Pandemie ve světě: Ve Francii zavedli covidové pasy, Američané chtějí povinně očkovat armádu

Ve Francii vstoupí v platnost nový covidový zákon, který zavádí zdravotní pasy nezbytné pro vstup na hromadné akce či do restaurací i povinné očkování pro zdravotníky a hasiče.  Spojené státy hlásí rekordní počet incidentů s neukázněnými cestujícími v letadlech, za příčinu se udává stres z pandemie. Tamní ministerstvo obrany chce mimo jiné od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil očkování. Devět pacientů s covidem-19 zemřelo kvůli nedostatku kyslíku v nemocnici ve Vladikavkazu, správním středisku Severní Osetie na jihu Ruska. Tunisko během jednoho dne podalo přes půl milionu dávek vakcín.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Nový covidový zákon ve Francii vyvolal rozsáhlé protesty, v sobotu po celé zemi podle úřadů demonstrovalo zhruba 237 tisíc lidí, z toho sedmnáct tisíc v Paříži. Zdravotní pasy podle jejich odpůrců prohlubují nerovnost mezi občany, diskriminují chudší vrstvy obyvatelstva a omezují svobodu.

Ve Skotsku přestane platit většina protipandemických omezení. Zvýší se kapacita hospod a restaurací nebo na sportovních akcích. Roušky ale zůstanou povinné na veřejnosti a ve školách.

V Berlíně a v Braniborsku se pak vracejí do tříd školáci, bez roušek a pravidelného testování se ale ve škole neobejdou. V Německu nadále roste denní počet lidí, u kterých se prokázala nákaza. Institut Roberta Kocha (RKI) oznámil 1183 nových případů infekce, minulé pondělí to bylo 847 případů.

Austrálie se obává delty

Druhý nejlidnatější australský stát Viktorie zruší od půlnoci místního času pandemickou uzávěru, kterou vyhlásil minulý týden, a to s jednou podstatnou výjimkou. Přísná omezení zůstanou v platnosti nejméně do 12. srpna v metropoli státu – Melbourne, uvedla agentura Reuters. Stát Nový Jižní Wales, na který připadá většina nových případů nákazy koronavirem v Austrálii, rozšíří uzávěru, ve které se nachází největší australské město Sydney.

V boji s koronavirem byla Austrálie doposud úspěšnější než mnoho jiných států s vyspělými ekonomikami. Podařilo se jí to díky rychlému uzavření hranic, důslednému trasování kontaktů a krátkým přísným uzávěrám. Od začátku pandemie země zaznamenala asi 36 250 případů koronavirové nákazy a 939 lidí tam v důsledku nemoci covid-19 zemřelo.

Vakcína první generace, kterou na covid-19 vyvinula německá společnost BioNTech ve spolupráci s americkou firmou Pfizer, nicméně funguje i proti mutacím koronaviru, jako je kmen delta.

V tuto chvíli tak není třeba ji uzpůsobovat, prohlásil to dnes výkonný ředitel BioNTechu Ugur Şahin, kterého citovala agentura AFP.

USA mají problém s kázní v letadlech a chce očkovat vojáky

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vyšetřoval v prvních šesti měsících letošního roku rekordní počet incidentů, při nichž se neukáznění cestující dostali do potyčky s personálem v letadle. FAA se zabývala více než šesti sty případy, což je dvakrát více než v předchozích dvou letech dohromady.

„Je to nejhorší, co kdy bylo. Všichni jsou po pandemii úplně vystresovaní,“ řekla Taylor Garlandová z asociace letušek a stevardů. Podle dat organizace se v první půlce letošního roku muselo na 85 procent všech pracovníků na palubě letadel vypořádat s neukázněným cestujícím, přičemž každý pátý čelil fyzickému útoku nebo šarvátce.

Aerolinky dohromady ohlásily 3715 různých incidentů na palubách svých letadel od začátku roku. V mnoha případech se jednalo o spory ohledně nošení roušek, nicméně podle Garlandové to není jediným zdrojem konfliktů. Příčinou agresivního jednání bývá často alkohol, spory o dodržování bezpečnostních předpisů nebo zpoždění či zrušení letů. Cestující rovněž v letadlech kouří elektronické i klasické cigarety a dostávají se do pěstních soubojů mezi sebou i s personálem letadla. Mnoho cestujících podle expertů pociťuje úzkost z toho, že musí být v těsné blízkosti mnoha neznámých lidí.

Americké ministerstvo obrany chce v rámci boje s pandemií od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil Spojených států očkování. Pokud americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) brzy plnohodnotně schválí vakcínu Pfizer/BioNTech, mohlo by to být ještě dříve.

Informuje o tom dnes agentura AP. Ta zároveň připomíná, že už nyní existuje při povinném očkování řada výjimek, například pro lidi, kteří v minulosti měli vážnou reakci po očkování. Prezident Joe Biden záměr Pentagonu podpořil. 

Tunisko dohání zameškané

Tunisko dle tamních úřadů podalo během nedělního „dne otevřených dveří“, kdy se lidé ve věku 40 let a více mohli nechat naočkovat proti covidu-19 bez registrace, přes 551 tisíc dávek vakcíny. Mimo jiné kvůli kritice pomalého tempa očkování prezident Kaís Saíd odvolal na konci července premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na třicet dní fungování parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Hlava státu vyzvala všechny Tunisany, aby se nechali proti covidu-19 naočkovat. V neděli jich přes půl milionu navštívilo 335 očkovacích center, jež se nacházela v různých částech země. Před tím měly alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí, což není ani pětina obyvatel jedenáctimilionového Tuniska. Úřady chtějí, aby padesát procent obyvatelstva mělo do poloviny října dokončené očkování.

Den očkování bez předchozí registrace vláda uspořádala už v červenci. Akce však skončila chaosem, když se do očkovacích center nahnalo velké množství lidí. Kvůli špatné organizaci očkovacího dne prezident odvolal ministra zdravotnictví Fauzího Mahdího. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 3 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled