Zelenskyj nařídil osvobodit pobřeží. Ukrajinští vojáci na jihu připravují protiofenzivu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil osvobození okupovaného pobřeží na jihu země. V rozhovoru pro The Sunday Times to řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle ministra mají obranné složky k dispozici asi milion mužů.

Ukrajinští vojáci v pondělí informovali o osvobození obce Ivanivka v Chersonské oblasti na jihu země. „Díky koordinované práci se vojákům 60. pěší brigády podařilo získat pod kontrolu další obec. V Ivanivce zbyly po ruských okupantech jen hrůzné vzpomínky a 'mrtvá' vojenská technika,“ uvedla agentura Ukrinform.

Podle prohlášení ministra obrany Reznikova se ukrajinská armáda bude v blízké budoucnosti snažit, aby podobných zpráv přibývalo. Chystá se totiž získat kontrolu nad dočasně okupovaným územím na jihu země. „Chápeme, že z politického hlediska je to pro naši zemi velmi potřebné. Prezident dal příkaz nejvyššímu vojenskému veliteli, aby vypracoval plány,“ řekl Reznikov v rozhovoru pro The Sunday Times.

3 minuty
Události: Těžké boje na východě Ukrajiny pokračují
Zdroj: ČT24

Na znovudobytí „okupované pobřežní oblasti, které jsou životně důležité pro ekonomiku země“, se shromažďují vojáci. Ministr uvedl, že ukrajinské bezpečnostní složky tvoří asi milion obránců a alespoň část z nich je vybavená západní technikou. Ukrajinská armáda se podle ministra stala svého druhu cvičištěm, kde se zkouší nové typy zbraní a inovativních řešení.

Civilisté se mají evakuovat, aby se nestali lidskými štíty

V souvislosti s chystanou jižní protiofenzivou už dříve ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková vyzvala civilisty v okupované Chersonské a také Záporožské oblasti, aby se evakuovali. „Vím jistě, že by tam neměly zůstávat ženy a děti a že by se neměly stát lidskými štíty,“ uvedla Vereščuková v televizním projevu. Nenaznačila však, kdy by ukrajinská protiofenziva měla začít.

V současnosti ale Ukrajina stále především odráží útoky v Donbasu. Generální štáb upozornil, že se Rusové snaží postoupit ve směru na Slovjansk, Krasnodarsk a Bachmut. Časté jsou i útoky letadel a vrtulníků. Také britské ministerstvo obrany v pondělí ve své pravidelné ranní analýze konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky zatím pokračovaly v lokálním tlaku na obrannou linii ruských invazních sil na severovýchodě Chersonské oblasti, aniž by pravděpodobně dosáhly územních zisků.

Podle Britů se ruské síly vyčerpávají

Ruský poslanec zastupující anektovaný ukrajinský poloostrov Krym Michail Šeremet podle agentury RIA Novosti označil Zelenského snahu dobýt zpět jihoukrajinské regiony za „politickou agónii“ kyjevské vlády, která podle něj nebude mít dlouhého trvání. „Nemají žádnou šanci dobýt území osvobozená naší armádou,“ prohlásil Šeremet, přičemž použil termín „osvobození“, jímž Moskva označuje svou okupaci ukrajinských území. „Nemají sílu, schopnosti, prostředky ani bojového ducha,“ myslí si poslanec.

Podle britské rozvědky však bojový duch schází spíš ruským vojákům. V ranní zprávě upozornila na video natočené manželkami ruských vojáků z oblasti u Bajkalského jezera, které v něm apelovaly na lokální politické vedení, aby stáhlo jejich muže z bojů na Ukrajině. Podle jedné z nich jsou vojáci jedné z ruských tankových brigád „psychicky i fyzicky vyčerpaní“.

„Nedostatek plánovaných přestávek v intenzivních bojových podmínkách je s velkou pravděpodobností jedním z nejškodlivějších z mnoha personálních problémů, které se ruské ministerstvo obrany snaží odstranit v rámci nasazených sil,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.

Strategické území

Odhodlanost ruských jednotek by měla zkusit právě ukrajinská protiofenziva. Kam konkrétně budou Ukrajinci své síly soustředit, však Reznikov neuvedl. Zelenskyj mluvil o „okupovaných pobřežních oblastí“ bez bližší specifikace.

Rusové v současnosti ovládají řadu měst na jihu napadené země. Největší bitva se strhla o přístavní město Mariupol, kterého se ruské jednotky zmocnily po tvrdých bojích o železárnu Azovstal 20. května. Už od konce února ale ruské síly ovládají také Melitopol, kde před válkou žilo 150 tisíc obyvatel, a od začátku března i původně třísettisícový Cherson, který zaujímá strategickou polohu mezi separatistickým územím a Oděsou. V Chersonu se okupační síly chystají uspořádat referendum o připojení k Rusku.

Jižní Ukrajina je strategickou oblastí. Často je skloňován její ekonomický význam, z ukrajinských přístavů před válkou odplouvaly lodě naložené obilím, které zásobovaly značnou část světa. Ruská blokáda přístavů ale Kyjevu export neumožňuje, čímž ohrožuje potravinovou stabilitu celého světa. Podle řady médií okupanti zásoby ze sil kradou, převážejí je na Krym, kde je nakládají na lodě. Mezi zeměmi, které ukradené obilniny nakupují, má být například Sýrie nebo Turecko.

Zatímco území připravované protiofenzivy zůstávají neurčitá, dlouhodobé plány Kyjeva hovoří jasně. Prezident Zelenskyj na konci června řekl, že Ukrajina získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové. Kromě jižních metropolí má jít také o Doněck a Luhansk na východě země, kde se v posledních týdnech vedou ty nejtěžší boje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...