Brněnští zastupitelé schválili rozpočet. Peníze půjdou na tramvaje v Plotní i koncertní sál

Rozpočet Brna na rok 2020 schválili v úterý městští zastupitelé. Počítá s příjmy 14,1 miliardy a výdaji 16 miliard korun, rozdíl pokryjí peníze města z letošního rozpočtu. Oproti letošnímu rozpočtu by měla být zhruba miliarda navíc v příjmech i výdajích díky vývoji ekonomiky a daním. O dalších asi 300 milionů se sníží dluh, na konci příštího roku má činit přes tři miliardy korun.

Rozdíl mezi výdaji a příjmy pokryjí peníze z letošního rozpočtu jako například nedočerpané výdaje, vyšší příjmy a peníze z fondů. Na investice bude skoro pět miliard korun stejně jako letos.

Mezi hlavní investice budou patřit dopravní stavby, mimo jiné pokračování projektu na přeložce tramvajové trati z ulice Dornych do ulice Plotní nebo prodloužení tramvajové trati k univerzitnímu kampusu.

Další investice půjdou i na projekt zbudování koncertního sálu nazvaného Janáčkovo kulturní centrum a na vybudování sportovního areálu u muzejního pavilonu Anthropos.

Spor se vedl o podporu kultury

Pro rozpočet zvedlo ruku 33 zastupitelů, dva byli proti, a to bývalý primátor Petr Vokřál a jeho bývalý náměstek Richard Mrázek (oba ANO). Dalších 17 opozičních zastupitelů z ANO a SPD se zdrželo.

Vokřál v diskusi namítal, že je rozpočet schodkový v době, kdy je ekonomika nejvýš. Kritizoval také to, že dlouhodobě klesají investice a ve výhledu klesnou až na 3,5 miliardy. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) kontrovala, že do investic půjde příští rok skoro 30 procent rozpočtu.

„Je to částka, která je podle mého názoru odpovídající. Pro mě je zásadní, aby to bylo skutečně proinvestované. Jedna věc je něco naplánovat a druhá je pak skutečné čerpání. Pokud se nám to podaří proinvestovat, budu spokojená,“ uvedla Vaňková.

Opoziční SPD navrhovala, aby se o 200 milionů snížila podpora kultury, návrh ale neuspěl. Na druhé straně bývalý náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno), který už není v zastupitelstvu, navrhoval vyšší podporu kultuře. Jeho návrh si osvojil Vokřál, ale ani ten neuspěl.

Na kulturu město dává přes miliardu korun. „Z mého pohledu jde do kultury velké množství peněz a myslím si, že jsme vysoce nad průměrem proti ostatním městům. Rozpočet je sestavovaný podle potřeb. Můžeme debatovat, jestli má být podpořen jeden festival, nebo tři. Není jedno univerzální správné řešení, ale my jsme se rozhodli takto,“ řekla Vaňková.

Na letošní rok schválili brněnští zastupitelé loni v prosinci rozpočet s příjmy 13 miliard a výdaji 15,2 miliardy korun. Na vyrovnání rozdílu se počítalo s vlastními zdroji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 8 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 9 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...