými migranty a žádosti o azyl pro běžence by nechal vyřizovat mimo Evropu, v „bezpečných zónách“. „Nemůžeme přenechat svět marxistům, komunistům a zeleným. Nemůžeme. Protože pokud to uděláme a otevřou se hranice pro každého, bude to náš konec,“ varoval během kampaně kandidát Svobodných.
Uprchlíci v Německu
Rakušany ale tíží hlavně rostoucí nezaměstnanost a otázka perspektivy mladých lidí. Řada lidí má strach o místo a bezpečí a má pocit, že společnost míří špatným směrem. Zde se opět dá mluvit o protestu proti nečinnosti dosavadních vlád. „V obou případech (v USA i v Rakousku) to byla sázka na naštvání lidí. Například podle jednoho exit pollu 68 procent lidí v Rakousku souhlasí s tezí, že Hofer rozumí problémům obyčejných lidí, zatímco v případě Van der Bellena si to myslí jen 36 procent,“ uvedl Trávníček.
Hofer hraje na umírněnou notu
Jak Trump, tak i Hoferova FPÖ využívá v kampani hojně sociální média a pravidelně útočí na „neobjektivní mainstreamová média“, Hofer ale na rozdíl od republikána nemůže hrát na strunu outsidera a prezentuje se jako umírněný konzervativec, upozorňuje list The Irish Times.
Trumpův způsob vystupování se tak od Hoferova stylu výrazně liší. „Norbert Hofer je až klidný kandidát, prezentuje rozvážnost. Sice je pravdou, že v prvních měsících byl tvrdší, ale teď vystupuje jako státník. Své emoce má naprosto pod kontrolou,“ konstatovala spolupracovnice ČT Woodhamsová.
Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.
Norbert Hofer
Rakušané dávají od stylu americké kampaně ruce pryč
Sami rakouští prezidentští kandidáti se v posledních týdnech od vyhrocené americké kampaně distancují. „Nechtějí, aby to sklouzlo do těchto osobních rovin. Uvědomují si, že by příliš agresivní kampaní a cílenými útoky na konkurenta mohli odradit rozhodující voliče,“ řekl Schuster.
Van der Bellen opakuje, že chce být prezidentem politického středu a do kampaně před opakovaným druhým kolem šel s heslem „Rozum místo extrémů“. „Chci tu být pro každého, pro lidi, kterým záleží na tom, aby v této zemi všechno, podniky, nemocnice a další, fungovalo,“ zdůrazňuje. Otázkou je, jestli exšéf Zelených sám může nějak těžit z Trumpova triumfu.
„Mohl by z toho těžit, kdyby v Rakousku byla atmosféra, že Hofer přece vyhrát nemůže, a proto k volbám není potřeba jít. Hofer ale už v tom nakonec zrušeném druhém kole prokázal, že vyhrát opravdu může, když v něm prohrál jen velice těsně,“ poznamenal Trávníček.
Van der Bellenovi by mohla pomoci nejistota, s níž je Trump spojován
S nástupem Trumpa je ale spojená řada nejistot, ať už jde o budoucí vztahy s Ruskem, nebo osud nejrůznějších obchodních vazeb. To by podle některých analytiků mohlo některé Rakušany nakonec přesvědčit, aby se drželi tradičních stran a hlasovali pro Van der Bellena, píše list Eurasia Review.
Lehké to ale mít nebude, myslí si analytička Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky. „Snaží se zmobilizovat zatím nerozhodnuté a dosavadní nevoliče. Jeho cílem je zdůraznit důležitost hlasování pro zachování současného, liberálně demokratického a proevropského směřování země. Varovat, že i v Rakousku mohou jako jinde uspět nevypočitatelní populisté,“ osvětlila analytička Van der Bellenovu strategii.
Exšéfa Zelených mnozí považují za „menší zlo“, říká analytička
Otázkou podle ní je, zda na to Rakušané uslyší. „Prosadit se proti pravicově populistické FPÖ a jejímu kandidátovi Hoferovi, který hlasitě volá po změně, bude pro Van der Bellena velmi těžké. Rakušané jsou unaveni téměř rok trvající kampaní. Hofer má výrazně vyšší autentickou podporu u voličů než Van der Bellen, pro nějž i v květnu mnozí hlasovali jen jako pro menší zlo,“ uzavřela Lizcová.
Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.
Rakouští prezidentští kandidáti