Pandemie ve světě: Ve Francii zavedli covidové pasy, Američané chtějí povinně očkovat armádu

Ve Francii vstoupí v platnost nový covidový zákon, který zavádí zdravotní pasy nezbytné pro vstup na hromadné akce či do restaurací i povinné očkování pro zdravotníky a hasiče.  Spojené státy hlásí rekordní počet incidentů s neukázněnými cestujícími v letadlech, za příčinu se udává stres z pandemie. Tamní ministerstvo obrany chce mimo jiné od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil očkování. Devět pacientů s covidem-19 zemřelo kvůli nedostatku kyslíku v nemocnici ve Vladikavkazu, správním středisku Severní Osetie na jihu Ruska. Tunisko během jednoho dne podalo přes půl milionu dávek vakcín.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Nový covidový zákon ve Francii vyvolal rozsáhlé protesty, v sobotu po celé zemi podle úřadů demonstrovalo zhruba 237 tisíc lidí, z toho sedmnáct tisíc v Paříži. Zdravotní pasy podle jejich odpůrců prohlubují nerovnost mezi občany, diskriminují chudší vrstvy obyvatelstva a omezují svobodu.

Ve Skotsku přestane platit většina protipandemických omezení. Zvýší se kapacita hospod a restaurací nebo na sportovních akcích. Roušky ale zůstanou povinné na veřejnosti a ve školách.

V Berlíně a v Braniborsku se pak vracejí do tříd školáci, bez roušek a pravidelného testování se ale ve škole neobejdou. V Německu nadále roste denní počet lidí, u kterých se prokázala nákaza. Institut Roberta Kocha (RKI) oznámil 1183 nových případů infekce, minulé pondělí to bylo 847 případů.

Austrálie se obává delty

Druhý nejlidnatější australský stát Viktorie zruší od půlnoci místního času pandemickou uzávěru, kterou vyhlásil minulý týden, a to s jednou podstatnou výjimkou. Přísná omezení zůstanou v platnosti nejméně do 12. srpna v metropoli státu – Melbourne, uvedla agentura Reuters. Stát Nový Jižní Wales, na který připadá většina nových případů nákazy koronavirem v Austrálii, rozšíří uzávěru, ve které se nachází největší australské město Sydney.

V boji s koronavirem byla Austrálie doposud úspěšnější než mnoho jiných států s vyspělými ekonomikami. Podařilo se jí to díky rychlému uzavření hranic, důslednému trasování kontaktů a krátkým přísným uzávěrám. Od začátku pandemie země zaznamenala asi 36 250 případů koronavirové nákazy a 939 lidí tam v důsledku nemoci covid-19 zemřelo.

Vakcína první generace, kterou na covid-19 vyvinula německá společnost BioNTech ve spolupráci s americkou firmou Pfizer, nicméně funguje i proti mutacím koronaviru, jako je kmen delta.

V tuto chvíli tak není třeba ji uzpůsobovat, prohlásil to dnes výkonný ředitel BioNTechu Ugur Şahin, kterého citovala agentura AFP.

USA mají problém s kázní v letadlech a chce očkovat vojáky

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vyšetřoval v prvních šesti měsících letošního roku rekordní počet incidentů, při nichž se neukáznění cestující dostali do potyčky s personálem v letadle. FAA se zabývala více než šesti sty případy, což je dvakrát více než v předchozích dvou letech dohromady.

„Je to nejhorší, co kdy bylo. Všichni jsou po pandemii úplně vystresovaní,“ řekla Taylor Garlandová z asociace letušek a stevardů. Podle dat organizace se v první půlce letošního roku muselo na 85 procent všech pracovníků na palubě letadel vypořádat s neukázněným cestujícím, přičemž každý pátý čelil fyzickému útoku nebo šarvátce.

Aerolinky dohromady ohlásily 3715 různých incidentů na palubách svých letadel od začátku roku. V mnoha případech se jednalo o spory ohledně nošení roušek, nicméně podle Garlandové to není jediným zdrojem konfliktů. Příčinou agresivního jednání bývá často alkohol, spory o dodržování bezpečnostních předpisů nebo zpoždění či zrušení letů. Cestující rovněž v letadlech kouří elektronické i klasické cigarety a dostávají se do pěstních soubojů mezi sebou i s personálem letadla. Mnoho cestujících podle expertů pociťuje úzkost z toho, že musí být v těsné blízkosti mnoha neznámých lidí.

Americké ministerstvo obrany chce v rámci boje s pandemií od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil Spojených států očkování. Pokud americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) brzy plnohodnotně schválí vakcínu Pfizer/BioNTech, mohlo by to být ještě dříve.

Informuje o tom dnes agentura AP. Ta zároveň připomíná, že už nyní existuje při povinném očkování řada výjimek, například pro lidi, kteří v minulosti měli vážnou reakci po očkování. Prezident Joe Biden záměr Pentagonu podpořil. 

Tunisko dohání zameškané

Tunisko dle tamních úřadů podalo během nedělního „dne otevřených dveří“, kdy se lidé ve věku 40 let a více mohli nechat naočkovat proti covidu-19 bez registrace, přes 551 tisíc dávek vakcíny. Mimo jiné kvůli kritice pomalého tempa očkování prezident Kaís Saíd odvolal na konci července premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na třicet dní fungování parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Hlava státu vyzvala všechny Tunisany, aby se nechali proti covidu-19 naočkovat. V neděli jich přes půl milionu navštívilo 335 očkovacích center, jež se nacházela v různých částech země. Před tím měly alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí, což není ani pětina obyvatel jedenáctimilionového Tuniska. Úřady chtějí, aby padesát procent obyvatelstva mělo do poloviny října dokončené očkování.

Den očkování bez předchozí registrace vláda uspořádala už v červenci. Akce však skončila chaosem, když se do očkovacích center nahnalo velké množství lidí. Kvůli špatné organizaci očkovacího dne prezident odvolal ministra zdravotnictví Fauzího Mahdího. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli situaci na Blízkém východě se sejde bezpečnostní rada, projedná repatriace

Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí v 7:00 sejde Bezpečnostní rada státu (BRS). Zabývat se bude repatriací Čechů z oblasti i připraveností státu na možný vývoj. Zasedání svolal premiér Andrej Babiš (ANO) po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno. V pondělí ráno Babiš sdělil, že se v průběhu dne přesune 79 Čechů z Izraele do Egypta, do Česka by měli odletět v úterý. Do Muscatu v Ománu by měla letět tři letadla Smartwings. Premiér také očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření.
01:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

Írán nebude vyjednávat s USA, uvedl tajemník íránské bezpečnostní rady

Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
05:55Aktualizovánopřed 52 mminutami

Republikáni chtějí ztížit hlasování milionům Američanů

Republikáni přišli s reformou volebních pravidel známou jako SAVE Act. Vyžadují například, aby lidé před volbami doložili své občanství. Milionům Američanů chybí potřebné dokumenty, administrativa prezidenta Donalda Trumpa omezila možnosti jejich získání. Legislativa zatím nemá dost podporovatelů v Senátu. Trump prohlásil, že změna bude platit i bez souhlasu Kongresu. Podle politologa z Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally mají politické strany tendenci dopady takových změn přeceňovat.
před 1 hhodinou

Britskou leteckou základnu na Kypru zasáhl dron, uvedl podle médií Londýn

Dron v noci na pondělí zasáhl základnu britského letectva na Kypru, uvedlo ministerstvo obrany v Londýně podle stanice Sky News a agentury PA. Ministerstvo nesdělilo, kdo bezpilotní prostředek vyslal. Při incidentu nedaleko přístavního města Limasol nebyl nikdo zraněn a podle kyperských úřadů vznikly pouze malé škody.
před 2 hhodinami

Izrael uvedl, že v odvetě zahájil v Libanonu údery na cíle spojené s Hizballáhem

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že v odvetě zahájila v Libanonu údery na cíle spojené s Hizballáhem. Vyzvala také obyvatele přibližně padesáti libanonských obcí, aby se uchýlili do bezpečí před dalšími údery. Učinila tak poté, co se libanonské proíránské hnutí v noci na pondělí přihlásilo k útoku drony a střelami na Izrael, uvedla agentura Reuters. Agentury hlásí výbuchy v libanonském hlavním městě Bejrútu.
02:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump souhlasí s jednáním. Další země zvažují údery na Írán

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá. Údery na Írán zvažují také Francie, Británie a Německo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Štáb ČT natáčel v podzemní porodnici v Ruskem terorizovaném Chersonu

Ukrajinské úřady rozšířily v ostřelovaném Chersonu povinnou evakuaci rodin s dětmi. V červené zóně jsou i některé nemocnice a prenatální centrum. V únoru se tam narodilo už dvanáct dětí. Celá porodnice teď funguje v podzemí, horní patra budovy jsou opakovaně terčem Rusů. Pacientky jsou však odhodlané ve svém domovském městě zůstat, přestože jejich těhotenství jsou teď kvůli stálému stresu riziková. Chersonské úřady počítají, že na město za týden zaútočí přes 250 dronů. Na místě natáčel štáb ČT.
před 10 hhodinami
Načítání...