V Moskvě explodovaly dva drony, tvrdí ruské úřady. Krym hlásí zásah muničního skladu

3 minuty
Rusko i Ukrajina hlásí útoky nepřátelských bezpilotních letounů
Zdroj: ČT24

Moskva se v pondělí brzy ráno stala terčem útoku dronů. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní kancelářskou budovu jižně od centra ruské metropole, úlomky dalšího se našly v centru města nedaleko ministerstva obrany, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranné složky. Podle dosavadních informací nejsou mrtví ani zranění. Na Krymu dron zasáhl muniční sklad, tvrdí okupační síly. Rusové v noci pokračovali v ostřelování Oděsy. Zranění utrpělo nejméně šest lidí.

Prvotní zprávy hovořily o tom, že dronů mohlo být více, ministerstvo obrany posléze prohlásilo, že byly dva. Oba se podle něj podařilo zneškodnit systémy elektronického boje a havarovaly. „Slyšeli jsme výbuch a pak ticho,“ řekl jeden z Moskvanů agentuře Reuters.

Moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu uvedl, že bezpilotní letouny na mnohamilionové město zaútočily kolem 4:00 místního času (3:00 středoevropského času). Z kancelářské budovy byl hlášen výbuch, agentura Reuters s odvoláním na svědka uvedla, že Moskvou zazněly exploze dvě.

„Spala jsem a probudil mě výbuch, všechno se začalo třást,“ řekla Polina, mladá žena, která bydlí nedaleko výškové budovy na Lichačevově třídě.

Exploze nedaleko ministerstva obrany

„Úlomky dronu byly nalezeny na Komsomolském prospektu,“ citoval TASS ruského činitele s odkazem na druhý bezpilotní letoun. Právě nedaleko této několikaproudé třídy, která je nyní uzavřena, se nachází ministerstvo obrany. To míní, že za útokem stojí Ukrajina, proti které Moskva už téměř rok a půl vede válku.

Podle ruských činitelů drony nezpůsobily žádné vážné škody. Na záběrech z místa je ale vidět, jak vychází kouř z výškové budovy, v jejíchž nejvyšších patrech je rozbita řada oken. Menší škody jsou patrné i na Komsomolském prospektu.

6 minut
Analytik Tomáš Bahenský k útokům v Moskvě a pomalé protiofenzivě
Zdroj: ČT24

RIA Novosti později s odvoláním na záchranné složky informovala o pádu bezpilotního letounu vrtulníkového typu na pozemek ústředního hřbitova v Zelenogradu severozápadně od Moskvy. Nikdo nebyl zraněn.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila v televizním vysílání útok bezpilotních letounů na Moskvu za „akt mezinárodního terorismu“, uvedla agentura TASS. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle Reuters novinářům sdělil, že Rusko bude nehledě na dnešní útok pokračovat ve „speciální vojenské operaci“, jak Rusko nazývá svoji invazi na Ukrajinu.

Ruská metropole se terčem dronů v posledních měsících stala opakovaně. Koncem května zasáhly bezpilotní letouny i některé z nejprestižnějších moskevských částí včetně Leninského prospektu nebo západní Moskvy, kde sídlí ruská elita.

9 minut
Studio ČT24: Profesor mezinárodních vztahů Kratochvíl o dronových útocích na Moskvu
Zdroj: ČT24

Kyjev se k nejnovější události bezprostředně nevyjádřil. Nejmenované ukrajinské zdroje z bezpečnostní oblasti ale agentuře AFP a listu Ukrajinska pravda sdělily, že za útokem stojí ukrajinská vojenská rozvědka.

„Je vysoce pravděpodobné, že za tím stojí Ukrajina. Zelenskyj v souvislosti s útoky na Oděsu mluví o tom, že přijde odveta, takže pak je to těžko popiratelné, byť se Ukrajina řídí tím, že se k podobným útokům nevyjadřuje,“ komentoval dronové incidenty v Moskvě analytik Vojtěch Bahenský z Asociace pro mezinárodní otázky. „Z vojenského hlediska to Ukrajině moc pomoci nemůže, ale z hlediska psychologického a symbolického může, byť se to strašně špatně hodnotí,“ dodal expert.

Ruští policisté u místa dopadu dronu
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Dronových útoků na Rusko bude nejspíš přibývat, míní profesor mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.

„Otázka je, jak moc to ovlivní společnost a hlavně, jak velký vliv má společnost na politiku. A tam jsem velmi skeptický, protože vazba mezi společností a ruským vedením války prostě neexistuje. Takže myslím, že reálný dopad na ten konflikt bude marginální,“ prohlásil Kratochvíl.

10 minut
Zpravodaj ČT Jan Řápek o vývoji situace na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Zničený muniční sklad na okupovaném Krymu

Dosazený šéf okupovaného poloostrova Krym Sergej Aksjonov ráno na Telegramu oznámil, že při útoku ukrajinských bezpilotních letounů byl zasažen muniční sklad v Džankojském okrese. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo zmaření útoku 17 ukrajinských dronů. Nikdo podle něj nebyl zraněn. Kyjev se k akci nevyjádřil.

Úřady nařídily evakuaci obyvatel z obcí v okolí místa zásahu. „Z bezpečnostních důvodů byl pozastaven železniční provoz v Džankojském okrese a na automobilové trase Džankoj–Simferopol,“ píše Aksjonov.

Agentura Reuters poznamenala, že zatím není jasné, zda muniční sklad bezpilotní dron zasáhl přímo, nebo jestli byl poškozen pádem trosek dronu. Je to druhý vojenský sklad na anektovaném Krymu, který se za poslední dva dny stal terčem dronového útoku, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. V sobotu Aksjonov informoval o explozi v muničním skladu po úderu bezpilotního letounu v Krasnohvardijském okrese.

Oděsa v centru ruských útoků, obilí zůstává v přístavech

Ruské údery na Ukrajině pocítil v posledním týdnu zejména jih Ukrajiny, kde se nacházejí klíčové přístavy včetně Oděsy. „Rusové ostřelovali několik obcí na severu Ukrajiny. Mluví se o ostřelování Sumské oblasti. Další útoky opět mířily na Oděsu, kde měli utrpět zranění čtyři lidé,“ komentoval noční dění na Ukrajině zpravodaj ČT Jan Řápek.

Podle ukrajinského jižního velitelství se cílem nočního útoku stala přístavní infrastruktura na Dunaji, který představuje menší exportní trasu pro obilí. Některé ukrajinské společnosti ji vybudovaly jako alternativu k Černému moři. Zničeny byly sklady s obilím a šest lidí utrpělo zranění.

Rusko pravidelně útočí na Oděsu od minulého pondělí, kdy odstoupilo od obilné dohody. Cílí na sila, sklady i fabriky, které zpracovávají obilí. „Lodě stále čekají na vyplutí z černomořských přístavů, protože dochází k ničení infrastruktury. I při dnešním útoku mělo dojít ke zničení dalšího skladu s obilím,“ uvedl Řápek. Celkem už Rusové zničili kolem šedesáti tisíc tun obilí.

„Podle některých farmářů by pro ně nyní bylo výhodnější vyvážet obilí ze země, když skončila obilná dohoda, protože jejich lodě nemusejí čekat na to, až je zkontrolují ruské úřady. Moskva je totiž často zdržovala v přístavu, než je zkontrolovala. A to trvalo až šest týdnů,“ poznamenal Řápek. Důležité ale nyní je, aby některé země pomohly Ukrajině dostat obilí ze země, zdůraznil zpravodaj. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá kvůli intenzivním útokům na přístavy od západních spojenců další vojenskou podporu v čele se systémy protivzdušné obrany a zbraněmi dlouhého doletu. Jednat o tom chce na středečním zasedání Rady NATO–Ukrajina.

Moskva oficiálně tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle. Útoky jsou podle Kremlu také odplatou za poničení Krymského mostu. Spojnice mezi anektovaným poloostrovem a Ruskem se minulý týden stala znovu terčem útoku. Rekonstrukce části vozovky potrvá pravděpodobně až do listopadu.

3 minuty
Studio 6: Ukrajina žádá o systémy protivzdušné obrany
Zdroj: ČT24

Ruské útoky ohrožují bezpečnost Černého moře, napsal rumunský prezident

Rumunský prezident Klaus Iohannis na Twitteru uvedl, že „důrazně odsuzuje“ ruský útok na ukrajinskou civilní infrastrukturu „velmi blízko Rumunska“. „Tato nedávná eskalace představuje vážné riziko pro bezpečnost v Černém moři,“ dodal s tím, že bude mít vliv také na další vývoz ukrajinského obilí a tím i celosvětovou potravinovou bezpečnost.

„Rumunsko bude i nadále podporovat Ukrajinu při hledání praktických řešení pro pokračování dalšího vývozu obilí na světové trhy,“ řekl podle serveru Digi24 rumunský premiér Marcel Ciolacu. Rumunská Konstanca se v minulých měsících stala důležitým přístavem pro export ukrajinských zemědělských plodin, které se do ní přepravují s pomocí železnice, nákladních aut či menších lodí plujících z ukrajinských říčních přístavů Reni a Izmajil.

Nedaleko přístavního terminálu Izmajil na Dunaji na ukrajinsko-rumunské hranici v pondělí zakotvilo bezmála třicet lodí, napsala agentura Reuters s odvoláním na data serveru MarineTraffic.com. Není jasné, proč se plavidla, mezi kterými jsou i tankery převážející chemikálie, zastavila. Ukrajinské úřady to zatím nekomentovaly.

Protiofenziva jde pomalu

Ukrajinská armáda za uplynulý týden dobyla zpět 16 kilometrů čtverečních, z toho přes 12 kilometrů čtverečních na jihu a čtyři na východě země, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.

Od počátku své současné protiofenzivy ukrajinská armáda podle ní získala zpět přes 227 kilometrů čtverečních okupovaného území – 192 kilometrů čtverečních na jihu země a přes 35 kilometrů čtverečních v okolí Bachmutu. Tvrzení bojujících stran však nelze v podmínkách ozbrojeného konfliktu nezávisle ověřit.

„Ukrajinští vojáci pokračují v ofenzivních operacích na několika místech fronty směrem na Melitopol a Berďansk,“ sdělila Maljarová podle webu Ukrajinska pravda. „Klíčové boje pokračují v okolí Kliščijivky, Andrijivky a Kurdjumivky,“ poznamenala náměstkyně ministra s odkazem na obce ležící jižně od Bachmutu. 

Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě o vývoji bojů napsali, že ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na nejméně třech sektorech fronty a během uplynulých dní učinila určité pokroky u Bachmutu, na západě Doněcké oblasti a v Záporožské oblasti. 

„Faktem je, že ruská armáda je velmi velká a má obrovské materiální možnosti. Fronta je velmi dobře opevněná a zaminovaná. Ukrajina sice dostává nějaká zbraně ze Západu, ale dlouho čelila nedostatku munice. Nově vycvičené jednotky nemají stejnou úroveň jako ty z regulérní armády nebo bojovaly už měsíce. Ukrajina má také obecně problémy s integrací operací jednotek větších celků, což možnost průlomu proti opevněným pozicím velmi komplikuje,“ komentuje vývoj analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 55 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...