Pandemie ve světě: Slovensko žádá země EU o pomoc, Japonsko začíná očkovat

Slovensko žádá ostatní členské země Evropské unie o vyslání zdravotníků na pomoc při léčbě pacientů infikovaných koronavirem. Žádost schválila vláda premiéra Igora Matoviče, která aktivovala systém civilní ochrany EU. Očkování proti covidu-19 zahájilo Japonsko.

Slovensko čelí silné druhé vlně nákazy, během které se v přírůstku úmrtí na covid-19 dostalo v přepočtu na obyvatele na první místo na světě. Podle ministerstva zdravotnictví by země chtěla alespoň na jeden měsíc získat ze zemí EU deset lékařů a 25 zdravotních sester. Pomáhat by měli v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče.

„Počet pacientů, kteří vyžadují intenzivní formu zdravotní péče, je kritický, přičemž existuje obava, že v případě dalšího nárůstu počtu hospitalizovaných, především na nejnáročnějších lůžcích, by mohlo dojít k výraznému omezení poskytování zdravotní péče,“ uvedlo ministerstvo. Dodalo, že specialisty v péči o nejsložitější pacienty nelze nahradit ambulantními lékaři.

Pro případ zhoršení situace ministerstvo očekává zvýšení počtu zdravotníků ze zahraničí na základě slovenské žádosti o pomoc. Podle ministerstva se očkování na stavu dostupného zdravotnického personálu projeví až s časovým odstupem. Ministr zdravotnictví Marek Krajčí v úterý ale řekl, že díky očkování se výpadek zdravotníků snížil.

Slovenská zdravotnická zařízení se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu a po propuknutí koronavirové nákazy se situace ještě zhoršila. V pětimilionové zemi bylo k úterý hospitalizováno 3835 pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění, což je údaj, který se blíží dosavadnímu maximu.

Británie podala přes 16,5 milionu dávek vakcíny

Zdravotníci v Británii už lidem aplikovali zhruba 16,5 milionu dávek vakcíny proti koronaviru. Vyplývá to ze středečních informací na webu tamní vlády. Ostrovní země, která má zhruba 67 milionů obyvatel, začala jako první evropská země očkovat proti covidu-19 už 8. prosince.

Všechny tři vakcíny, které jsou v zemi schválené, se podávají ve dvou dávkách v rozmezí několika týdnů. Británie přitom klade důraz na první dávku, kterou dostalo již 15,9 milionu lidí. Plně chráněno je po podání druhé dávky 558 tisíc lidí. Za posledních 24 hodin v Británii přibylo 12 718 potvrzených případů nákazy koronavirem a 738 úmrtí na komplikace spojené s covidem-19. Celkem se nákaza od počátku epidemie prokázala u 4,07 milionu lidí.

Ve Francii podali zdravotníci lidem 3,3 milionu dávek vakcíny. Očkování v zemi začalo 27. prosince. Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal ve středu přiznal, že postup očkování nenaplňuje očekávání Francouzů. Zdůraznil ale, že se podařilo aspoň jednu dávku vakcíny podat třem čtvrtinám lidí v domovech pro seniory.

Francie za posledních 24 hodin zaznamenala 25 018 případů nákazy koronavirem a 310 úmrtí na komplikace spojené s covidem-19. Od počátku epidemie se infekce virem potvrdila již u více než 3,5 milionu lidí.

Japonsko začíná očkovat

Očkování proti covidu-19 zahájilo Japonsko. Jako první dostali vakcínu pracovníci tokijské nemocnice. Na úspěchu japonské vakcinace do značné míry závisejí již jednou odložené olympijské hry v Tokiu. Do jejich plánovaného začátku v červenci v tuto chvíli zbývá méně než půl roku.

Japonská vláda v neděli schválila nasazení vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, kterou se v mnoha jiných zemích očkuje již od prosince loňského roku. Země zůstala v očkování pozadu poté, co výrobce požádala, aby provedl nad rámec dřívějších klinických testů výzkumy přímo s účastí Japonců. Tamní představitelé tvrdí, že bylo potřeba reagovat na obavy mnoha obyvatel, kteří mají k vakcíně nízkou důvěru.

V Izraeli představili slibný lék proti koronaviru

Izraelští vědci oznámili výsledek první fáze klinické studie výzkumu léku proti covidu-19. Ta byla provedena na 35 lidech se středním nebo těžkým průběhem. Stav pacientů se po pětidenní léčbě výrazně zlepšil, v průměru za čtyři dny mohli být propuštěni z nemocnice. Na tiskové konferenci uspořádané v Jeruzalémě o tom ve středu informoval Nadir Arber, který výzkum vede.

Terapie, označená jako EXO-CD24, dokáže pomocí inhalace léku zastavit takzvanou cytokinovou bouři, při níž se imunitní systém vymkne kontrole a vyvolá přehnanou imunitní reakci. Během ní tělo produkuje látky, které nakonec zabijí. V případě covidu-19 se tak děje u pěti až sedmi procent pacientů. Tato bouře napadá plíce a vyvolává těžké dýchací problémy.

Léčebný preparát je založen na exozomech, které se uvolní z buněčných membrán a použijí k mezibuněčné komunikaci. Exozomy se poté obohacují o protein označený CD24, který má významnou roli při regulaci imunitního systému. Lék lze prý vyrobit rychle a levně, takže to bude umět jakákoli farmaceutická firma. Ještě je potřeba dokončit test.

Šéf OSN volá po celosvětovém očkovacím plánu

Generální tajemník OSN António Guterres ve středu vyzval skupinu největších ekonomik G20 k vypracování globálního plánu na očkování. Pandemii je podle něj nutné co nejrychleji porazit po celém světě, aby se zabránilo vzniku nových mutací v méně vyspělých zemích globálního Jihu.

Odsoudil nynější nerovnou distribuci mezi světové obyvatelstvo. Podotkl, že 75 procent všech dosud podaných dávek dostali obyvatelé jen deseti světových zemí, přičemž ve 130 státech nebyl zatím naočkován nikdo.

„Svět urgentně potřebuje celosvětový vakcinační plán, aby přivedl dohromady všechny, kteří mají potřebnou moc, vědeckou expertizu a výrobní a finanční kapacity,“ řekl Guterres. „Domnívám se, že G20 je v dobré pozici na to, aby ustavila mimořádnou pracovní skupinu, jejímž úkolem by bylo takový celosvětový očkovací plán vypracovat a koordinovat jeho realizaci a financování,“ dodal. Ve skupině by podle něj měly zasednout všechny státy, které jsou velkými výrobci dosud používaných vakcín proti covidu-19.

António Guterres
Zdroj: Eduardo Munoz/Reuters

Britský ministr zahraničí Dominic Raab na setkání prohlásil, že by se státy měly semknout a pracovat jako tým, který čelí smrtícímu nepříteli. Británie předložila návrh usnesení Rady bezpečnosti, které vyzývá k dočasnému klidu zbraní v ozbrojených konfliktech, aby bylo možné naočkovat populaci. 

Šéf americké diplomacie Antony Blinken oznámil, že USA do konce tohoto měsíce zašlou přes 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun) Světové zdravotnické organizaci. „Je to klíčový krok dopředu, pokud jde o plnění našich finančních závazků jako člena organizace. Je odrazem našeho závazku zajistit, aby měla potřebnou podporu při vedení globálního tažení proti pandemii,“ řekl Blinken.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zesiluje kritiku Ukrajiny, nařkl ji ze zahájení války

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nejde o jedinou ránu pro Kyjev ze strany USA z posledních dní. Britský list The Telegraph zveřejnil podmínky amerického návrhu o dodávkách ukrajinských vzácných nerostů, které se podle něj rovnají „ekonomické kolonizaci“. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru. Trumpova slova ocenil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
12:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nové sankce EU cílí na ruské banky i stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
09:19Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Značná část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
09:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 8 hhodinami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 10 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 10 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 11 hhodinami
Načítání...