Lidé na Donbase jsou vysíleni válkou. Vojáci separatistické LNR odmítli bojovat za spojence

Moskvou řízení separatisté ovládají jihovýchodní ukrajinské regiony Doněck a Luhansk, známé pod společným názvem Donbas, již téměř osm let. Ruské síly tam dlouhodobě odvádějí muže do války, aby nahradily vlastní ztráty. Povinné verbování však způsobilo, že se na Donbase jejich počet prudce ztenčil. Nyní se proti povinnému narukování nebrání už jen manželky mužů, kterým dosud odvedli půlku rodiny, bojovat odmítli už i vojáci jedné ze separatistických republik.

Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

Lidé v LNR mají dost vyčerpávajících ofenziv za hranicemi, které si tamní separatisté nárokují, uvedl ISW s odkazem na video zveřejněné v pondělí v ukrajinských médiích. V něm příslušníci jednoho z praporů odmítají bojovat za Doněckou lidovou republiku (DNR). Vojáci na něm tvrdí, že s 3. červencem, kdy Moskva oznámila dobytí celé ukrajinské Luhanské oblasti, jejich práce skončila.

„Vyznění videa odráží širší trend poklesu úsilí LNR při podpoře ruské války na Ukrajině a její morálky,“ uvádí ISW. „Tento trend je obzvláště nebezpečný pro ruské síly, které se snaží naverbovat co nejvíce nových vojáků z Luhanské oblasti, aby nahradily nedávné ztráty. Další rozkol uvnitř Ruskem vedených sil také hrozí dále snížit efektivitu ruského válečného úsilí,“ dodává institut s tím, že pravost snímku nebylo zatím možné ověřit.

Podobné výzvy nicméně ISW zdokumentoval také při dřívějších operacích doněckých separatistů v Luhanské, Charkovské a Chersonské oblasti. Může to znamenat, že separatisté možná ne zcela podporují vojenské plány Kremlu na další územní expanzi na Ukrajině, míní americký think-tank.

Pět set tisíc ohrožených mužů

Mezitím v regionu povinně odvádějí do vojenské služby všechny bojeschopné muže. Na jednom videu natočeném koncem června dokumentuje žena z Makijivky na Donbase svou snahu zabránit úředníkům z válečného komisariátu, aby odvlekli jejího manžela do auta a odvezli ho na odvodní oddělení. Bojovnici za lidská práva z Centra pro občanské svobody na Ukrajině Oleksandře Matvijčukové poslal toto video její kolega poté, co bylo krátce zveřejněno na kanálu oné ženy na Telegramu, než ho zablokovaly místní úřady.

„Vraťte mi ten pas, prosím,“ říká žena na videu. „Žádné stanné právo není, odvádíte mi manžela.“ „Je to všeobecná mobilizace,“ odpovídá jí muž s tričkem, na kterém je nápis ‚nové Rusko‘. „Je to dobrovolné. Dobrovolné!“ křičí žena. „On nechce jít a bojovat!“ „Je bojeschopný,“ argumentuje muž. „Ale je to ukrajinský pas. Není nucen za vás bojovat!“

V jednu chvíli je slyšet mužský hlas, zřejmě manželův, jak se ptá: „Proč se mě snažíte zatáhnout do auta?“, načež jeden z mužů vysvětluje: „Protože vás musím odvézt na odvodní oddělení, abychom zkontrolovali vaše doklady.“ Jak hádka pokračuje, žena popisuje, jak její příbuzní odešli bojovat a už se nevrátili. „Nikdo nechce bojovat! Je nám z vás a vaší války zle. Odvedli a zabili jste nám všechny muže!“

„Je to tak neuvěřitelně kruté. To, co vidíme na videu, je žena, která trvá na tom, že její manžel je ukrajinský občan, a jak okupanti požadují, aby šel zabíjet další ukrajinské občany. Už před začátkem války jsme situaci monitorovali a vyhodnotili jsme, že by na Donbase mohlo být až pět set tisíc mužů, kteří by mohli být nuceni bojovat za ruskou stranu,“ informovala Matvijčuková.

I takhle teď vypadá povinné rukování.

„Loví nás jako toulavé kočky“

„Nucené odvody do armády takzvaných DLR a LNR – i když raději bych řekla ze strany Ruska – začaly ještě před plnohodnotnou válkou,“ uvedla. „Ale od 24. února jsme viděli, jak muže zastavují na ulici, berou jim pasy a násilím je posílají do armády. Po únoru jsme začali dostávat zprávy s prosbou o pomoc.“

Matvijčuková přečetla jeden dopis, který dostala od muže z Luhanské oblasti, který se skrýval ve svém bytě, aby se vyhnul nucenému odvodu. „Píše: ‚Jak mohu Rusko pohnat k zodpovědnosti u soudu? Je to porušení mých práv. Od února nemohu vyjít na ulici, protože v mém městě jsou hlídková auta, která bez výjimky hledají všechny muže. Loví nás jako toulavé kočky a čečenští bojovníci jim v tom pomáhají.‘“

Obnovené důkazy o nucených odvodech přicházejí v době, kdy jsou dobře zdokumentovány problémy v ruské armádě související se ztrátami. Kreml proto začal po celém Rusku shromažďovat nové dobrovolnické prapory ve věznicích, nabízející svobodu a finanční bonusy za přihlášení.

Státečky podobné Severní Koreji

Ruskem podporovaní separatističtí vůdci Doněcka a sousedního Luhanska obnovili na území nových republik ústavu přijatou ještě Josifem Stalinem za Sovětského svazu poté, co se v roce 2014 odtrhli od centrální vlády. Tato ústava mimo jiné stanovuje trest smrti za řadu trestných činů, čímž se separatistické „lidové republiky“ – a nedaleké autoritářské Bělorusko – stávají jedinými evropskými domovy trestu smrti.

Po téměř osmi letech existence se „republiky“ vyvinuly v totalitní státní celky podobné Severní Koreji, píše al-Džazíra. Vstup cizinců do těchto oblastí je téměř nemožný. Ukrajinci je mohou navštívit pouze v případě, že mají v Doněcku a Luhansku příbuzné, a museli by nejprve přejít do Ruska. Cesta trvá asi 30 hodin a stojí 100 dolarů, občas ale musíte připočítat úplatky úředníkům. Obyvatelé pak potřebují registraci k pobytu až z dob Sovětského svazu.

V pochybných teritoriích Doněcka a Luhanska tajná policie a „loajální“ obyvatelé monitorují každé slovo, telefonní hovor a textovou zprávu. Disidenti nebo podnikatelé, kteří odmítnou „darovat“ svůj majetek pro „potřeby lidové republiky“, jsou bez soudu zavíráni do sklepů nebo desítek provizorních koncentračních táborů.

„Vypadá to jako ve třicátých letech v Sovětském svazu, klasický gulag,“ řekl al-Džazíře Stanislav Asejev, publicista, který byl v roce 2017 unesen v Doněcku a separatistický soud ho odsoudil k patnácti letům vězení za „špionáž“. Téměř dva roky byl v těchto sklepeních vězněn a mučen, dokud ho separatisté v roce 2017 spolu s desítkami dalších vězňů nevyměnili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 2 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 4 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 5 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 6 hhodinami
Načítání...