Někteří poslanci se po víkendových volbách do lavic ve Sněmovní ulici už nevrátí. Jedná se v mnoha případech o politiky, kteří byli s dolní komorou spojeni po několik funkčních období a patřili k výrazným osobnostem domácí politiky. Končí ale i poslanci, kteří se ve sněmovně zdrželi jen na jedno volební období.
Volebním fiaskem skončily volby pro sociální demokracii. Stranu, která byla ve sněmovně zastoupena prakticky od začátku samostatné České republiky. Za tu dobu se jí podařilo „vychovat“ několik zkušených politiků, kteří jsou s parlamentní politikou úzce spjati.
Jedním z takových je současný ministr Lubomír Zaorálek. V poslanecké sněmovně je nepřetržitě od roku 1996. Poslancem nebyl jen na několik měsíců v roce 2013, kdy byla sněmovna rozpuštěna. Po volbách v roce 2002 patřil mezi čtyři nejvyšší ústavní činitele, to když zastával funkci předsedy poslanecké sněmovny. Ve vedení komory strávil ale mnohem více, než jen čtyři roky. Mezi lety 2006 až 2013 byl jejím místopředsedou.
Odtud se pak přesunul do vlády spolustraníka Bohuslava Sobotky, v níž až do roku 2017 zastával post ministra zahraničních věcí. Když jej pak nahradil Martin Stropnický, vrátil se k práci ve sněmovně, kde se ujal vedení zahraničního výboru. Že patří k nejvýznamnějším tvářím sněmovny i sociální demokracie svědčí i to, že byl před čtyřmi lety celostátním lídrem strany ve sněmovních volbách. Jako stávající ministr kultury vedl letos kandidátku v Moravskoslezském kraji, který patřil ke čtyřem, kde se ČSSD podařilo překrořit pětiprocentní uzavírací klauzuli.
O deset let méně je ve sněmovně stávající předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Ze sněmovny odchází jako vicepremiér a ministr vnitra. Ale také jeho fotografie visí na chodbách dolní komory. Jejím předsedou byl v letech 2013 až 2017, od roku 2012 a od října 2017 do června 2018 jejím místopředsedou. Podobně jako Lubomír Zaorálek byl předsedou zahraničního výboru, a to hned po svém zvolení ve funkčním období od roku 2006. Právě Hamáček, jakožto celostátní lídr letošních voleb nese zodpovědnost za fakt, že sociální demokraté přišli o své zastoupení.
Místopředsedou sněmovny, který po volbách vypadl, je i Vojtěch Filip, dlouholetý předseda KSČM. Strana, která neobhájila patnáct mandátů a získala jen 3,6 procenta hlasů, je další z těch, které měly své zástupce v poslaneckých lavicích prakticky po celou dobu samostatného Česka. Za místopředsednickým stolem jednacího řádu sněmovny seděl Filip nepřetržitě od roku 2002. Patřil také k nejdéle sloužícím poslancům, průkaz získal po každých volbách od roku 1996.
Posledním místopředsedou sněmovny byl v končícím funkčním období také Vojtěch Pikal. Piráti vstoupili do sněmovny v roce 2017 jako nová a ve volbách úspěšná politická strana. Ve sněmovně měli 22 mandátů, nově budou mít kvůli kroužkování jen čtyři. Společně s Pikalem ze sněmovny odchází i další výrazná tvář a dosavadní člen rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Lavice opouští i jeden z nejmladších poslanců František Kopřiva či Ondřej Profant.
Zejména kvůli neúspěchu tradičních levicových stran ve volbách přijde sněmovna i o dlouholeté poslance. Od roku 2002 byl poslance ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. V roce 2017 se do poslanecké sněmovny dostal díky více než čtyřem tisícům preferenčních hlasů, když na kandidátce přeskočil lídryni Martu Semelovou.
K dalším výrazným tvářím KSČM ve sněmovně patřil například Zdeněk Ondráček, známý nejen svým politickým působením, ale i kvůli jeho medializovenému působení u pohotovostního útvaru VB v lednu roku 1989, kdy zasahoval proti demonstrantům. I proto v březnu 2018 po celé republice lidé demonstrovali proti zvolení Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček později rezignoval. Končí také dosavadní předsedkyně rozpočtového výboru Miroslava Vostrá nebo dosavadní předseda Mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič.
Kvůli podpoře ČSSD ve volbách letos na jaře vstoupil do strany dlouholetý hejtman Jiří Běhounek. Od roku 2013 vykonával také poslanecký mandát, který však neobhájí. Stejně jako bývalý ministr pro lidská práva a dosavadní předseda klubu Jan Chvojka. Také on byl ve sněmovně dvě funkční období.
I když bylo hnutí ANO úspěšné, svůj mandát neobhájí jedna z výraznějších poslankyň Barbora Kořanová. Členka volebního výboru sněmovny vešla ve známost například prosazováním myšlenky vytváření seznamu redaktorů ČT, kteří jsou v médiích kritizování. Tehdy napsala, že chce podpořit snahu o zpracování analýz toho, kteří redaktoři a další představitelé České televize jsou nejčastěji předmětem mediální kritiky. Ve sněmovně například prosazovala zákon o podpoře homosexuálních svazků. To ji údajně stálo místo na kandidátce v jejím domovském Plzeňském kraji. „Kolegové z předsednictva mi řekli, že jedním z důvodů bylo nehájení zájmů ANO, co se týče homosexuálních sňatků,“ řekla Deníku N. Její situace je specifická tím, že byla vedením dosazena na kandidátku v Praze, kde však neuspěla. ANO získalo v hlavním městě pět mandátů, Kořanová byla na šestém místě.
