Atény - Řecký prezident Karolos Papulias jmenoval novým řeckým premiérem Alexise Tsiprase, šéfa strany SYRIZA. Ta o víkendu vyhrála volby a domluvila se na vzniku vládní koalice s pravicovou stranou Nezávislí Řekové. Ve 300členném parlamentu budou mít obě formace dohromady pohodlnou většinu 162 poslanců. Evropská unie je připravena s Tsiprasem co nejdřív jednat o dodržování závazků pro další čerpání finanční pomoci.
Tsipras je nový premiér Řecka, tradici porušil už během přísahy
Čtyřicetiletý Tsipras je nejmladším řeckým premiérem za posledních 150 let. Jako vůbec první předseda vlády také během přísahy v prezidentském paláci odříkal jen civilní část slavnostní formulace a vynechal náboženskou pasáž, čímž porušil dosavadní tradici většinově pravoslavné země. Svou vládu, jejímž hlavním cílem bude snaha zmírnit tvrdá úsporná opatření vyžadovaná mezinárodními věřiteli, chce budoucí šéf kabinetu představit nejpozději v úterý. Ustavující zasedání nového parlamentu je plánováno na 5. února, během následujících deseti dní pak musí vláda projít hlasováním o důvěře.
SYRIZA, favorit voleb, vyhrála mnohem přesvědčivěji, než se očekávalo. Po sečtení všech hlasovacích lístků získala 36,3 procenta hlasů; i s bonusem 50 křesel pro vítěze má ovšem ve 300členném parlamentu „pouze“ 149 poslanců. K absolutní většině jí tedy dva mandáty chybí. Druhá skončila dosavadní vládní pravicová strana Nová demokracie (ND) se ziskem 27,8 procenta hlasů, což znamená 76 poslanců. Třetí je Zlatý úsvit s 6,3 procenta hlasů a 17 mandáty.
Alexis Tsipras a Panos Kammenos
Menším koaličním partnerem SYRIZY se stali nacionalističtí Nezávislí Řekové, kteří získali 4,8 procenta hlasů a 13 poslanců. Společným tématem SYRIZY a Nových Řeků je odpor proti škrtům, jinak jsou strany programově rozdílné. Obě strany tak mají stejný názor na nejdůležitější téma: odmítají přísná úsporná opatření, která Aténám nařídili mezinárodní věřitelé výměnou za rozsáhlé půjčky, a hodlají vyjednávat o zmírnění podmínek zahraniční finanční pomoci. Jinak jde o formace z opačných stran politického spektra. „Cílem je sjednotit Řeky a vyjít na cestu, která bude respektovat národní suverenitu země, založenou na demokracii a uplatňování ústavy,“ uvedl předseda Nezávislých Řeků Panos Kammenos.
Původně se spekulovalo o tom, že vítězná strana by se mohla spojit i se středolevou stranou Potami (Řeka), která získala šest procent hlasů, nebo s komunisty, které ve volbách podpořilo 5,5 procenta voličů. To se nakonec nestalo, což ale nevylučuje, že tyto strany kabinet v parlamentu podpoří. Jako poslední se do parlamentu dostalo Panhelénské socialistické hnutí s 4,7 procenta hlasů a 13 mandáty.
Protestní strana
SYRIZA těží z ekonomické krize. Díky kritice tvrdých úsporných opatření, vedoucích k vysoké nezaměstnanosti a pádu platů, bodovala už ve volbách v květnu 2012. Tehdy si vysloužila 16,8 procenta hlasů - jen o dvě procenta méně než vítězná Národní demokracie. Získala tak 52 křesel v parlamentu. Tsipras dostal od prezidenta nabídku na sestavení vlády, to se mu ale nepodařilo. Koalici s pravicovými stranami tehdy odmítl.
SYRIZA usiluje o změnu smluv s mezinárodními věřiteli a chce s nimi vyjednat řadu úlev. Voliči této politické strany se rekrutují hlavně z lidí, kteří jsou již unaveni z drakonických úsporných opatření a na které ekonomické problémy doléhají nejvíce. Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé, tedy Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond.
GALERIE
autor: Lefteris Pitarakis, zdroj: ČTK/AP
Řecko už od věřitelů dostalo ve dvou kolech asi 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Státní dluh Řecka dosahuje asi 320 miliard eur (8,9 bilionu Kč) a je druhý největší na světě za Japonskem. Tsipras už dříve naznačil, že se bude snažit s věřiteli dohodnout odpis většiny dluhu, i když partneři Řecka v čele s Německem dali jasně najevo, že na takový požadavek nehodlají přistoupit.
Řecko musí ctít dohody, zní z Německa
Řecko bude i nadále potřebovat pomoc a dostane ji pouze tehdy, pokud bude ctít smlouvy s mezinárodními věřiteli, řekl šéf německé centrální banky Jens Weidmann.
„Věřím, že je i v zájmu řecké vlády dělat to, co je nutné, aby se tam vypořádali se strukturálními problémy,“ řekl Weidmann. (Více zde.)
„Řecký lid dnes psal historii,“ řekl v neděli večer Tsipras v projevu před jásajícím davem na jednom z aténských náměstí. Vítězstvím jeho strany Řecko prý opouští politiku úsporných opatření a vymaňuje se z dosavadního ponížení. Následovat prý bude „radikální změna“, která zemi vyvede ze začarovaného kruhu šetření. Řecko podle něj přinese naději celé Evropě. Španělé nebo Italové také v Řecku nyní vidí šanci na přehodnocení úsporné politiky nastavené z Bruselu. Právě důsledků voleb na nálady v dalších evropských zemích se obávají evropští politici. Snaha přepsat už jednou dohodnuté smlouvy by mohla hospodářství Unie srazit do další krize.
GALERIE
videogallery_503024
Převážně znepokojené reakce na výsledky voleb proto přicházejí i z Česka. Prezident Miloš Zeman sice řekl, že se do vnitřních záležitostí země nechce vměšovat, dluhy se podle něj ale platit mají. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prohlásil, že má SYRIZA odpovědnost splnit sliby voličům a dodržet parametry záchranného plánu. Obavy mají i čeští europoslanci napříč politickým spektrem. Lidovec Pavel Svoboda řekl, že by si trhy oddechly, kdyby země vystoupila z eurozóny. Petr Ježek z hnutí ANO naopak věří, že se Řecko mezi zeměmi se společnou měnou udrží. Ze stran zastoupených ve sněmovně výsledek řeckých voleb jednoznačně vítají pouze komunisté.
„Řekové se přiklonili k protestním stranám proti úsporným opatřením,“ uvedl europoslanec Jan Zahradil (ODS) s tím, že celá situace je důsledkem toho, že eurozóna sdružuje ekonomicky příliš rozdílné země.
„Vystoupení Řecka z eurozóny si v zemi téměř nikdo nepřeje,“ upozornil zvláštní zpravodaj ČT v Řecku Zdeněk Fučík. K vystoupení by podle něj došlo jedině v důsledku bankrotu země. „V Řecku panuje přesvědčení, že se stalo jistou laboratoří škrtů a že se jim stala jistá nespravedlnost. Vítězství Syrizy tak je jistým povzbuzením pro národní hrdost. Politiku škrtů vnímali jako diktát zvenku, který je ponížil,“ vysvětlil.
Tsiprase tak podle všeho čekají tvrdá vyjednávání s věřiteli, což podle evropského tisku bude znamenat pro Evropu obrovské dilema, zda dál trvat na přísném úsporném kurzu, nebo se pokusit o kompromis. Mimo jiné i o tom budou dnes jednat ministři financí eurozóny v Bruselu. Belgický ministr financí Johan Van Overtveldt ovšem předem varoval, že i kdyby se v něčem vyšlo straně SYRIZA vstříc, „podstatné věci není možné změnit“.
Alexis Tsipras (40) je nejmladším premiérem Řecka od roku 1865. Voliče získal nejen kritikou úsporných opatření vlády a slibem lepších zítřků, ale i neotřelým vystupováním a vzhledem. Zásadně například odmítá nosit kravatu (neměl ji ani loni v září při setkání s papežem Františkem) a k saku obvykle nosí džíny.
Tsipras šéfuje radikálně levicové alianci SYRIZA od října 2009. Předtím byl lídrem její nejsilnější strany Synaspismos. Pod jeho vedením zaznamenala SYRIZA obrovský vzestup až k nedělnímu vítězství ve volbách. Do širšího zahraničního povědomí se dostal loni na jaře před volbami do Evropského parlamentu, kde nakonec SYRIZA získala šest z 21 řeckých křesel. Tsipras byl tehdy kandidátem parlamentní frakce Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL) na předsedu Evropské komise.
Protesty organizoval už jako student a mladý komunista
Narodil se 28. července 1974 v Aténách a vystudoval stavební inženýrství. Už za studií zastával radikálně levicové názory a organizoval protesty proti školským reformám. Než vstoupil do strany Synaspismos byl členem strany mladých komunistů. V letech 1999 až 2003 byl prvním tajemníkem mládežnické organizace strany Synaspismos - Neolaia Syn.
Do vyšší politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen místním zastupitelem v Aténách. Této funkci dal přednost i před parlamentními volbami v roce 2007, takže se stal poslancem až v roce 2009. Do čela Koalice levicových a ekologických hnutí (Synaspismos, SYN) byl zvolen v únoru 2008 a stal se tak nejmladším předsedou řecké politické strany vůbec.
Tsipras žije s počítačovou inženýrkou Peristerou Batzianovou, s níž má dva syny: Phoibos- Pavlos (2010) a Orphéas-Ernésto (2013), který dostal jméno po revolucionáři Ernestu Che Guevarovi.