Přišli Židé, kteří nechali v Kurovicích své podpisy, z východu? Možná cestovali za slavným rabínem, říká hebraista

Židovské nápisy z kurovické tvrze pochází podle hebraisty Jaroslava Achaba Haidlera z doby, kdy na Moravu přišel významný rabín. Většina Židů byla v té době vzdělaná, není proto překvapivé, že naposledy odhalený nápis ve výšce 110 centimetrů nad zemí nenapsal dospělý, ale dítě. I dívky v té době uměly číst a psát, dodal hebraista v pořadu Události, komentáře.

Video Události, komentáře
video

V Holešově působil významný rabín, Židé možná přišli do Kurovic za ním, spekuluje hebraista Haidler

Kdo nápisy ve zdi kurovické tvrze zanechal, je zřejmé z jmen, která nápisy nesou. „Nápisy se nezachovaly celé, ale opakují se, proto se dá dovodit, kdo to byl. Víc toho o autorech asi nezjistíme. Víme ale, z jakého roku nápisy jsou,“ shrnul to, co vědci už ví jistě, hebraista Haidler.

Datace nápisů podle něj vyplývá hned ze dvou údajů: „Jednou, tak jak Židé počítají svůj hebrejský kalendář, to prozrazuje rok 1657. A ta druhá datace je taky psaná a potvrzuje tentýž rok, ale chronogramem. Čili to škrábání je malinko jinak. Znamená to jiné slůvko, ale číselná hodnota říká opět, že je to rok 1657.“

Přišli Židé z východu do Holešova za slavným rabínem? 

V druhé polovině 17. století se Kurovice patrně staly útočištěm pro Židy z východní Evropy, kteří mohli prchat před pogromy Bohdana Chmelnického. Tvrz tehdy patřila hraběti Janovi z Rottalu. „To byl v podstatě developer. Za těžké peníze ze svých poddaných budoval celý Holešov. V té době, pár let po největším pronásledování Židů na Ukrajině, přichází do Holešova slavný rabín Šlomo Sabbatai ben Meir ha Kohen, zkráceně Šach,“ vysvětlil hebraista.

Podle něj je možné, že za věhlasem rabína Šacha přišli na Moravu i další Židé z východu. Hrabě Jan z Rottalu je pravděpodobně přijal proto, že mu po třicetileté válce chyběla pracovní síla. Židy pak dočasně ubytoval na své tvrzi, rozvíjí Haidler jednu z možných teorií.

„Pokud zůstáváme nohama na zemi, tak když se skupina Židů, kteří jsou ubytování, možná zadržení, ale určitě ne v řetězech, ale kvazi svobodně, na staré panské stodole a začnou rýpat něco do omítky, tak to dělají stejně jako poškozovatelé jiných pískovců a budou to zřejmě spíš ,puboši‘,“ domnívá se hebraista.

To, že nápis mohli nechat na zdi mladí Židé nebo děti, je podle něj fascinující: „Mohli to dělat už tříletí, možná pětiletí, protože v té době zhruba 70 procent židovské populace umělo psát, a to včetně děvčat. Kdežto procento gramotných v nežidovské populaci bylo nizoučké, zhruba 3 procenta,“ vysvětlil Haidler.

Zdi kurovické tvrze by mohly nést i další židovské nápisy z druhé poloviny 17. století. „Je to unikátní, málokdy se najde panské sídlo takhle počmárané detenčními nápisy typu ,byl jsem tady‘. Určitě se tam ještě něco najde,“ věří hebraista.

Židovská obec v Holešově existovala již v 15. století. V polovině 19. století žilo v Holešově zhruba sedmnáct set Židů, za druhé světové války ale komunitu vyvraždili nacisté. Odhalení nápisu za přítomnosti izraelského velvyslance Daniela Merona bylo součástí 19. ročníku festivalu židovské kultury Ha-Makom.