ANO bodovalo na Mostecku, ODS v Praze a okolí a lidovci už tradičně na Moravě

Hnutí ANO zvítězilo v 3763 obcích napříč Českou republikou. Vítězství mu unikla zejména v Praze a okolí hlavního města. Tady byli silnější ODS, Piráti a koalice Starostů a TOP 09. ANO bylo oproti zbytku republiky slabší také na Vysočině a jižní Moravě – zde velkou část obcí ovládli lidovci.

Naopak silné bylo ANO svým ziskem zejména na Mostecku, Ústecku a Karlovarsku, kde získalo v mnoha obcích přes 30 % místních hlasů. Významný ostrov podpory nalezlo hnutí také na Bruntálsku a na periferii mezi Kárlovéhradeckým a Středočeským krajem.

Občanští demokraté se celkově umístili ve volbách do Evropského parlamentu na druhém místě. Jak už bylo řečeno, strana získala hlasy voličů zejména v Praze a jejím okolí. Podobně silné bylo zázemí ODS i v blízkosti dalších velkých krajských měst. Konkrétně šlo zejména o Brno, Ostravu, Plzeň a České Budějovice.

Naopak ve srovnání se zbytkem republiky zaznamenali občanští demokraté slabší výsledek například v Karlovarském kraji nebo na Jesenicku.

Podpora Pirátů v mnohém odpovídala již popsanému územnímu rozložení zisků pravicové ODS. Jako baštu této strany je možné označit zejména Prahu a její okolí. Významné zisky ale strana zaznamenala také na Turnovsku nebo Jablonecku. Není jistě náhodou, že právě Jablonec nad Nisou je rodištěm předsedy strany Ivana Bartoše.

Oproti tomu nízké zisky Piráti zaznamenali zejména na hranici mezi kraji Karlovarským a Ústeckým. Relativně slabší podporu měla Pirátská strana také u voličů na Bruntálsku nebo Jesenicku.

Hlavní město a jeho okolí jsou doménou i koalice Starostů a TOP 09. Své voliče našla koalice ve zvýšené míře také na Kolínsku, jejímž dlouholetým starostou byl předseda Starostů Vít Rakušan. Opřít se ve volbách mohli obě uskupení také o voliče v Brně, Českých Budějovicích nebo Plzni. Významným ostrovem volební podpory byl pro tuto koalici také Liberecký kraj ve své centrální a východní části.

Podobně jako v případě Pirátů nebo ODS také koalice Starostů a TOP 09 získala relativně nižší podporu ve Slezsku. Obecně lze říci, že obě strany nepřesvědčily voliče zejména na hranicích krajů.

Zcela jiný pohled se nabízí při zkoumání územní podpory SPD. Strana našla nejvyšší počet voličů zejména v Karlovarském a Ústeckém kraji. Silná ale byla také na Českolipsku a samém jihu Čech. Významným ostrovem voličské náklonnosti bylo pro SPD také Bruntálsko a Prostějovsko. První místopředseda strany Radim Fiala právě z Prostějova pochází.

Naopak relativně slabší byly pro SPD zisky v Praze a okolí. V blízkosti Poličky dali voliči rovněž přednost spíše jiným stranám před podporou hnutí Tomia Okamury.

Nejvíce regionálně soustředěnou podporu mají už tradičně lidovci. KDU-ČSL získala většinu svých hlasů na Moravě, a to zejména ve Zlínském kraji a na Vysočině. Významnou přízeň voličů si lidovci zasloužili také na Kyjovsku, Českotěšínsku a ve východní části Královéhradeckého kraje. Silné zázemí měla KDU-ČSL v evropských volbách rovněž na jihu Čech.

Naopak relativně méně úspěšní byli lidovci u voličů v Ústeckém, Karlovarském, ale třeba i Plzeňském kraji. Nízkou úroveň podpory KDU-ČSL zaznamenala také zejména na západě Libereckého kraje a v okrajových částech středních Čech.

Nejnižší počet hlasů nad pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk europoslaneckého mandátu obdržela KSČM. Také u komunistů lze vyčíst některé vzorce územní podpory. Strana významněji uspěla zejména na Litvínovsku, Podbořansku a Tachovsku. Tradičním regionem komunistické podpory je už dlouhodobě hranice mezi kraji Jihočeským, Vysočinou a Jihomoravským. Relativně vyšší byla oproti zbytku republiky komunistická podpora také na Bruntálsku nebo v okolí Vítkovic.

Naproti tomu se komunistům nepodařilo oslovit voliče v hlavním městě a jeho okolí. Podobně slabou přízeň voličů zaznamenali komunisté i na Brněnsku, východě Libereckého kraje a v Královéhradeckém kraji.