Rusko potvrdilo paritu diplomatů. Omezení technických pracovníků je komplikace, připouští česká diplomacie

Nahrávám video

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Na zastupitelských úřadech v Praze a Moskvě zůstane po sedmi diplomatech, pětadvaceti administrativně-technických pracovnících a devatenácti zaměstnancích najatých na místě. České velvyslanectví v Moskvě zaměstnává zhruba 110 ruských občanů, kteří zajišťují zejména údržbu a administrativu hned v několika institucích.

Podle bývalého zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase může limitace pracovníků ohrozit například fungování Českého domu, který je zázemím pro obchodní mise s kancelářemi, hotelem i byty, dvěma restauracemi a tělocvičnou. Starali se o něj zejména Rusové. „Třeba tam budeme mít alespoň výdejní okénko,“ glosuje bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.

Praha žádá spojence, aby s fungováním zastupitelských pracovišť pomohli. Černínský palác připustil, že rozhodnutí o omezení ruských pracovníků na české ambasádě v Moskvě je významnou technicko-administrativní komplikací. Česko podle úřadu musí rozhodnutí zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků na obou ambasádách.

Velvyslanectví Česka a Ruska
Zdroj: Velvyslanectví Ruské federace/OpenStreetMap/MZV ČR

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se v pátek setkal s vyhoštěnými pracovníky české ambasády v Moskvě, kteří měli na odjezd domů pouze čtyřiadvacet hodin. Někteří z nich si proto nestihli zajistit bydlení v Česku. „O naše lidi se postaráme, bydlet mohou zatím třeba na Štiříně,“ poznamenal šéf české diplomacie.

Chtěli paritu, dostali paritu, vzkazuje Moskva

„Nezodpovědné a provokativní chování českých úřadů bolestivě zasáhlo jejich diplomatickou službu,“ konstatovala ruská diplomacie. 

„Domnívám se, že zpočátku nechápali, k čemu se přihlásili, do čeho je jejich západní opatrovníci zatáhli. Potom to zjevně pochopili, ale nedalo se už nic dělat. Nedali jim možnost udělat krok zpět. Proto se od té doby dějí takové absurdní činy a velmi protichůdná prohlášení,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

„Vyřkli slovo ,parita‘ – dostali paritu. Byli v šoku, ale dostali paritu,“ doplnila.

„V tomto případě se Ruská federace přiblížila tomu, co my požadujeme ze strany stavu diplomatů a ATP, to znamená, že to snížila na úroveň, kterou má jejich ambasáda v Praze. V tomto smyslu je to cesta k paritě,“ konstatoval pro ČT náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař (ČSSD).

Pobaltí solidárně vyhostilo ruské diplomaty

Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko na znamení solidarity s Českem vyhostí celkem čtyři ruské diplomaty. Podle agentury Reuters o kroku pobaltských zemí informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs.

„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkevičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí pobaltských států uvítal. „Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území. Velmi si toho vážíme,“ napsal na Twitteru.

Děkovný vzkaz na této sociální síti vyřídil rovněž Kulhánek. „Pobaltské země byly vždy velmi blízkými přáteli a spojenci České republiky,“ konstatoval šéf české diplomacie. Jeho náměstek Chmelař ČT řekl, že další tři státy projevily zájem o podobný krok, bude ale záležet na dalším vývoji a případných krocích ze strany Moskvy.

Nahrávám video

„Postupujeme extrémně rychle. Je to proces, dlouhodobá diplomatická aktivita, kterou vyvíjíme a musíme dále vyvíjet,“ vysvětluje náměstek a připomíná, že vyhošťování po otravě Skripalových přišlo až po měsíci.

Zacharovová už pobaltské země varovala, že Moskva na vyhoštění zareaguje. „Jejich diplomaté už mohou začít řešit, kdo z nich si bude muset sbalit věci,“ podotkla.

Slovensko vyhostilo tři Rusy, Česko oslovilo spojence v NATO

Už ve čtvrtek v solidaritě s Českem rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruské ambasády Slovensko. Premiér Eduard Heger to zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla.

V sobotu se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo osmnáct lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak dvacet pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Česko se následně rozhodlo zastropovat počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě.

Česko na čtvrtečním jednání zástupců zemí Severoatlantické aliance požádalo své partnery o podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě nebo o předvolání ruských velvyslanců v členských zemích. Praha se také snaží docílit toho, aby její spojenci vyhostili část ruských diplomatů.

Rusko omezí „nepřátelským zemím“ možnost najímat místní síly

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly. Vyplývá to z prezidentského výnosu, který v pátek na svých stránkách zveřejnil Kreml. „V případě nutnosti“ může Moskva vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na velvyslanectvích a konzulátech v Rusku.

Putin výnosem pověřil ruskou vládu, aby vyhotovila soupis států, pro něž mají omezení začít platit. Kabinet má rovněž těmto zemím stanovit počet ruských zaměstnanců, s nimiž jejich diplomatická zastoupení budou moci uzavřít pracovní smlouvy.

Restrikce se týkají pouze případných pracovníků, kteří se zdržují na ruském území, nikoliv těch, kteří přijeli z dotčených zemí za prací na diplomatických zastoupeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 31 mminutami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 2 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 2 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 2 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 2 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 3 hhodinami
Načítání...