Brněnští zastupitelé schválili rozpočet na příští rok. Město bude hospodařit s příjmy 13,8 miliardy a výdaji 15,3 miliardy korun. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru očekává propad daňových příjmů přes dvě miliardy korun. Deficit by měl dokrýt úvěr a také prodej pozemků nebo akcií Technologického parku. Od ledna se také sníží odměny neuvolněným zastupitelům, členům komisí a výboru.
Snížení odměn zastupitelům nebo prodej Technologického parku. Brno řeší, jak dokrýt schodek v rozpočtu
Brno mělo na letošní rok schválený rozpočet s příjmy 14,1 miliardy a výdaji 16 miliard korun. Při tvorbě rozpočtu na rok 2021 vedení města reagovalo na dopady pandemie, kvůli nimž města zaznamenala propad příjmů. Brno pro příští rok počítá s daňovými výnosy devět miliard korun, což je o 2,2 miliardy méně než letos.
Pro návrh rozpočtu zvedlo ruku 38 přítomných zastupitelů, nikdo nebyl proti a 11 se zdrželo. Kromě koalice ODS, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD návrh podpořila část opozičních zastupitelů zvolená za ANO.
Město chce propad pokrýt několika způsoby. Plánuje prodej stavebních pozemků zhruba za 850 milionů, ale také chce prodat akcie Technologického parku. Cenu odhaduje na 1,2 miliardy korun. Dalších 300 milionů plánuje získat pomocí úspor běžných výdajů a více než 80 milionů díky sníženým transferům městským částem. Kromě toho zastupitelé už dříve schválili, že město může čerpat u dvou bank úvěr v celkové výši dvě miliardy, u každé miliardu.
Část opozice s prodejem Technologického parku nesouhlasí
Někteří opoziční politici jsou proti navrženému prodeji Technologického parku. V opozici je SPD a politici zvolení za hnutí ANO, hnutí ale v Brně zrušilo svou organizaci. Část členů vytvořila nezávislý klub, který rozpočet nepodpořil, naopak zbylí členové zvolení za ANO pro něj ruku zvedli.
Pavel Staněk (nez. za ANO) uvedl, že rozpočet je vytvořený v rámci toho, co bylo možné, ale nelze ho podpořit kvůli prodeji Technologického parku. Podle něj by si Brno mělo nechat prodej parku jako poslední pojistku a nemělo by tahat „trumfy z rukávu hned na počátku krize“.
Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že z některých věcí nemá ani koalice radost, ale řešení je nejlepší možné s ohledem na současnou situaci a propad daňových příjmů. Podle ní je prodej parku jedna z posledních možností.
Město dá Úrazové nemocnici 36 milionů, dalších 35 jí půjčí
Kateřina Jarošová (zvolena za ANO) navrhla převod Úrazové nemocnice pod stát s ohledem na její ztráty, podle primátorčina náměstka Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale právě Úrazová nemocnice v době koronaviru ukázala, že je potřebná a je součástí brněnského zdravotnictví.
Zastupitelstvo proto schválilo neinvestiční příspěvek na provoz skoro 36 milionů a dalších 35 milionů jako půjčku. Pro neinvestiční podporu zvedlo ruku 39 zastupitelů, dva byli proti a čtyři se zdrželi, pro návratnou finanční pomoc bylo 39 zastupitelů, pět se zdrželo a jeden byl proti.
Podle ředitele nemocnice Pavla Pilera bude celková ztráta jasná až na konci roku. Změnit ji ale ještě může pandemie koronaviru. Kvůli ní nemocnice omezila plánované operace a také musela kupovat více ochranných pomůcek. Nemocnice také řeší se zdravotními pojišťovnami, zda si od nich bude moct nechat zálohy na výkony.
Město chce vypracovat analýzu rozvoje pro Úrazovou nemocnici a také Nemocnici Milosrdných bratří, kterou rovněž spravuje. Jednou z možností je i sloučení nemocnic, podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) se to může stát, ale nemusí. Brno už letos udělalo změnu v tom, že pro obě své nemocnice dosadilo jednoho ředitele. Právě to má pomoct ekonomice nemocnic, ale taktéž provázat a zlepšit péči.
Snížení odměn neuvolněným zastupitelům uspoří milion
Brno také od ledna sníží o pět procent odměny neuvolněným členům zastupitelstva, členům komisí a výborů. „Ročně se tím ušetří přes milion korun,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Pro snížení odměn neuvolněným členům zastupitelstva, komisí a výborů hlasovalo 48 zastupitelů, nikdo nebyl proti, jeden se zdržel. O výši odměn neuvolněných zastupitelů rozhoduje zastupitelstvo obce, odměny uvolněných zastupitelů jsou dané zákonem. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) ale uvedla, že i uvolnění členové budou přispívat pěti procenty platu do různých fondů, sama bude zasílat peníze do sociálního nadačního fondu.
Letos byla odměna neuvolněných členů brněnského zastupitelstva 3673 korun, od příštího roku bude 3490 korun. Členům komisí a výborů se sníží odměna z 6122 korun na 5816 korun a předsedům komisí a výborů z 7346 na 6979 korun.
Investiční akce se nezastaví
Přestože město zaznamenalo propad příjmů, chce dát skoro třetinu výdajů na investiční akce. Mezi největší patří stavba Janáčkova kulturního centra nebo multifunkční haly, ale také pokračující práce na přeložení tramvajové trati z Dornychu na Plotní, prodloužení tramvajové trati k univerzitnímu kampusu nebo práce na dalších částech velkého městského okruhu v úsecích Žabovřeská, Tomkovo náměstí a Rokytova.
Velká cena motocyklů se příští rok nepojede
Zastupitelé Brna také schválili usnesení, že se příští rok v Brně neuskuteční motocyklová Velká cena České republiky. Grand Prix měl původně pořádat spolek města a kraje stejně jako posledních pět let. Promotérská společnost Dorna ale požaduje opravu dráhy odhadem za sto milionů korun, na niž město ani kraj nemají peníze kvůli propadům příjmů v souvislosti s pandemií. Peníze na opravu nechce dát ani stát.
Spolek měl smlouvu s Dornou na pořádání pěti ročníků, letos se uskutečnil pátý. Kvůli koronaviru se ale jel bez diváků za snížený poplatek. Z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) klesl na jeden milion eur (asi 27 milionů korun) s tím, že se příští rok pojede i s diváky za šest milionů eur (asi 162 milionů korun). Dorna ale jako podmínku požaduje právě opravu dráhy Masarykova okruhu. Na její kvalitu si letos stěžovali jezdci. Okruh vlastní soukromá společnost Automotodrom Brno a spolek si ji na závody pronajímá.
Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) řekla, že v současné situaci nelze město a kraj zavázat na pět let k tomu, že bude potřeba hradit za zalistovací poplatek v součtu jednu a čtvrt miliardy korun.
„Bylo by to vrcholně nezodpovědné. Mě to mrzí, Velká cena pro mě znamená tradici, je tu několik desítek let. Byla bych ráda, kdyby byla zachovaná, ale já prostě nevidím jinou cestu. Chceme, aby lidé mohli jezdit v MHD, jak jezdí, aby měli takový poplatek za odpad, jaký mají. Nevím, kde bychom měli získat přes miliardu, když firmy s ohledem na současnou situaci nepůjdou do sponzoringu. Ohledně vstupenek nevíme, jestli se pojede s diváky, jestli by sem přijeli diváci z okolních států. Je tam spousta neznámých,“ řekla Vaňková.
