Slovensko žádá ostatní členské země Evropské unie o vyslání zdravotníků na pomoc při léčbě pacientů infikovaných koronavirem. Žádost schválila vláda premiéra Igora Matoviče, která aktivovala systém civilní ochrany EU. Očkování proti covidu-19 zahájilo Japonsko.
Slovensko čelí silné druhé vlně nákazy, během které se v přírůstku úmrtí na covid-19 dostalo v přepočtu na obyvatele na první místo na světě. Podle ministerstva zdravotnictví by země chtěla alespoň na jeden měsíc získat ze zemí EU deset lékařů a 25 zdravotních sester. Pomáhat by měli v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče.
„Počet pacientů, kteří vyžadují intenzivní formu zdravotní péče, je kritický, přičemž existuje obava, že v případě dalšího nárůstu počtu hospitalizovaných, především na nejnáročnějších lůžcích, by mohlo dojít k výraznému omezení poskytování zdravotní péče,“ uvedlo ministerstvo. Dodalo, že specialisty v péči o nejsložitější pacienty nelze nahradit ambulantními lékaři.
Pro případ zhoršení situace ministerstvo očekává zvýšení počtu zdravotníků ze zahraničí na základě slovenské žádosti o pomoc. Podle ministerstva se očkování na stavu dostupného zdravotnického personálu projeví až s časovým odstupem. Ministr zdravotnictví Marek Krajčí v úterý ale řekl, že díky očkování se výpadek zdravotníků snížil.
Slovenská zdravotnická zařízení se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu a po propuknutí koronavirové nákazy se situace ještě zhoršila. V pětimilionové zemi bylo k úterý hospitalizováno 3835 pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění, což je údaj, který se blíží dosavadnímu maximu.
Británie podala přes 16,5 milionu dávek vakcíny
Zdravotníci v Británii už lidem aplikovali zhruba 16,5 milionu dávek vakcíny proti koronaviru. Vyplývá to ze středečních informací na webu tamní vlády. Ostrovní země, která má zhruba 67 milionů obyvatel, začala jako první evropská země očkovat proti covidu-19 už 8. prosince.
Všechny tři vakcíny, které jsou v zemi schválené, se podávají ve dvou dávkách v rozmezí několika týdnů. Británie přitom klade důraz na první dávku, kterou dostalo již 15,9 milionu lidí. Plně chráněno je po podání druhé dávky 558 tisíc lidí. Za posledních 24 hodin v Británii přibylo 12 718 potvrzených případů nákazy koronavirem a 738 úmrtí na komplikace spojené s covidem-19. Celkem se nákaza od počátku epidemie prokázala u 4,07 milionu lidí.
Ve Francii podali zdravotníci lidem 3,3 milionu dávek vakcíny. Očkování v zemi začalo 27. prosince. Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal ve středu přiznal, že postup očkování nenaplňuje očekávání Francouzů. Zdůraznil ale, že se podařilo aspoň jednu dávku vakcíny podat třem čtvrtinám lidí v domovech pro seniory.
Francie za posledních 24 hodin zaznamenala 25 018 případů nákazy koronavirem a 310 úmrtí na komplikace spojené s covidem-19. Od počátku epidemie se infekce virem potvrdila již u více než 3,5 milionu lidí.
Japonsko začíná očkovat
Očkování proti covidu-19 zahájilo Japonsko. Jako první dostali vakcínu pracovníci tokijské nemocnice. Na úspěchu japonské vakcinace do značné míry závisejí již jednou odložené olympijské hry v Tokiu. Do jejich plánovaného začátku v červenci v tuto chvíli zbývá méně než půl roku.
Japonská vláda v neděli schválila nasazení vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, kterou se v mnoha jiných zemích očkuje již od prosince loňského roku. Země zůstala v očkování pozadu poté, co výrobce požádala, aby provedl nad rámec dřívějších klinických testů výzkumy přímo s účastí Japonců. Tamní představitelé tvrdí, že bylo potřeba reagovat na obavy mnoha obyvatel, kteří mají k vakcíně nízkou důvěru.
V Izraeli představili slibný lék proti koronaviru
Izraelští vědci oznámili výsledek první fáze klinické studie výzkumu léku proti covidu-19. Ta byla provedena na 35 lidech se středním nebo těžkým průběhem. Stav pacientů se po pětidenní léčbě výrazně zlepšil, v průměru za čtyři dny mohli být propuštěni z nemocnice. Na tiskové konferenci uspořádané v Jeruzalémě o tom ve středu informoval Nadir Arber, který výzkum vede.
Terapie, označená jako EXO-CD24, dokáže pomocí inhalace léku zastavit takzvanou cytokinovou bouři, při níž se imunitní systém vymkne kontrole a vyvolá přehnanou imunitní reakci. Během ní tělo produkuje látky, které nakonec zabijí. V případě covidu-19 se tak děje u pěti až sedmi procent pacientů. Tato bouře napadá plíce a vyvolává těžké dýchací problémy.
Léčebný preparát je založen na exozomech, které se uvolní z buněčných membrán a použijí k mezibuněčné komunikaci. Exozomy se poté obohacují o protein označený CD24, který má významnou roli při regulaci imunitního systému. Lék lze prý vyrobit rychle a levně, takže to bude umět jakákoli farmaceutická firma. Ještě je potřeba dokončit test.
Šéf OSN volá po celosvětovém očkovacím plánu
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu vyzval skupinu největších ekonomik G20 k vypracování globálního plánu na očkování. Pandemii je podle něj nutné co nejrychleji porazit po celém světě, aby se zabránilo vzniku nových mutací v méně vyspělých zemích globálního Jihu.
Odsoudil nynější nerovnou distribuci mezi světové obyvatelstvo. Podotkl, že 75 procent všech dosud podaných dávek dostali obyvatelé jen deseti světových zemí, přičemž ve 130 státech nebyl zatím naočkován nikdo.
„Svět urgentně potřebuje celosvětový vakcinační plán, aby přivedl dohromady všechny, kteří mají potřebnou moc, vědeckou expertizu a výrobní a finanční kapacity,“ řekl Guterres. „Domnívám se, že G20 je v dobré pozici na to, aby ustavila mimořádnou pracovní skupinu, jejímž úkolem by bylo takový celosvětový očkovací plán vypracovat a koordinovat jeho realizaci a financování,“ dodal. Ve skupině by podle něj měly zasednout všechny státy, které jsou velkými výrobci dosud používaných vakcín proti covidu-19.
Britský ministr zahraničí Dominic Raab na setkání prohlásil, že by se státy měly semknout a pracovat jako tým, který čelí smrtícímu nepříteli. Británie předložila návrh usnesení Rady bezpečnosti, které vyzývá k dočasnému klidu zbraní v ozbrojených konfliktech, aby bylo možné naočkovat populaci.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken oznámil, že USA do konce tohoto měsíce zašlou přes 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun) Světové zdravotnické organizaci. „Je to klíčový krok dopředu, pokud jde o plnění našich finančních závazků jako člena organizace. Je odrazem našeho závazku zajistit, aby měla potřebnou podporu při vedení globálního tažení proti pandemii,“ řekl Blinken.
