Beskydské obce zjišťují, co budou moci využít z likvidovaného Dolu Frenštát

Starostové obcí v Beskydech jednali s krajem a zástupci státního podniku Diamo o možnostech následného využití částí Dolu Frenštát. Spadají pod něj budovy, pozemky, ale i části infrastruktury, která je důležitá pro běžný provoz jednotlivých měst. Po mnoha letech bylo rozhodnuto, že bude Důl Frenštát zlikvidován.

Panorama Beskyd bude bez těžních věží v roce 2023. Letos na podzim začne závoz materiálu na zásyp. Podnik Diamo ho bude v kamionech vozit z odvalu ve Staříči. Přemístit 240 tisíc tun potrvá deset měsíců. „Pak by byl neprodleně zahájen zásyp a ten by měl být realizován cirka pět měsíců,“ řekl ředitel závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Co se týče majetku dolu, Diamo ho začalo rozdělovat na potřebný a nepotřebný pro finální úklid. „To podstatné je likvidace důlních děl, to jsou dvojice jam a těžní věže,“ vysvětlil Lazárek.

Zatímco přípravy na technickou likvidaci vrcholí, kraj a zástupci Diama pozvali k jednání zástupce dotčených měst a obcí. Lokalit, které měly sloužit k obsluze dolu, je celkem jedenáct. Jednotliví starostové mohli přijít s návrhy, jak s nimi naložit. „Máme zájem bavit se o tom území, ale jedná se o to, že to není jenom v našich rukou, není to náš majetek,“ řekl starosta Trojanovic Jiří Novotný.

Michaela Štefková je starostkou v obci Tichá. V této obci měla být druhá část těžebního areálu. Vyřešit chce třeba cestu, která k němu vedla.

„Je to tak velká komunikace, o kterou se do budoucna obec nebude moct starat. Jsou tam dvě nemovitosti, které nemají číslo popisné,“ vysvětlila starostka. „Jsou tam nějaké vodní nádrže, vodovody. To všechno se dá naopak využít ku prospěchu těch obcí,“ doplnil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

Podobně jako Frenštátsko chce Diamo a kraj řešit i další lokality, ve kterých byla ukončena těžba nebo se s jejími následky potýkají: Karvinsko a Frýdecko-Místecko.

  • V roce 1945 byl zahájen průzkum v jižní oblasti revíru OKD
  • Důl Frenštát vznikl v 80. letech minulého století na největším nalezišti černého uhlí v republice
  • V letech 1982 a 1983 začali dělníci s hloubením dvou důlních jam. V oblasti je podle odhadů více než miliarda a půl tuny černého uhlí
  • V dubnu 1988 bylo z jámy č. 5 vyvezeno první uhlí
  • Od roku 1994 je důl v konzervačním režimu, udržování stojí desítky milionů korun ročně. Pro těžbu nebyl nakonec nikdy zprovozněn
  • V roce 2011 požádalo vedení Trojanovic, na jejichž území důl stojí, o zbourání těžních věží. Ty patří podle stavebního úřadu mezi padesátku staveb v areálu, kterým vypršelo stavební povolení
  • OKD požádalo o ponechání věží do roku 2031