Žena, která přežila vyhlazení Ležáků, napsala Putinovi. Žádá ho o zastavení násilí na Ukrajině

Jarmila Doležalová, poslední z těch, kteří přežili vyhlazení Ležáků nacisty v roce 1942, napsala otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Žádá ho, aby zastavil válku na Ukrajině. Když nacisté ve středu 24. června 1942 vypálili Ležáky a jejich obyvatele popravili, jako jediné přežily Jarmila Doležalová (rozená Šťulíková) se svou sestrou Marií.

Jarmila a Marie byly téměř před osmdesáti lety vybrány na poněmčení, zůstaly tak jediné ze všech ležáckých dětí a obyvatel Ležáků, které druhou světovou válku přečkaly. Při odeslání do Německa na převýchovu jim bylo jeden a dva a půl roku.

Němci popravili nebo umučili deset členů jejich rodiny a dalších pět bylo vězněno nebo odvlečeno mimo protektorát. Po válce se dívky vrátily do Československa. Staral se o ně jejich dědeček, který s podlomeným zdravím přežil koncentrační tábory v Terezíně a Buchenwaldu.

Jarmila je srdcem se všemi, kteří mají podobný osud nebo by ho mohli mít právě kvůli ozbrojeným válečným konfliktům. „Prosím Vás, aby bylo neprodleně zastaveno násilí na Ukrajině. Pro každého civilistu, pro každé malé dítě, aby nemuseli projít tím, co život připravil mně,“ vyzvala Putina v dopisu.

Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Bylo to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy.

Nacisté vyvraždili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než čtyřicet spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, jedenáct jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 10 hhodinami

Trojnásobná kandidatura v Pardubicích v různých obvodech je přípustná, rozhodl soud

Soud v Pardubicích zamítl návrh hnutí ANO, aby byly zrušeny kandidátní listiny strany Naše Pardubice – Nechme město rozkvést ve třech městských obvodech. Na všech je uvedený předseda strany Filip Sedlák, což ANO považovalo za protizákonné. Soud se s argumenty navrhovatele neztotožnil, vyplývá z usnesení na úřední desce pardubické pobočky krajského soudu. Sedlák řekl, že se ještě nerozhodl, jak bude postupovat, musí promyslet další taktiku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kvůli požáru restaurace U Kojota půjdou dva lidé před soud

Státní zástupce obžaloval dva lidi v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mostecký okresní státní zástupce Jakub Procházka. Požár způsobil pád plynového topidla loni v lednu, v souvislosti s ním zemřelo sedm lidí a deset se zranilo. Podle trestního zákoníku může obviněným v případě odsouzení hrozit až deset let za mřížemi.
před 13 hhodinami

Stavba křižovatky komplikuje provoz u pražského letiště

Řidiči mířící na pražské letiště od Kladna nebo Slaného musí od 9. září počítat s omezením. U křižovatky ulic Aviatická a Lipská pokračuje přestavba a přímý sjezd z D7 k letišti je uzavřený. Omezení potrvá do 25. září. Podle policie se mohou na místě tvořit kolony.
před 13 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 14 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 14 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 14 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.