Soudržnost Západu je silná, Putinovi se povedlo nás spojit, zaznělo k výročí ruské invaze v Událostech, komentářích

Podle Jourové je soudržnost Západu silná. „Celou dobu od začátku invaze je trvající bez nějakých velkých vychýlení. Samozřejmě, že probíhají například debaty o sankčních balících, kdy každý stát si nejprve propočítá, jestli ta či ona sankce nebude příliš vysokou cenou. Ale nakonec vždy došlo k dohodě. A vůle k dohodě je neskutečná,“ okomentovala. „Je zde naprosto jasné pochopení toho, že když nebudeme jednotní, tak prohrajeme daleko více,“ dodala.

„Vidíme, že hrůza, která je na Ukrajině, tak způsobila semknutost v Evropské unii,“ souhlasí s Jourovou Svobodová. Protiruské sankce však řadě firem dle Svobodové zkomplikovaly jejich fungování. „Zejména u exportérů, kteří byli zaměřeni na ukrajinský trh. (…) Oni místo tohoto trhu nyní hledají jiné trhy. To pro průmyslové podniky není vůbec jednoduché. U průmyslu je to mnohem více obtížné než třeba u potravinářství,“ vysvětlila. Na podniky dopadá také výrazně energetická krize, jak upozornila.

Na myšlenky o evropské soudržnosti navázal i Pánek. Ve velmi měnícím se světě, který se posledních deset, dvacet let přeskládává, ho prý vždy děsila nejednotnost Evropy, kdy „nakonec zájmy velkých států převážily nad potřebou společné zahraniční, bezpečnostní i humanitární a lidskoprávní politiky“. „Teď ten budíček, ta cena je strašlivá,“ soudí. Podle něj najednou Evropa pochopila, že svět může být nebezpečný a nastal čas se semknout.

„Vladimiru Putinovi se povedlo to, že pomohl vytvořit ukrajinský národ, který je semknutý, povedlo se mu spojit nás na Západě, povedlo se mu přesvědčit Finy a Švédy, že jim bude lépe v Severoatlantické alianci. Doufám, že se mu povede i to, že se spojí celý demokratický svět,“ okomentoval Kolář. Co bude s Ruskem dále, prý nedokáže předvídat. „Co se stane v Rusku, to je ta otázka největší. Nevíme, jestli se rozpadne, jestli po Putinovi přijde nějaké horší monstrum.“ Svět ale musí brát v úvahu, že Rusko je jaderná mocnost a těchto zbraní se může zmocnit dle jeho slov „ještě nějaký větší blázen, než je Putin“.

Někteří významní představitelé ruských mocenských kruhů, jako je například vládce Čečenska Ramzan Kadyrov či zakladatel Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin, si přestávají rozumět, což může mít podle Břízy dopad i na schopnosti Rusů v bojích. „Kreml bych přirovnal ke středověkému dvoru, kdy se o přízeň toho nejvyššího uchází několik skupin. (…) Putin v tuto chvíli vyvažuje jejich moc,“ uvedl. V letošním roce se pak podle něj obě strany konfliktu pokusí o rozhodující ofenzivu. Ačkoliv se podle Břízy často hovoří o tom, že čas hraje ve prospěch Ruska, není tomu tak. „Ve chvíli kdy Spojené státy dodají mechanizované jednotky, Ukrajinci budou schopni vytvořit tři až pět mechanizovaných brigád a udělat průlom, který může být fatální,“ myslí si.

Janů hovořila o tom, jak by podle ní měl vypadat tribunál, jenž by soudil ruské zločiny na Ukrajině. „Samozřejmě, že tribunál je cílem. Ale myslím si, že i jednotlivé státy mají možnosti, jak soudit. Ukrajina také. Zřízení samostatného tribunálu pro odsouzení agrese je asi důležité, ale Putin, když ho dostihne spravedlnost, může být odsouzen za válečné trestné činy, za trestné činy proti lidskosti a může za to dostat stejný trest jako za tu agresi,“ zhodnotila. Vzorem dle ní může být norimberský tribunál. „Důležité je, aby byly obžaloby podloženy důkazy,“ dodala.