Lidé ze sídlišť vyhodí do popelnice 33 kilogramů potravin ročně, ukázal výzkum

Vědci zkoumali komunální odpad (zdroj: ČT24)

První výsledky výzkumu na téma plýtvání potravin představili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Kolik jídla lidé vyhodí, zjišťovali přímo z popelnic a kontejnerů. Vědci chtějí získat reálné údaje a hledat strategie, jak plýtvání omezit.

Panelák, vila a venkovský dům. Tři různé typy zástavby, obyvatel i způsobu jejich života, a to včetně vyhazování odpadků. Na to se teď u 900 domácností v Brně soustředí univerzitní výzkum.

„V různých typech zástaveb lidé mohou s potravinovými zbytky, které nezkonzumují, zacházet různým způsobem,“ popsala vedoucí Ústavu marketingu a obchodu Mendelovy univerzity Lea Kubíčková.

Výzkum přitom neprobíhal ani v laboratoři nebo u počítače, ale přímo na smetišti. Vysypané popelnice pracovníci najaté firmy ručně roztřídili a pak zvážili. „Potraviny se přesívaly přes síto s oky čtyři na čtyři centimetry. Co zůstalo na tom sítě, bylo rozdělováno do nádob, podle toho, jakého je to původu,“ vysvětlila Kubíčková.

Nejvíc potravin obsahují kontejnery na sídlištích

Stejný postup je nad vysypanými popelnicemi čeká ještě několikrát, závěry srpnového měření ale představili už ve čtvrtek. Podle prvních výsledků nejvíce jídlem plýtvají obyvatelé sídlišť. Průměrný člen domácnosti vyhodí ročně do popelnice zhruba 33 kilo potravin.

To je pro představu asi třicet pecnů chleba. Právě pečivo patří k potravinám, které se vyhazují nejčastěji, stejně jako zelenina a ovoce nebo mléčné výrobky. Asi o třetinu méně jídla vyhazují do popelnic lidé žijící v rodinných domech. Zbytky zeleniny totiž zkrmují zvířata nebo je kompostují.

Množství potravin v komunálním odpadu
Zdroj: MENDELU

„Zpracování je tam možné širší, než pokud se bavíme o sídlištní zástavbě, kde lidé nemají jinou možnost než to vyhodit do směsného komunálního odpadu,“ přiblížila členka výzkumného týmu Lucie Veselá.

Další fáze výzkumu se zaměří na strategie, které by mohly motivovat lidi různého věku, aby plýtvali co nejméně. Třeba pomocí letáků, sociálních sítí nebo workshopů ve školách. Celý projekt potrvá dohromady tři roky.