Většina ruské veřejnosti podle průzkumů podporuje invazi na Ukrajinu, v zemi se ale objevují i odmítavé hlasy. Často jde o jednotlivce, kterým hrozí vězení už jen za to, že válku nazývají válkou. Ve vzdálených ruských regionech pak matky a manželky odvedenců na frontu bojují za to, aby se jejich muži vrátili domů.
Proti invazi protestují v Rusku často jednotlivci, v Burjatsku sílí hnutí za návrat odvedenců
Události ČT: Protesty proti invazi v Rusku (zdroj: ČT24)
Přibývá Rusů, kteří jsou ochotni vyjádřit nesouhlas s invazí na Ukrajinu. Naopak násilných reakcí na osamělé protesty jednotlivců na ruských ulicích ubývá, i když k nim pořád dochází. Terčem jedné z nich se stal Vitalij Cicurov, který proti invazi protestoval ve Smolensku.
Svůj plakát s nápisem „Ne válce“ zčásti cenzuroval nahrazením dvou písmen hvězdičkami, i tak mu ale každý den hrozí pokuta a vězení. „Nikdy nepřijmu to, co (v Moskvě) říkají. Že jsou tam (na Ukrajině) nacisté a podobně. Je jasné, že jde o očividnou lež,“ vysvětluje svou motivaci protiválečný aktivista.
Od začátku války padlo v Rusku podle odhadů neziskových organizací tisíce trestů za odsuzování vojenského vpádu, který Kreml nařídil oficiálně nazývat pouze speciální vojenskou operací. Až třetina ruské veřejnosti se podle posledního průzkumu přiklání k okamžitému zastavení války, většina ji ale stále podporuje.
Někteří kolemjdoucí Vitalijův protest chválí, i když přiznávají, že sami by na něco takového neměli odvahu. Další tvrdí, že jsou proti válce, ale protest kritizují a v souladu s ruskou propagandou tvrdí, že na Ukrajině probíhá speciální vojenská operace, aby se válka nepřelila i na ruské území.
Burjatské hnutí za návrat odvedenců
Hlasití odpůrci války pocházejí i z druhého konce Ruska. V Burjatsku na Dálném východě vznikla z hnutí na podporu tamní menšiny organizace bojující za návrat mužů odvedených na frontu. Domů jich už díky ní odešlo na pět set, doposud se vraceli jen v rakvích.
„K největšímu počtu úmrtí příslušníků etnických menšin došlo v prvních dvaceti dnech války. Mnoho z těch, kteří se vrátili, říkali, že je posílali do boje jako první,“ uvádí zakladatelka organizace Svobodné Burjatsko Alexandra Garmažapovová.
Většina z Burjatů narukovala stejně jako odvedenci z Dagestánu kvůli vidině vyššího žoldu, než je jejich plat. I proto Moskva své náborové kampaně cílí na podobně chudé regiony. Na Severním Kavkazu ruské úřady dokonce rekrutovaly stovky vězňů.