Jaderné ambice Íránu či vztahy s Ruskem a Čínou. Bidena čeká řada diplomatických výzev

Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena obrací kurz zahraniční politiky. Jedna z priorit, která nesnese podle nastupujícího ministra zahraničí Antonyho Blinkena odklad, je Írán a jeho jaderné ambice. V seznamu nové diplomacie jsou i další žhavé položky jako Čína a Rusko.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Bidenovy diplomatické výzvy

Biden vydal pouhých pět hodin po inauguraci patnáct dekretů, kterými začal měnit americkou politiku včetně té zahraniční. USA se například hned ve čtvrtek znovu připojily k Pařížské klimatické dohodě. 

Žhavých bodů má ale americká diplomacie ve svém seznamu mnohem víc. Patří mezi ně třeba otázka prodloužení dohody o kontrole jaderných zbraní zvané Nový START nebo START 3, kterou v roce 2010 podepsali v Praze Barack Obama a Dmitrij Medvěděv a jejíž platnost vyprší 5. února.

Nový šéf diplomacie Blinken informoval Kongres, že administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy, napsal deník The Washington Post (WP). „Prezident dlouho jasně říkal, že dohoda Nový START je v zájmu národní bezpečnosti Spojených států. A toto prodloužení má ještě větší smysl v době, kdy jsou vztahy s Ruskem tak nepřátelské, jaké jsou nyní,“ potvrdila zprávu listu mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. 

Kreml vyjádření Bílého domu uvítal. „Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument,“ řekl v pátek mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že „vše záleží na detailech tohoto návrhu“ a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

USA se obávají, že jaderný Írán nebezpečně vyspěl

Další důležité téma představují vztahy s Íránem. Loni v lednu zabil americký útok velitele íránských elitních jednotek Kásima Solejmáního, o dva roky dřív odstoupil Washington od jaderné dohody a obnovil sankce proti Teheránu.

Tento dramatický tok událostí pozorně vnímá i nová Bidenova administrativa. „Dnes je míč na straně Spojených států a Washingtonu,“ podotkl nedávno íránský prezident Hasan Rouhání a tento apel Washington – možná překvapivě – teprve zvažuje.

Blinken upozorňuje, že Írán od roku 2015 nebezpečně vyspěl a návrat k jaderné dohodě už může být bezpředmětný: „Doba, za kterou by Írán mohl vyrobit dostatek štěpného materiálu pro jednu zbraň, se snížila z jednoho roku, jak tomu bylo v době podepsání dohody, na zhruba tři nebo čtyři měsíce.“

Zpravodaj ČT: Bude záležet na blízkosti Bílého domu a Jeruzaléma

Spojené státy také v minulých letech pracovaly na vztazích s Izraelem, a protiíránská opozice tak v regionu posílila a převzala iniciativu. USA přemístily svou ambasádu do Jeruzaléma a podílely se na tom, že s židovským státem navázalo diplomatické vztahy několik sunnitských arabských států.

Biden na tuto politiku přinejmenším formálně naváže, ale normalizace vztahů arabských zemí a Izraele musí mít ještě svou náplň, upozorňuje blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Pokud Biden bude trochu jinak navazovat styky s Izraelem a pokud Izrael nebude mít tak blízko k Washingtonu, tak se sex-appeal těchto dohod trochu vyprazdňuje. Tyto dohody nebyly bilaterální, ale triangulární. Spočívaly mimo jiné v tom, že Izrael dokáže díky blízkosti k Bílému domu a k Trumpovi zařídit arabským zemím leccos na diplomatické a vojenské úrovni. Zároveň Izrael i arabské země věděly, že Amerika je připravena pokračovat v konfrontaci vůči Íránu,“ vysvětlil zpravodaj ČT. 

„Pokud by toto bylo řešeno jinak, pokud by narostla vzdálenost mezi Bílým domem a rezidencí premiéra v Jeruzalémě a pokud by Amerika už nebyla stoprocentně přesvědčená, že konfrontace je ten správný přístup k Teheránu, tak celá architektura těchto dohod sice zůstává – nebude negována a určitě nebude Washingtonem odsouzena, bude naopak kontinuita – ale trochu tam chybí jedna obsahová složka,“ uzavřel Borek.

Tvrdší kurz vůči Číně by mohl pokračovat

Pro novou americkou administrativu bude rozhodující také formování vztahů s Čínou. Peking ve čtvrtek vůči vládě Joea Bidena zvolil smířlivý tón a mluvčí ministerstva zahraničí doslova prohlásila, že „laskaví andělé mohou překonat síly zla“.

Blinken se ale už na začátku týdne připojil ke svému předchůdci Miku Pompeovi a potvrdil jeho výroky o tom, že USA považují zacházení Číny s etnickými Ujgury v autonomní oblasti Sin-ťiang za genocidu. Blinken v Senátu také vyjádřil souhlas s tvrdším postupem vůči Pekingu ze strany exprezidenta Trumpa.

Trump sice vztahy s Čínou vyhrotil, šlo ale o jednu z mála věcí, na kterých se za jeho vlády shodli republikáni s demokraty a která reagovala na stále agresivnější chování Pekingu, připomíná zpravodajka ČT Barbora Šámalová. V otázce obchodu je podle ní pro Čínu a Asii důležité, zda se Biden vrátí k dohodě o Transpacifickém partnerství (TPP).

„Uvidíme, zda se nadechnou čínské technologické firmy, které Trumpova administrativa přitlačila ke zdi, ale tlak na dodavatelské řetězce a na ochranu duševního vlastnictví zřejmě zůstane,“ dodala také zpravodajka ČT.

V otázce lidských práv jsou mnozí asijští aktivisté vůči Bidenovi rezervovaní a ptají se, zda skutečně dokáže čelit autoritářské Číně, zatímco vůči Trumpovi měli určité sympatie. „Jeho opovrhování diplomatickým protokolem a vyvádění protivníků z rovnováhy, za což ho kritizovali doma, mu u mnohých aktivistů získávalo sympatie a vyvolávalo dojem, že dokáže hájit demokratické ideály v zámoří,“ uzavřela Šámalová.