Pandemie ve světě: Ve Francii zavedli covidové pasy, Američané chtějí povinně očkovat armádu

Ve Francii vstoupí v platnost nový covidový zákon, který zavádí zdravotní pasy nezbytné pro vstup na hromadné akce či do restaurací i povinné očkování pro zdravotníky a hasiče.  Spojené státy hlásí rekordní počet incidentů s neukázněnými cestujícími v letadlech, za příčinu se udává stres z pandemie. Tamní ministerstvo obrany chce mimo jiné od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil očkování. Devět pacientů s covidem-19 zemřelo kvůli nedostatku kyslíku v nemocnici ve Vladikavkazu, správním středisku Severní Osetie na jihu Ruska. Tunisko během jednoho dne podalo přes půl milionu dávek vakcín.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Nový covidový zákon ve Francii vyvolal rozsáhlé protesty, v sobotu po celé zemi podle úřadů demonstrovalo zhruba 237 tisíc lidí, z toho sedmnáct tisíc v Paříži. Zdravotní pasy podle jejich odpůrců prohlubují nerovnost mezi občany, diskriminují chudší vrstvy obyvatelstva a omezují svobodu.

Ve Skotsku přestane platit většina protipandemických omezení. Zvýší se kapacita hospod a restaurací nebo na sportovních akcích. Roušky ale zůstanou povinné na veřejnosti a ve školách.

V Berlíně a v Braniborsku se pak vracejí do tříd školáci, bez roušek a pravidelného testování se ale ve škole neobejdou. V Německu nadále roste denní počet lidí, u kterých se prokázala nákaza. Institut Roberta Kocha (RKI) oznámil 1183 nových případů infekce, minulé pondělí to bylo 847 případů.

Austrálie se obává delty

Druhý nejlidnatější australský stát Viktorie zruší od půlnoci místního času pandemickou uzávěru, kterou vyhlásil minulý týden, a to s jednou podstatnou výjimkou. Přísná omezení zůstanou v platnosti nejméně do 12. srpna v metropoli státu – Melbourne, uvedla agentura Reuters. Stát Nový Jižní Wales, na který připadá většina nových případů nákazy koronavirem v Austrálii, rozšíří uzávěru, ve které se nachází největší australské město Sydney.

V boji s koronavirem byla Austrálie doposud úspěšnější než mnoho jiných států s vyspělými ekonomikami. Podařilo se jí to díky rychlému uzavření hranic, důslednému trasování kontaktů a krátkým přísným uzávěrám. Od začátku pandemie země zaznamenala asi 36 250 případů koronavirové nákazy a 939 lidí tam v důsledku nemoci covid-19 zemřelo.

Vakcína první generace, kterou na covid-19 vyvinula německá společnost BioNTech ve spolupráci s americkou firmou Pfizer, nicméně funguje i proti mutacím koronaviru, jako je kmen delta.

V tuto chvíli tak není třeba ji uzpůsobovat, prohlásil to dnes výkonný ředitel BioNTechu Ugur Şahin, kterého citovala agentura AFP.

USA mají problém s kázní v letadlech a chce očkovat vojáky

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vyšetřoval v prvních šesti měsících letošního roku rekordní počet incidentů, při nichž se neukáznění cestující dostali do potyčky s personálem v letadle. FAA se zabývala více než šesti sty případy, což je dvakrát více než v předchozích dvou letech dohromady.

„Je to nejhorší, co kdy bylo. Všichni jsou po pandemii úplně vystresovaní,“ řekla Taylor Garlandová z asociace letušek a stevardů. Podle dat organizace se v první půlce letošního roku muselo na 85 procent všech pracovníků na palubě letadel vypořádat s neukázněným cestujícím, přičemž každý pátý čelil fyzickému útoku nebo šarvátce.

Aerolinky dohromady ohlásily 3715 různých incidentů na palubách svých letadel od začátku roku. V mnoha případech se jednalo o spory ohledně nošení roušek, nicméně podle Garlandové to není jediným zdrojem konfliktů. Příčinou agresivního jednání bývá často alkohol, spory o dodržování bezpečnostních předpisů nebo zpoždění či zrušení letů. Cestující rovněž v letadlech kouří elektronické i klasické cigarety a dostávají se do pěstních soubojů mezi sebou i s personálem letadla. Mnoho cestujících podle expertů pociťuje úzkost z toho, že musí být v těsné blízkosti mnoha neznámých lidí.

Americké ministerstvo obrany chce v rámci boje s pandemií od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil Spojených států očkování. Pokud americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) brzy plnohodnotně schválí vakcínu Pfizer/BioNTech, mohlo by to být ještě dříve.

Informuje o tom dnes agentura AP. Ta zároveň připomíná, že už nyní existuje při povinném očkování řada výjimek, například pro lidi, kteří v minulosti měli vážnou reakci po očkování. Prezident Joe Biden záměr Pentagonu podpořil. 

Tunisko dohání zameškané

Tunisko dle tamních úřadů podalo během nedělního „dne otevřených dveří“, kdy se lidé ve věku 40 let a více mohli nechat naočkovat proti covidu-19 bez registrace, přes 551 tisíc dávek vakcíny. Mimo jiné kvůli kritice pomalého tempa očkování prezident Kaís Saíd odvolal na konci července premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na třicet dní fungování parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Hlava státu vyzvala všechny Tunisany, aby se nechali proti covidu-19 naočkovat. V neděli jich přes půl milionu navštívilo 335 očkovacích center, jež se nacházela v různých částech země. Před tím měly alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí, což není ani pětina obyvatel jedenáctimilionového Tuniska. Úřady chtějí, aby padesát procent obyvatelstva mělo do poloviny října dokončené očkování.

Den očkování bez předchozí registrace vláda uspořádala už v červenci. Akce však skončila chaosem, když se do očkovacích center nahnalo velké množství lidí. Kvůli špatné organizaci očkovacího dne prezident odvolal ministra zdravotnictví Fauzího Mahdího. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 11 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 14 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 35 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...