Kdo brání svou zemi, musí zvítězit. V tom je spravedlnost, věří Perebyjnis

11 minut
Bývalý velvyslanec Kyjeva v Česku Perebyjnis k roku války
Zdroj: ČT24

Dějiny ukazují, že Ukrajina se vždy dokázala ubránit. V rozhovoru s Michalem Kubalem to řekl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec Kyjeva v Česku Jevhen Perebyjnis. Země za rok, co ji sužuje plnohodnotná ruská invaze, podle něj dokázala ujít cestu, kterou by mnohé státy nezvládly za desetiletí. Vnímá také velkou podporu, a to jak ze strany Ukrajinců, tak i ze zahraničí. To by se podle něj mělo soustředit zejména na protiruské sankce, ale také na další dodávky zbraní.

Perebyjnis už první večer po zahájení ruské invaze prohlásil, že Ukrajina vyhraje. „Řekl jsem, že vyhrajeme, protože bojujeme za vlastní zemi. Ukrajina není agresorem, Ukrajina nikdy na nikoho neútočila. Ale bráníme svou zemi. A spravedlnost je v tom, že ten, kdo brání svou zemi, musí zvítězit,“ věří.

Dějiny podle něj ukazují, že Ukrajinci vždy svou zemi dokázali ubránit. „S Rusy bojujeme už několik staletí. Snažili se nás zničit hladomorem, různými represemi i válkami, ale vždy jsme to ustáli, vždy Ukrajina zůstala,“ řekl s tím, že ani po loňském zahájení velké invaze neměl pochyby, že se Ukrajina ubrání i nyní.

Domnívá se, že Ukrajina je stále silnější. „Dokázali jsme projít cestu k jednotě Ukrajiny, k naší silnější armádě a také naši zahraničněpolitickou cestu. Cestu, kterou možná některé země nedokáží ujít za desetiletí,“ uvedl. Začít najednou bránit celou vlast podle něj nebylo vůbec snadné, a tak jistou dobu trvalo, než se armáda připravila na to, aby začala okupovaná území osvobozovat.

Podle Perebyjnise se kromě Ukrajiny stal silnějším také celý svět. „Myslím si, že je to hlavní výsledek tohoto roku,“ dodal.

Perebyjnis tvrdí, že Ukrajina věděla, že válka přijde. „Ale přiznám se, že jsem nevěřil, že to bude takový frontální útok na celou zemi, hlavně na hlavní město. Myslel jsem, že to bude spíš nějaká taková lokální operace na Donbasu. A domnívám se, že většina si to myslela stejně,“ uvedl. Podle něj se nicméně ukázalo, že Rusko nemá žádné zábrany. „Že se v jednadvacátém století najde stát, který otevře takovou plošnou válku – genocidu se záměrem zničit celý národ a celý stát,“ poznamenal.

„Sílí odhodlání překonat překážky“

Válka se ale neodehrává jen na frontové linii. Pociťují ji i běžní lidé. Únavu z ní a z toho, co za problémy přináší, ale prý Perebyjnis u Ukrajinců nevnímá. „Naopak sílí přesvědčení, že zvítězíme. A sílí odhodlání překonat jakékoliv překážky – i na úkor toho, že možná budeme nějakou dobu sedět bez elektřiny, bez vody a tak dále. Ale všichni chtějí, abychom zvítězili,“ řekl. Výzkumy podle něj ukazují, že Ukrajinci jsou připraveni vydržet i s problémy, jen aby jejich armáda zvítězila.

Podpora přichází nejen z domova, ale také ze zahraničí. Podle Perebyjnise je nyní pevnější než před rokem. „Někteří politici nám dávali dny, možná týdny. Nyní nikdo neříká, že Ukrajina musí přejít ke kompromisům, musí se vzdát svého území,“ podotkl.

Naopak podle něj podpora sílí v tom smyslu, že Ukrajina by měla vyhrát a Rusko prohrát. „Já si myslím, že je důležité, že svět nyní rozumí, že jediným východiskem z této války je vítězství Ukrajiny,“ zdůraznil.

Sankce v hlavní roli

Mezinárodní společenství by mělo udělat vše, aby Ukrajině pomohlo, míní Perebyjnis. „To znamená zbraně, to jsou sankce. Ale také musíme myslet na poválečnou obnovu Ukrajiny,“ vyjmenoval. Právě co nejtvrdší sankce proti Rusku nyní považuje za extrémně důležité. „A já vím, že Česko spolu s Polskem a pobaltskými zeměmi jsou státy, které prosazují co nejtvrdší sankce, za což moc děkujeme,“ vzkázal.

Právě Česká republika podle něj hraje v pomoci Ukrajině významnou roli. „Řekl bych, že země střední Evropy i Pobaltí teď hrají silnější roli než země západní Evropy. Jsou tahounem pomoci Ukrajině, jsou tahounem protiruských sankcí, protože lépe rozumí tomu, co je Rusko. Protože zažily ve své historii obdobné problémy,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 7 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 30 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 34 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 58 mminutami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...