Zápis na seznam UNESCO pomohl Lednicko-valtickému areálu začít s opravami. Už je to 25 let

Lednicko-valtický areál slaví čtvrt století od zápisu na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pro svou jedinečnost byl zapsán jako kulturní krajina 7. prosince 1996. Podle kastelánky lednického zámku Ivany Holáskové to byla významná událost, která pomohla začít s rekonstrukcemi. Lednický zámek je nejnavštěvovanější památkou na jihu Moravy a jednou z nejvyhledávanějších památek v republice.

Video Studio ČT24
video

Lednicko-valtický areál 25 let v UNESCO

Zdroj: ČT24

Zápis lednicko-valtického areálu na seznam světového dědictví UNESCO byl pro správu lednického zámku velkou událostí. „Stal se pádným důvodem pro investice do oprav celého rozlehlého komplexu a přitáhl pozornost turistů z celého světa,“ řekla kastelánka zámku Ivana Holásková, která na zámku působí déle než čtyřicet let.

Na zámek nastoupila v roce 1978 se svým manželem, který byl kastelánem před ní, sama se kastelánkou stala v roce 1993. „Když jsme na zámek přišli, byl zchátralý zvenčí i zevnitř. Udržovaly se v podstatě pouze reprezentační sály, ostatní křídla využívala vysoká škola zemědělská, měla v nich ubytovny, menzu, skladiště. Bylo to bezútěšné. Když nám tyto prostory na začátku 90. let předali, byly v dezolátním stavu,“ popsala Holásková.

O zápisu na seznam světového dědictví UNESCO se začalo mluvit na konci roku 1994, do té doby se správa zámku věnovala hlavně interiérům v přízemí zámku. „Když se začali sjíždět komisaři z UNESCO a pořádaly se tady workshopy, styděla jsem se do morku kostí. Naštěstí všichni chápali, jaká byla minulá doba a také to, že zápis na seznam nám pomůže památku rekonstruovat,“ dodala kastelánka.

Zámek si investice zasloužil

A to se i stalo. Jak návštěvnost zámku rostla, bylo jasné, že zámek si investice zaslouží. Povedlo se zakonzervovat fasádu na severní straně, která byla v nejhorším stavu, kompletní rekonstrukce fasád začala až v roce 2008.

„V roce 1999 začala generální rekonstrukce palmového skleníku, to bylo za pět minut dvanáct, byly tam špatné nosné sloupy a konstrukce zrezivělá, v roce 2001 jsme vystěhovali z prvního poschodí zemědělské muzeum a zařídili v jeho prostorách knížecí apartmány. Nyní jsou hotové fasády, střechy, skleník, interiéry a vše, co bylo možné, je zpřístupněné veřejnosti. Z původního jednoho malého okruhu jsou čtyři okruhy. Opravený je i minaret a na Janově hradě je nová instalace,“ vyjmenovala kastelánka.

Kromě zájmu turistů ze vzdálenějších zemí, který zápis do UNESCO přinesl, si lednický zámek našel i věrný mecenáš. „Na své náklady nechal rekonstruovat v kapli presbytář a křížovou cestu, věnoval zámku spoustu zajímavých věcí ze své sbírky starožitností a každý rok nám posílá kamion tulipánových cibulí z Holandska,“ doplňuje Ivana Holásková.

Rekonstrukce ještě zdaleka nekončí 

Práce na obnově zámku ale zdaleka nekončí. Momentálně místní správa připravuje opravu katakomb pod skleníkem, takzvaného Maurského domku a restaurování soch a váz v zámeckém parku. Lednický zámek je nejnavštěvovanější památkou na jihu Moravy, před pandemií v roce 2019 jej od ledna do října navštívilo téměř  tři sta osmdesát tisíc návštěvníků.

Krajina zahrad, lesů a vody, kterou nechal vybudovat okolo jihomoravských Valtic a Lednice rod Lichtenštejnů zejména v 18. a 19. století na rozloze téměř tři sta kilometrů čtverečních, patří k nejkrásnějším lidskou rukou upraveným místům České republiky. Krom dvou velkých zámků v Lednici a ve Valticích je zde k vidění i Apollónův chrám s dórským sloupořadím, rozhledna v podobě minaretu a řada dalších romantických zákoutí.

Vidět je z jedné stavby na druhou

Celé oblasti vévodí zámek Lednice. Současnou podobu dostal v letech 1846 až 1858 díky přestavbě ve stylu anglické tudorovské gotiky. Romantický novogotický vzhled získaly též jeho interiéry s bohatou řezbářskou výzdobou – hlavně proslulé vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva či reliéf stromu života ze slonové kosti.

Zámek ve Valticích, přestavený v rozsáhlou reprezentativní barokní stavbu, nabízí návštěvníkům například i repliku barokního divadla. Areál doplňuje rozlehlý anglický park a řada menších staveb, které Lichtenštejnové nechali stavět tak, aby z jedné bylo vidět na druhou.

Mezi nimi je například Janův hrad, empírový zámeček Pohansko, římský aquadukt, maurská vodárna, benátská kašna, ale také kamenná brána Nebe a umělá jeskyně Peklo. Na Rendezvous nebo Dianině chrámu (zámečku zasvěceném bohyni lovu Dianě) se kdysi scházelo panstvo, když se chystalo na lov. Jiné antické bohyně – Athéna, Afrodita a Artemis – zase tvoří sousoší jménem Tři Grácie. Opodál stojí obelisk, který byl vztyčen na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v roce 1797.

Areál zahrnuje také uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky, a rovněž lužní les při řece Dyji kolem Břeclavi. K jednotlivým stavbičkám se dá vyjet koňským povozem nebo po hladině Dyje lodí, ale samozřejmě i pěšky či na kole.

Další zapsané památky i nehmotné dědictví

Na seznamu světového dědictví je k letošnímu roku 1 154 položek ve 167 státech světa. Chráněnou památkou UNESCO se může stát dům, ale i celé město, les, hora nebo třeba jezero. Lednicko Valtický areál je v pořadí šestou zapsanou českou památkou.

Jako první z českých památek se na seznamu objevila v roce 1992 historická centra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Postupně přibyl kostel na Zelené hoře, historické centrum Kutné Hory s katedrálou v Sedlci, a právě Lednicko-valtický areál.

Následoval zámek a zahrady v Kroměříži, vesnická rezervace Holašovice a zámecký areál v Litomyšli. Počátkem tisíciletí uspěl i Sloup Nejsvětější trojice v Olomouci, brněnská vila Tugendhat a židovská čtvrť v Třebíči. Před dvěma lety bylo zapsáno Krušnohoří a krajina pro chov koní v Kladrubech. A letos lázeňský trojúhelník a Jizerskohorské bučiny.

Na seznamu je i sedm zástupců nehmotného kulturního dědictví. Od roku 2005 slovácký tanec Verbuňk. Dál masopust, sokolnictví a jízda králů. Už pět let do seznamu UNESCO patří i české loutkářství, před třemi lety přibyl modrotisk a loni foukané vánoční ozdoby z Krkonoš.

O zápis na seznam UNESCO usilují i další české památky. Třeba hrad Karlštejn, hotel a vysílač na Ještědu, pevnost Terezín a dlouhodobě taky Lázně Luhačovice na Zlínsku. Zatím marně. Díky nominaci ale konkrétně třeba Luhačovice získaly dotace na opravy některých budov.