Rakouští Svobodní (FPÖ) podali oficiální stížnost proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž jejich kandidát Norbert Hofer neuspěl s nejtěsnějším rozdílem v rakouských dějinách. O vítězi rozhodlo 750 tisíc korespondenčních hlasů – stal se jím kandidát Zelených Alexander Van der Bellen. Podle vůdce Svobodných by korespondeční hlasování mělo být zrušeno.
Rakouští Svobodní se nevzdávají, proti výsledku prezidentské volby podali protest
Volby rakouské hlavy státu silně polarizovaly rakouskou společnost. Proti sobě stál pravicový populista a euroskeptik Hofer, který by nejraději zavřel hranice před uprchlíky, a ekonom Van der Bellen, liberál a zastánce otevřeného Rakouska.
Hofer držel po sečtení hlasů odevzdaných ve volebních místnostech vedení s 51,9 procenta, později ale volební komise do výsledků započítala i 744 tisíc hlasů odevzdaných korespondenčně. Finanční expert Van der Bellen nakonec zvítězil o 31 026 hlasů.
Sám Hofer bezprostředně po oznámení výsledků vyzval k respektování výsledku hlasování s tím, že nevidí žádné náznaky toho, že by se někde odehrály volební podvody. Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache ale později uvedl, že Svobodní zkoumají několik nesrovnalostí při sčítání korespondenčních hlasů.
Nejsme ukřivdění, jde o demokracii, a proto si musíme být jistí. Kdyby nebylo nesrovnalostí, Norbert Hofer mohl být prezidentem.
Některé byly údajně sečteny předčasně. „Pokud jsou pochybení potvrzena právními experty, pak máme odpovědnost za demokracii,“ řekl Strache, který zdůraznil, že „korespondenční hlasování v nynější podobě musí být zrušeno“, protože nesplňuje ústavní podmínku na tajné hlasování.
Podání stížnosti už potvrdil i ústavní soud. Spis, ve kterém FPÖ napadá výsledky voleb, má 150 stran.
Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.
Norbert Hofer
Van der Bellen se má úřadu ujmout 8. července, kdy vystřídá odcházejícího prezidenta Heinze Fischera. Nový prezident vystupuje s obecně umírněnějšími výroky než jeho protikandidát Hofer, zato je velmi kritický vůči FPÖ.
Nechce dopustit jmenování zástupce Svobodné strany Rakouska do čela vlády – mimo jiné kvůli jejich euroskeptickému pohledu, který by podle něj poškodil mezinárodní pověst Rakouska i fungování Evropské unie.
Už nyní má ale v průzkumech veřejného mínění FPÖ větší podporu než vládní koalice socialistů a lidovců. Jejím cílem je získat v příštích parlamentních volbách nejméně třetinu hlasů.
Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.
Rakouští prezidentští kandidáti
