Rusko potvrdilo paritu diplomatů. Omezení technických pracovníků je komplikace, připouští česká diplomacie

3 minuty
Události: Omezení pracovníků ambasád přinese komplikace
Zdroj: ČT24

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Na zastupitelských úřadech v Praze a Moskvě zůstane po sedmi diplomatech, pětadvaceti administrativně-technických pracovnících a devatenácti zaměstnancích najatých na místě. České velvyslanectví v Moskvě zaměstnává zhruba 110 ruských občanů, kteří zajišťují zejména údržbu a administrativu hned v několika institucích.

Podle bývalého zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase může limitace pracovníků ohrozit například fungování Českého domu, který je zázemím pro obchodní mise s kancelářemi, hotelem i byty, dvěma restauracemi a tělocvičnou. Starali se o něj zejména Rusové. „Třeba tam budeme mít alespoň výdejní okénko,“ glosuje bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.

Praha žádá spojence, aby s fungováním zastupitelských pracovišť pomohli. Černínský palác připustil, že rozhodnutí o omezení ruských pracovníků na české ambasádě v Moskvě je významnou technicko-administrativní komplikací. Česko podle úřadu musí rozhodnutí zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků na obou ambasádách.

Velvyslanectví Česka a Ruska
Zdroj: Velvyslanectví Ruské federace/OpenStreetMap/MZV ČR

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se v pátek setkal s vyhoštěnými pracovníky české ambasády v Moskvě, kteří měli na odjezd domů pouze čtyřiadvacet hodin. Někteří z nich si proto nestihli zajistit bydlení v Česku. „O naše lidi se postaráme, bydlet mohou zatím třeba na Štiříně,“ poznamenal šéf české diplomacie.

Chtěli paritu, dostali paritu, vzkazuje Moskva

„Nezodpovědné a provokativní chování českých úřadů bolestivě zasáhlo jejich diplomatickou službu,“ konstatovala ruská diplomacie. 

„Domnívám se, že zpočátku nechápali, k čemu se přihlásili, do čeho je jejich západní opatrovníci zatáhli. Potom to zjevně pochopili, ale nedalo se už nic dělat. Nedali jim možnost udělat krok zpět. Proto se od té doby dějí takové absurdní činy a velmi protichůdná prohlášení,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

„Vyřkli slovo ,parita‘ – dostali paritu. Byli v šoku, ale dostali paritu,“ doplnila.

„V tomto případě se Ruská federace přiblížila tomu, co my požadujeme ze strany stavu diplomatů a ATP, to znamená, že to snížila na úroveň, kterou má jejich ambasáda v Praze. V tomto smyslu je to cesta k paritě,“ konstatoval pro ČT náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař (ČSSD).

Pobaltí solidárně vyhostilo ruské diplomaty

Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko na znamení solidarity s Českem vyhostí celkem čtyři ruské diplomaty. Podle agentury Reuters o kroku pobaltských zemí informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs.

„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkevičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí pobaltských států uvítal. „Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území. Velmi si toho vážíme,“ napsal na Twitteru.

Děkovný vzkaz na této sociální síti vyřídil rovněž Kulhánek. „Pobaltské země byly vždy velmi blízkými přáteli a spojenci České republiky,“ konstatoval šéf české diplomacie. Jeho náměstek Chmelař ČT řekl, že další tři státy projevily zájem o podobný krok, bude ale záležet na dalším vývoji a případných krocích ze strany Moskvy.

12 minut
Studio ČT24: Pobaltským státům jsme za vyhoštění poděkovali, říká náměstek Chmelař
Zdroj: ČT24

„Postupujeme extrémně rychle. Je to proces, dlouhodobá diplomatická aktivita, kterou vyvíjíme a musíme dále vyvíjet,“ vysvětluje náměstek a připomíná, že vyhošťování po otravě Skripalových přišlo až po měsíci.

Zacharovová už pobaltské země varovala, že Moskva na vyhoštění zareaguje. „Jejich diplomaté už mohou začít řešit, kdo z nich si bude muset sbalit věci,“ podotkla.

Slovensko vyhostilo tři Rusy, Česko oslovilo spojence v NATO

Už ve čtvrtek v solidaritě s Českem rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruské ambasády Slovensko. Premiér Eduard Heger to zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla.

V sobotu se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo osmnáct lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak dvacet pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Česko se následně rozhodlo zastropovat počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě.

Česko na čtvrtečním jednání zástupců zemí Severoatlantické aliance požádalo své partnery o podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě nebo o předvolání ruských velvyslanců v členských zemích. Praha se také snaží docílit toho, aby její spojenci vyhostili část ruských diplomatů.

Rusko omezí „nepřátelským zemím“ možnost najímat místní síly

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly. Vyplývá to z prezidentského výnosu, který v pátek na svých stránkách zveřejnil Kreml. „V případě nutnosti“ může Moskva vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na velvyslanectvích a konzulátech v Rusku.

Putin výnosem pověřil ruskou vládu, aby vyhotovila soupis států, pro něž mají omezení začít platit. Kabinet má rovněž těmto zemím stanovit počet ruských zaměstnanců, s nimiž jejich diplomatická zastoupení budou moci uzavřít pracovní smlouvy.

Restrikce se týkají pouze případných pracovníků, kteří se zdržují na ruském území, nikoliv těch, kteří přijeli z dotčených zemí za prací na diplomatických zastoupeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 8 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 19 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 56 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami
Načítání...