Kreml ohlásí anexi dalších ukrajinských území. Putin již podepsal dekrety

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom ruská agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojena čtyři okupovaná ukrajinská území.

Putin ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedl TASS. Rozhodnutí bylo přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ v souladu se zásadami mezinárodního práva, které přisuzuje národům právo na sebeurčení, cituje dále agentura z dekretů, které vstupují v platnost dnem jejich podpisu.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že „referenda“ narychlo zorganizovaná Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje „velmi tvrdě“.

Lipavský: Anexe je naprosto nepřijatelná

Okupační správa uspořádala v uplynulých dnech na okupovaných územích o připojení pseudoreferenda, a to v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek při návštěvě Kosova řekl, že anexi považuje za naprosto nepřijatelnou. 

„Všechna čtyři území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich.

Jde o mezinárodně neuznávané „republiky“ pod ruskou kontrolou v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o okupované části Chersonské a Záporožské oblasti na jihu. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně patnáct procent celkové rozlohy Ukrajiny.

Ceremoniál podepsání smluv o přistoupení těchto regionů k Rusku se v Kremlu uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 SELČ) a Putin při této příležitosti pronese rozsáhlý projev, upřesnil Peskov podle další ruské agentury Interfax. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci, kteří v předstihu podstoupili testy na koronavirus coby podmínku účasti na slavnosti. Peskov novinářům přislíbil, že je včas vyrozumí, zda se Putin v pátek večer zúčastní koncertu na moskevském Rudém náměstí.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové kolaborační správy okupovaných ukrajinských oblastí, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení k Rusku.

To plně neovládá žádný z těchto čtyř regionů. I když okupuje většinu Luhanské oblasti, z Doněcké obsadilo jen asi dvě třetiny a ještě méně ze Záporožské, jejíž hlavní město je dál pevně v rukou Kyjeva. Na území všech čtyř se stále bojuje, Ukrajinci nyní mírně postupují.

Na Rudém náměstí se před páteční oslavou stavěly velkoplošné obrazovky. Západní tajné služby zvyšují aktivitu v obavách přiživovaných Kremlem, že by Rusko mohlo nasadit jaderné zbraně. Tamní doktrína počítá s jejich nasazením při existenciálním ohrožení státu. Podle americké vlády ale Moskva velký jaderný útok nechystá.

„Kremelské panoptikum,“ okomentoval událost Podoljak

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v reakci ve čtvrtek řekl, že anexe nemají v moderním světě místo a ohrožují naději na mír v regionu. „Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné,“ řekl Guterres. Anexe je podle šéfa OSN „nebezpečnou eskalací“, která v moderním světě nemá místo.

„Kremelské panoptikum. Ohlášená přístupová ceremonie nedává z právního pohledu žádný smysl. Neexistující subjekty se nemohou připojit k rozpadající se zemi,“ komentoval na Twitteru připravovanou páteční událost poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Neplýtvejte časem na ruskou virtuální agendu. Realita bude mnohem zajímavější: protiofenziva, deokupace, tribunál,“ načrtl Podoljak ukrajinské plány.

Americký prezident Joe Biden označil hlasování o připojení k Rusku za „naprostý podvod“ zinscenovaný Moskvou a dodal, že USA anexi nikdy neuznají. „Spojené státy, a to chci říci zcela jasně, nikdy, nikdy, nikdy neuznají nároky Ruska na svrchované území Ukrajiny,“ řekl Biden po setkání s představiteli tichomořských ostrovů.

Odborníci: Divadlo pro Rusy

Jako určité divadlo události vidí i Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně. „Kreml vysílá signál do země a ve chvíli, kdy bude okupovaná území prezentovat jako součást Ruska, může ospravedlnit útoky,“ uvedl v pořadu 90'. Dodal, že je v platnosti onen narativ obrany, se kterým Rusko od začátku operuje. „Jde o divadlo nebo jakési ospravedlnění toho, co bude následovat – předvedení Rusům, že jde o obranný boj, nutnost, kterou musí podniknout,“ dodal. Legitimita těchto referend není podle Jiruška žádná.

Nahrávám video

S tím souhlasí i Martin Faix z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který zmínil, že stav okupovaných území se z hlediska mezinárodního práva nezmění. „Rusko se jen snaží vytvořit dojem legality,“ podotkl s tím, že Moskva chce vytvořit dojem, že následné útoky ze strany Ukrajiny na tato území by byly útokem na samotné Rusko.

Podotkl, že i legalita těchto referend je z podstaty věci pochybná. „Část obyvatelstva odešla, zůstala tam část, která podporuje připojení k Rusku.“ Zmínil, že z hlediska mezinárodního práva je toto proti všem principům. „Hlasování by mělo být svobodné a pokud se koná pod hlavněmi zbraní, tak o tom nemůže být řeč,“ míní. „V momentě, kdy použijete ozbrojenou sílu, tak to nemá punc legality,“ dodal s tím, že se v tomto ohledu nic nemění ani v případě poskytování pomoci Ukrajině. 

Lipavský: Nepřijatelné, proces byl zfalšovaný

Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Kremlu považuje za zcela nepřijatelný. „Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra,“ uvedl Lipavský.

„Nadále se jedná o území Ukrajiny. Ukrajina má právo spravovat toto území,“ poznamenal šéf české diplomacie a vyzval Ruskou federaci, aby ukončila veškeré válečné aktivity a stáhla se z Ukrajiny.

Podle Lipavského je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí. „V tuto chvíli se domlouvá, jeho obsah nicméně ještě není úplně dotažen do konce,“ dodal ministr.

Nahrávám video

Kroky Ruska nemají oporu v mezinárodním právu, konstatuje ústavní právník

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve vysílání ČT24 zdůraznil, že z pohledu mezinárodního práva se vyhlášením nic nezmění. „To, co zítra (v pátek, pozn. red.) prohlásí orgány Ruské federace, nemá oporu v mezinárodním právu. A vzhledem k tomu, že postoupení území musí mít nějaký mezinárodněprávní základ - smlouvu, nebo jiný titul v mezinárodním právu, který zde absentuje - z pohledu práva to proto nic znamenat nebude,“ konstatoval.

Co se týče faktické kontroly nad územím, ta už je vykonávána ruskými představiteli, takže tam se podle Tomoszeka také nic nezmění. „Možná ze svého pohledu bude mít představu té právní fikce, že tam nějakou kontrolu vykonává. Takže může třeba začít obsazovat nějaké orgány a snažit se uplatňovat nějakou moc,“ uvedl. „To ale není ani legální, ani legitimní,“ dodal odborník na ústavní právo.

Nahrávám video

To, že „referenda“ neuznaly nejen západní země, ale také spojenci Ruska, podle něj ukazuje, že na první pohled je patrné, že tato „referenda“ skutečnými referendy nejsou.

„Když se podíváme na Ruskem deklarované výsledky, vypadá to, jakoby tam hlasovaly miliony lidí. Ale miliony lidí na tom území vůbec nejsou, drtivá většina obyvatel, kteří tam žili, tak jsou pryč, odešli kvůli válce. Je tedy zjevné, že výsledky jsou vymyšlené, že je to celé jakási šaráda a mezinárodní společenství je toto schopné na první pohled identifikovat a říci 'tohle pro nás nemá vůbec žádnou váhu',“ vysvětlil Tomoszek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 1 hhodinou

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
před 2 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku podle propočtu vyhrála Merzova CDU

Nejsilnější stranou v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku se stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.
před 4 hhodinami

Švédové volili parlament, pravicová vláda si při sčítání hlasů drží těsný náskok

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Výsledky voleb se očekávají v průběhu večera. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Závod s časem. Ukrajina před topnou sezonou opravuje energetickou infrastrukturu

Ukrajinu čeká těžká zima, připustil tamní premiér Serhij Koreckyj. Podle předsedy vlády je však energetika lépe připravena čelit ruským úderům než před minulou zimou. Přesto úřady už teď vyzývají obyvatele, aby se připravili na možné výpadky proudu a tepla. Topná sezona začne za pár týdnů.
před 9 hhodinami

Deset tisíc vyhnaných za jediný den. Znovu se bojuje, Jemenci prchají

Téměř 86 tisíc lidí muselo kvůli obnovení bojů v Jemenu opustit své domovy, napsala agentura AFP. Jen za poslední den jejich počet vzrostl o deset tisíc, uvedla v neděli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
před 11 hhodinami

Ruské drony útočily poblíž polské hranice, zasáhly vlak do Varšavy, uvádí Kyjev

Ruský dron na západě Ukrajiny poblíž hranic s Polskem zasáhl lokomotivu osobního vlaku, oznámily v neděli ukrajinské dráhy. Díky včasné výstraze dle nich nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn. Souprava jela z Kyjeva do Varšavy a ruský dron ji napadl poblíž hraničního přechodu Jahodyn–Dorohusk, kde již dříve ruský bezpilotní letoun zasáhl čerpací stanici, na které vzplály dva kamiony, informují média. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla ropnou rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Indonésii se převrátila loď. Několik lidí zemřelo, 130 se pohřešuje

Záchranáři v Indonésii z lodi, kterou v Jávském moři zastihlo nepříznivé počasí, zachránili 107 lidí. Šest osob zemřelo, informovaly v neděli podle agentury Reuters tamní úřady. Podle nich bylo na palubě plavidla 243 lidí, 130 osob se tedy pohřešuje. Reuters s odvoláním na instituci, která má na starosti záchranné a pátrací operace, dříve během dne napsala, že se loď potopila. Indonéský ministr dopravy Dudy Purwagandhi později upřesnil, že se plavidlo nepotopilo, ale převrátilo.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.