Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba pět set kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu. Informoval o tom archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Cílem výpravy je přispět k poznání, jak před devíti tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.
Expedice Monoxylon IV navazuje na námořní výpravy archeologů ze všestarského archeoparku v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019. Dvě z nich byly v Egejském moři.
„Takto velký člun z kmene na tak dlouhé trase nikdo opakovaně ve více úspěšných expedicích ještě nepoužil. Všichni jsme moře přečkali, známe vlastnosti člunu, posunuli jsme se hodně dopředu,“ uvedl Tichý.
Expedice podle něj přinesla řadu nových poznatků, například údaje o chování plavidla v proměnách Egejského moře. „Modelové předpovědi jsou použitelné pro vytváření představy o prehistorické plavbě, ale experiment zůstává základem pro tyto úvahy. Je to pevný bod a východisko našich úvah. Bude tak možné lépe uvažovat o ‚mezolitizaci‘ Řecka mořskou cestou,“ řekl.
Nejnáročnější byla podle něj plavba proti větru na ostrov Amorgos, která trvala jedenáct hodin, a také úmorné vedro, když málo foukalo na dlouhých úsecích mezi ostrovem Melos a Peloponésem. „Expedice urazila celkovou vzdálenost pět set kilometrů za sto hodin pádlování s průměrnou rychlostí pět kilometrů v hodině, což je vzhledem k podmínkám úžasné,“ uvedl archeolog.
Předposlední, desetikilometrový úsek expedice absolvovala v úterý, a to z ostrova Spetses do Porta na Peloponésu a poslední o délce dvaceti kilometrů ve středu k jeskyni Franchthi u obce Kilada. „Ve středu nás přivítala místní archeoložka a starosta, bylo to hezké ocenění naší cesty,“ sdělil Tichý.
Na třítunovém plavidle pádlovala dvacítka lidí
Plavidlo bylo vyrobeno loni z jednoho kusu kmene dubu a je větší než dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. Téměř tři tuny vážící člun má délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů.
Předlohou expedičního člunu je osm tisíc let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Výpravu tvořilo dvacet pádlařů a kormidelník. Součástí expedice bylo i doprovodné plavidlo.
Součástí experimentu byla i přeprava nákladu, proto byl v plánu trasy ostrov Melos, kde se už kolem roku osm tisíc před naším letopočtem těžil obsidián, který sloužil k výrobě nástrojů. Podle Tichého rozšíření obsidiánu dokládá rozsah dávné plavby. Obsidián se z ostrova nemůže odvážet, proto náklad simulovali zrovna nepádlující členové posádky.
Z ostrova Samos na Peloponés
Nejdelší vzdálenost mezi ostrovy, kterou expedice letos na člunu zdolala, byla dlouhá čtyřiačtyřicet kilometrů a vedla v neděli 9. července z ostrova Velopoula na Spetses. Z Velopouly na Spetses posádka dorazila po necelých osmi hodinách.
Expedice začala v pondělí 19. června na ostrově Samos u pobřeží Turecka. Plula se zastávkami na ostrovech Furni, Patmos, Levitha, Kinaros, Amorgos, Keros, Naxos, Paros, Antiparos, Despotiko, Sifnos, Kimolos, Melos, Antimelos, Falkonera, Velopoula a Spetses. Na některých ostrovech členové expedice nocovali.
