Opakované druhé kolo prezidentských voleb v Rakousku plánované na 2. říjen se odkládá na 4. prosince. Oznámil to ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Důvodem je rozeslání nelepících obálek pro korespondenční hlasování. Parlament ale musí schválit změnu zákona.
Náhradou za vadné obálky by podle ministra měly být jednoduché volební obálky, jaké se používaly do roku 2009. Kromě toho by jejich výroba měla být svěřena státní tiskárně.
Problémy způsobuje nekvalitní lepicí proužek na obálkách určených ke korespondenční volbě. Přitom platí, že pokud se po odeslání obálka s hlasovacím lístkem rozlepí, musí volební komise hlas prohlásit za neplatný, protože existuje možnost, že s lístkem po příslušném voliči manipuloval ještě někdo jiný.
Nevhodný by podle odhadů mohl být více než milion volebních obálek, které jednotlivé rakouské obce již obdržely. Objevily se v několika spolkových zemích, naposledy v Salcbursku. Firma, která obálky vyrobila, se k záležitosti odmítá vyjádřit.
Ve druhém kole hlasování se střetnou bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen a člen pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Van der Bellen v první reakci odsun voleb označil za „sice politováníhodný, ale věcně správný“. Hofer se během pondělní návštěvy Prahy vyslovil pro reformu systému korespondenčního hlasování.
Hofer, který v devadesátých letech hlasoval proti vstupu země do EU, odmítá hlubší integraci uvnitř EU. Jeho Svobodní těží z obav lidí z migrantů a rostoucí nezaměstnanosti. FPÖ přitom netěží jen z protiuprchlických nálad ve společnosti. Řada Rakušanů má strach o místo a bezpečí a má pocit, že společnost míří špatným směrem.
Van der Bellen je naopak známý svými proevropskými a prouprchlickými postoji. „Základní rozdíl mezi Van der Bellenem a Hoferem je jejich pohled na Evropu,“ uvedl politolog Středoevropské univerzity v Budapešti Anton Pelinka. Van der Bellen je typický západní „zelený“ politik, jehož upřednostňují ženy, zatímco Hofera volí spíš méně vzdělaní muži, konstatoval Pelinka.
Role prezidenta je hlavně reprezentativní
Rakouský prezident má tradičně v první řadě hlavně úlohu reprezentovat, mezi jeho funkce ale patří i jmenování kancléře nebo možnost odvolat vládu či vrchního velitele armády.
V květnovém druhém kole voleb zvítězil Alexander Van der Bellen o 30 863 hlasů. Právě nesrovnalosti při sčítání korespondenčních hlasů ale vedly k tomu, že Svobodná strana Rakouska (FPÖ) druhé kolo voleb napadla. Soud následně hlasování skutečně zrušil.
