Lidé na Donbase jsou vysíleni válkou. Vojáci separatistické LNR odmítli bojovat za spojence

Moskvou řízení separatisté ovládají jihovýchodní ukrajinské regiony Doněck a Luhansk, známé pod společným názvem Donbas, již téměř osm let. Ruské síly tam dlouhodobě odvádějí muže do války, aby nahradily vlastní ztráty. Povinné verbování však způsobilo, že se na Donbase jejich počet prudce ztenčil. Nyní se proti povinnému narukování nebrání už jen manželky mužů, kterým dosud odvedli půlku rodiny, bojovat odmítli už i vojáci jedné ze separatistických republik.

Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

Lidé v LNR mají dost vyčerpávajících ofenziv za hranicemi, které si tamní separatisté nárokují, uvedl ISW s odkazem na video zveřejněné v pondělí v ukrajinských médiích. V něm příslušníci jednoho z praporů odmítají bojovat za Doněckou lidovou republiku (DNR). Vojáci na něm tvrdí, že s 3. červencem, kdy Moskva oznámila dobytí celé ukrajinské Luhanské oblasti, jejich práce skončila.

„Vyznění videa odráží širší trend poklesu úsilí LNR při podpoře ruské války na Ukrajině a její morálky,“ uvádí ISW. „Tento trend je obzvláště nebezpečný pro ruské síly, které se snaží naverbovat co nejvíce nových vojáků z Luhanské oblasti, aby nahradily nedávné ztráty. Další rozkol uvnitř Ruskem vedených sil také hrozí dále snížit efektivitu ruského válečného úsilí,“ dodává institut s tím, že pravost snímku nebylo zatím možné ověřit.

Podobné výzvy nicméně ISW zdokumentoval také při dřívějších operacích doněckých separatistů v Luhanské, Charkovské a Chersonské oblasti. Může to znamenat, že separatisté možná ne zcela podporují vojenské plány Kremlu na další územní expanzi na Ukrajině, míní americký think-tank.

Pět set tisíc ohrožených mužů

Mezitím v regionu povinně odvádějí do vojenské služby všechny bojeschopné muže. Na jednom videu natočeném koncem června dokumentuje žena z Makijivky na Donbase svou snahu zabránit úředníkům z válečného komisariátu, aby odvlekli jejího manžela do auta a odvezli ho na odvodní oddělení. Bojovnici za lidská práva z Centra pro občanské svobody na Ukrajině Oleksandře Matvijčukové poslal toto video její kolega poté, co bylo krátce zveřejněno na kanálu oné ženy na Telegramu, než ho zablokovaly místní úřady.

„Vraťte mi ten pas, prosím,“ říká žena na videu. „Žádné stanné právo není, odvádíte mi manžela.“ „Je to všeobecná mobilizace,“ odpovídá jí muž s tričkem, na kterém je nápis ‚nové Rusko‘. „Je to dobrovolné. Dobrovolné!“ křičí žena. „On nechce jít a bojovat!“ „Je bojeschopný,“ argumentuje muž. „Ale je to ukrajinský pas. Není nucen za vás bojovat!“

V jednu chvíli je slyšet mužský hlas, zřejmě manželův, jak se ptá: „Proč se mě snažíte zatáhnout do auta?“, načež jeden z mužů vysvětluje: „Protože vás musím odvézt na odvodní oddělení, abychom zkontrolovali vaše doklady.“ Jak hádka pokračuje, žena popisuje, jak její příbuzní odešli bojovat a už se nevrátili. „Nikdo nechce bojovat! Je nám z vás a vaší války zle. Odvedli a zabili jste nám všechny muže!“

„Je to tak neuvěřitelně kruté. To, co vidíme na videu, je žena, která trvá na tom, že její manžel je ukrajinský občan, a jak okupanti požadují, aby šel zabíjet další ukrajinské občany. Už před začátkem války jsme situaci monitorovali a vyhodnotili jsme, že by na Donbase mohlo být až pět set tisíc mužů, kteří by mohli být nuceni bojovat za ruskou stranu,“ informovala Matvijčuková.

I takhle teď vypadá povinné rukování.

„Loví nás jako toulavé kočky“

„Nucené odvody do armády takzvaných DLR a LNR – i když raději bych řekla ze strany Ruska – začaly ještě před plnohodnotnou válkou,“ uvedla. „Ale od 24. února jsme viděli, jak muže zastavují na ulici, berou jim pasy a násilím je posílají do armády. Po únoru jsme začali dostávat zprávy s prosbou o pomoc.“

Matvijčuková přečetla jeden dopis, který dostala od muže z Luhanské oblasti, který se skrýval ve svém bytě, aby se vyhnul nucenému odvodu. „Píše: ‚Jak mohu Rusko pohnat k zodpovědnosti u soudu? Je to porušení mých práv. Od února nemohu vyjít na ulici, protože v mém městě jsou hlídková auta, která bez výjimky hledají všechny muže. Loví nás jako toulavé kočky a čečenští bojovníci jim v tom pomáhají.‘“

Obnovené důkazy o nucených odvodech přicházejí v době, kdy jsou dobře zdokumentovány problémy v ruské armádě související se ztrátami. Kreml proto začal po celém Rusku shromažďovat nové dobrovolnické prapory ve věznicích, nabízející svobodu a finanční bonusy za přihlášení.

Státečky podobné Severní Koreji

Ruskem podporovaní separatističtí vůdci Doněcka a sousedního Luhanska obnovili na území nových republik ústavu přijatou ještě Josifem Stalinem za Sovětského svazu poté, co se v roce 2014 odtrhli od centrální vlády. Tato ústava mimo jiné stanovuje trest smrti za řadu trestných činů, čímž se separatistické „lidové republiky“ – a nedaleké autoritářské Bělorusko – stávají jedinými evropskými domovy trestu smrti.

Po téměř osmi letech existence se „republiky“ vyvinuly v totalitní státní celky podobné Severní Koreji, píše al-Džazíra. Vstup cizinců do těchto oblastí je téměř nemožný. Ukrajinci je mohou navštívit pouze v případě, že mají v Doněcku a Luhansku příbuzné, a museli by nejprve přejít do Ruska. Cesta trvá asi 30 hodin a stojí 100 dolarů, občas ale musíte připočítat úplatky úředníkům. Obyvatelé pak potřebují registraci k pobytu až z dob Sovětského svazu.

V pochybných teritoriích Doněcka a Luhanska tajná policie a „loajální“ obyvatelé monitorují každé slovo, telefonní hovor a textovou zprávu. Disidenti nebo podnikatelé, kteří odmítnou „darovat“ svůj majetek pro „potřeby lidové republiky“, jsou bez soudu zavíráni do sklepů nebo desítek provizorních koncentračních táborů.

„Vypadá to jako ve třicátých letech v Sovětském svazu, klasický gulag,“ řekl al-Džazíře Stanislav Asejev, publicista, který byl v roce 2017 unesen v Doněcku a separatistický soud ho odsoudil k patnácti letům vězení za „špionáž“. Téměř dva roky byl v těchto sklepeních vězněn a mučen, dokud ho separatisté v roce 2017 spolu s desítkami dalších vězňů nevyměnili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O moc v Moldavsku se hlásí uprchlý oligarcha, který chce zemi připojit k Rusku

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.
před 48 mminutami

ŽivěFrancie si vojenskou přehlídkou připomíná dobytí Bastily

Francie si v pondělí připomíná dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Vojenské přehlídky v centru Paříže se tradičně účastní i prezident Emmanuel Macron. Večer pak oslavy zakončí ohňostroj u Eiffelovy věže.
před 1 hhodinou

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu, řekl místopředseda Smeru

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu jen proto, že si to přeje český premiér Petr Fiala (ODS), uvedl v pondělí místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Smer Richard Takáč k dopisu předsedy české vlády. Ten požádal svého slovenského kolegu a šéfa Smeru Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval návrh osmnáctého balíku protiruských sankcí. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz.
před 1 hhodinou

USA pošlou Ukrajině střely pro systémy Patriot, řekl Trump

Spojené státy pošlou Ukrajině střely systémů protivzdušné obrany Patriot, ale Evropská unie (EU) za ně zaplatí, řekl v neděli (v pondělí ráno SELČ) podle agentur americký prezident Donald Trump. Podle webu Axios také šéf Bílého domu oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní, napsal server s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta. Trump v minulých dnech slíbil na pondělí v tomto ohledu zásadní prohlášení.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Násilí mezi beduíny a drúzy na jihu Sýrie si vyžádalo 37 životů, píše AFP

Bilance obětí bojů v jihosyrském městě Suvajda mezi beduíny a místními početnějšími drúzy vzrostla na 37, uvádí podle AFP Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR). Předchozí údaje SOHR zmiňovaly 24 obětí, zatímco syrské ministerstvo vnitra v pondělí ráno podle agentury Reuters uvádí přes třicet mrtvých a sto zraněných. Násilí mezi oběma skupinami propuklo poprvé od konce dubna; tehdy zahynuly desítky lidí.
07:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polská vláda prochází krizí

Koalice polského premiéra Donalda Tuska vstřebává porážku z prezidentských voleb a čelí poklesu preferencí. Premiér už oznámil rekonstrukci, to se ale nelíbí menším koaličním stranám. Předseda jedné z nich se dokonce potají sešel s lídrem opozice kvůli možné budoucí spolupráci. V koalici za to sklidil tvrdou kritiku.
před 5 hhodinami

Francie navýší výdaje na obranu

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.
před 13 hhodinami

Obchod mezi Českem a Vietnamem je na vzestupu

Obchod Česka a Vietnamu roste. Do asijské země míří i tuzemské podniky. Během následujících měsíců by měl být dokončen třeba prodej tamní uhelné elektrárny skupině Sev.en Pavla Tykače. Ve Vietnamu se také začínají vyrábět vozy Škoda, v dalších letech v něm chce firma vyprodukovat přes 25 tisíc aut ročně. České podniky by se podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) mohly zapojit i do budování jaderných elektráren.
před 15 hhodinami
Načítání...