Komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké a Květné zahrady v Kroměříži je výjimečně zachovanou ukázkou barokního zámeckého sídla. Před dvaceti lety se díky tomu dostal společně s jihočeskou vesnicí Holašovice i na seznam UNESCO. Do „hanáckých Atén“ za památkami a uměním míří tisíce turistů.
Unikátní zahrady a zámek v Kroměříži lákají turisty i filmaře. Na seznamu UNESCO jsou dvacet let
Arcibiskupský zámek v Kroměříži vznikl na půdorysu původního gotického hradu, postupnými přestavbami získal od poloviny 17. století podobu barokního paláce italského typu s bohatě zdobenými interiéry. O vzhled reprezentativního sídla se zasloužili architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Z interiérů je asi nejznámější Sněmovní sál, rokokový prostor se štukovou výzdobou, který byl v bouřlivém roce 1848 místem konání rakouského Říšského sněmu. K dalším desítkám sálů a pokojů Arcibiskupského zámku patří Manský sál, Lovecký sál, Poradní sál, Carský pokoj, Růžový salon nebo Trůnní sál.
Interiér Arcibiskupského zámku v Kroměříži
Druhý nejcennější soubor obrazů v Česku pak nabízí zámecká galerie s díly významných evropských malířů 15. až 18. století (Tizian, Lucas Cranach starší, Hans von Aachen, Paolo Veronese nebo Jan Breughel starší). Věhlasný je zejména Tizianův obraz Apollo a Marsyas.
Cenná je i zámecká knihovna, která uchovává zhruba 90 tisíc svazků a hudební archiv s více než šesti tisíci barokními skladbami.
Jedna zahrada už církvi patří, o druhou se soudí
Podzámecká zahrada, založená v roce 1509, byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. Během staletí se ale její charakter změnil. V 17. století byla přebudována na zahradu barokní, v 19. století pak získala podobu krajinářského parku anglického typu. Na rozloze 64 hektarů se dnes návštěvníci mohou kochat vzácnými stromy, rybníky, sochařskou výzdobou či kolonádami a pavilony.
Zcela odlišná je Květná zahrada, která vznikala v letech 1665 až 1675 jako italská zahrada propojující zahradní architekturu a umění. Má obdélníkový půdorys s množstvím geometricky stříhané zeleně. Jednou z dominant je 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami a vyhlídkovou terasou. Výraznou stavbou je i Rotunda, uvnitř které lze nalézt Foucaultovo kyvadlo, které znázorňuje otáčení Země kolem její osy.
Květná zahrada je výjimečnou památkou, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku.
Zámek a Podzámeckou zahradu, která slouží jako městský park, vydal stát v roce 2015 v církevních restitucích Arcibiskupství olomouckému. Obě památky na základě dohody nadále spravuje Národní památkový ústav. Květnou zahradu, která je známá též pod názvem Libosad, ale stát nevydal. Arcibiskupství se proto obrátilo na soud, který v této věci dosud nerozhodl.
Letos arcibiskupství oznámilo, že na rekonstrukci zámku a Podzámecké zahrady, plánovanou do roku 2022, dostane evropskou dotaci ve výši 202 milionů korun. Celkové náklady rozsáhlé obnovy těchto památek mají činit 246 milionů korun. Rekonstrukci za 230 milionů korun má za sebou i Květná zahrada.
Kroměříž je oblíbená i mezi filmaři
Zámek, zahrady i centrum Kroměříže bývají vděčným objektem filmařů. Nejslavnějším snímkem, který se zde natáčel, je oscarový Amadeus režiséra Miloše Formana. Záběry z lokalit se objevily také ve filmech Ucho, Nehynoucí láska, Královská aféra, remaku Angeliky, v seriálu Četnické humoresky či v pohádce Peklo s princeznou.
Kroměřížský zámek a zahrady se na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) dostaly 2. prosince 1998 na zasedání v japonském Kjótu.
Na seznamu má Česko v současnosti 12 architektonických lokalit či památek. Kromě toho má ještě šest zápisů na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví, na nějž patří zvyky, tradice nebo kulturní události. Nejnověji se mezi ně tento týden zařadil modrotisk.
