Moskva mediálně útočí. V reportážích mluví Češi s vazbami na státní propagandu, kteří potvrzují ruskou verzi příběhu

Stejně jako v Česku je i v Rusku vrbětická kauza stále tématem pro média. Zpracování se ale výrazně liší, do reportáží ruských státních médií totiž výrazně zasahuje propaganda a dezinformace. Vliv mají nejen na povahu sdělovaných informací, ale také na výběr respondentů. V reportážích tak český přístup k diplomatické krizi kritizují Češi, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci ruských médií. Jak tamní novináři vykreslují Česko, co zamlčují a co naopak akcentují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Muž, který je titulkovaný jako Miloš Flajšhans, je jedním z respondentů v půlhodinové reportáži ruské státní televize Rossija. Představuje v ní Čecha, který žije v Moskvě a který nesouhlasí s kroky své země vůči Rusku v aktuálním diplomatickém konfliktu.

Jak ale tento týden poznamenala zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku Ivana Milenkovičová, Flajšhans rozhodně není „obyčejným Čechem“. Pracuje totiž v mediálním domě, do kterého spadá televize RT, web a rádio Sputnik nebo tisková agentura RIA Novosti.

Půlhodinová reportáž televize Rossija o Česku s Milošem Flajšhansem (vpravo)
Zdroj: TV Russija

Podle českých novinářů, kteří se Ruskem zabývají, to nebyla náhoda, ale účel. „Ruským médiím je úplně jedno, kdo je před kamerou. Pro ně je důležité, co říkají, protože ruský divák po tom ani nepátrá,“ říká český novinář žijící v Moskvě Jiří Just. „Když to pak zveřejní Český rozhlas, ruští investigativci nebo opoziční média, tak se to k divákovi nedostane. Pro ruskou propagandu je primární ukázat někoho, kdo by mohl být autentický a říct to, co se jim hodí,“ dodal.

„Hledají lidi, kteří říkají to, co chtějí slyšet“

Podle novináře a analytika ruských dezinformací v think-tanku Atlantic Council Jakuba Kalenského dezinformace lépe rezonuje, když ji v ruské reportáži řekne Čech, než když ji vysloví Rus. „Oni hledají lidi, kteří budou říkat to, co chtějí slyšet. Čili, hledáte kohokoli, kdo vám pomůže podpořit vaši linii, že Česká republika je zlý rusofobní nesamostatný stát sloužící imperialistickým agentům z USA,“ naznačil.

Dalším respondentem, který v ruských médiích často reprezentuje český názor, je Vladimír Franta. Ani on není „obyčejný Čech“, ale český korespondent Sputniku. „On byl v nejlepší talk show, která tady v Rusku je. Mám na mysli pořad nejznámějšího propagandisty Vladimíra Solovjova. Dával v něm komentář k Vrběticím, který neodpovídá oficiální verzi, kterou známe a na které pracují česká média. Takže v tomto směru našli, koho hledali,“ vysvětluje Just.

Sám Just se jako host jedné talk show účastnil, ruskému publiku se podle svých slov snažil předložit verzi, se kterou pracuje česká vláda a česká média. „Pochybuji, že vůbec někdo zaregistroval argumenty, které jsem se tam snažil vyjádřit,“ popsal svoji zkušenost.

Pravdu má hlasitější

Podle ruské novinářky opozičního média Echo Moskvy Jekateriny Kanakovové mají takové pořady dopředu daný scénář, který tvoří zkušení propagandisté. „Když jdou lidé do takových pořadů, tak si říkají: 'Teď vystoupím a můj názor zvrátí celý pořad.' Ale doopravdy to tak nebývá, protože tam pracují takoví profesionálové propagandy, kteří ohnou i váš nejčestnější názor. Je možné, že zazní, ale za hlukem ostatních účinkujících názor v pořadu zmizí a není slyšet. Tam funguje princip, čím jste hlasitější, tím máte větší pravdu,“ vysvětlila.

Už od počátku vypuknutí vrbětické kauzy převládá v Rusku názor, že za verzi s ruskými tajnými agenty může Západ v čele s USA. Takové vykreslení situace v Rusku stále přetrvává. „Je tam v některých případech přístup: 'Nic proti Čechům, to je takový malý sympatický národ, ale to jejich vedení, to jsou loutky prohnilého Západu, NATO, Evropské unie',“ potvrzuje Jaroslav Šimov z ruské redakce Rádia Svobodná Evropa.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Důvěra Španělů v tradiční média v éře AI roste, ukazuje report

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
16. 6. 2026

Návrat do roku 2008, popisuje Vašek změnu financování ČT a ČRo

Zestátnění poplatků za veřejnoprávní média je legitimní politický cíl, důležité ale je, jakým způsobem k tomu dojde, upozorňuje redaktor České televize Petr Vašek. Škrty v rozpočtech jsou pro ČT návratem do roku 2008, pro Český rozhlas dokonce o dvacet let nazpět, dodal ve Studiu 6.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události pondělí 15. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 15. června 2026.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026
Načítání...