Papcel Litovel zahájil propouštění. Do konce měsíce má odejít osmdesát zaměstnanců

Papcel Litovel zahájil propouštění zaměstnanců, do konce října má odejít osmdesát lidí z celkových dvou set. Výrobce papírenských strojů je od poloviny září kvůli více než čtyřsetmilionovým dluhům v úpadku. Informaci získala ČTK ze zápisu věřitelského výboru společnosti, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Vedení Papcelu v září na dotaz ohledně případného propouštění nereagovalo.

O stavu litovelského podniku informoval v září věřitelský výbor předseda představenstva Papcelu David Dostál. Zatímco loni Papcel zaměstnával v průměru 250 pracovníků, tak letos v létě jich před zahájením insolvenčního řízení měl dvě stě.

„K 1. listopadu by dlužník měl mít 120 zaměstnanců, z toho šedesát výrobních dělníků. Dlužník drží klíčové zaměstnance pro další zakázky, respektive dopracování stávajících,“ stojí v zápisu věřitelského výboru.

Dohodnuté zakázky se ruší

Papcel má 443 věřitelů a dluhy ve výši 418 milionů korun. Dostál v insolvenčním návrhu napsal, že firma je v úpadku pro platební neschopnost. Několikaleté spory s jedním ze zahraničních zákazníků Papcelu podle Dostála narušily důvěru bank. Firma má dohodnuté zakázky za stovky milionů korun, není však schopna je realizovat.

Papcelu loni klesly tržby o polovinu na 799 milionů z 1,626 miliardy v roce 2017. Firma snížila ztrátu z předloňských 174 milionů korun na 94 milionů. Loni byl však Papcel podle Dostála prakticky paralyzován akcionářskými spory. „Došlo ke zpoplatnění části úvěrů a omezení nového bankovního financování,“ uvedl Dostál.

Investiční společnost BHM Group nakonec letos prodala svůj padesátiprocentní podíl v Papcelu firmě VEGA-HSH, kterou vlastní Dostál. VEGA-HSH se tak opět stala stoprocentním majitelem Papcelu.

Firma Papcel byla založena v roce 1950 a zajišťuje kusové dodávky, opravy, repase a rekonstrukce výrobních uzlů a celých papírenských technologií. Zatímco dříve se Papcel soustředil hlavně na Rusko, nyní se snažil získat nové zakázky také například v Íránu či jihovýchodní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Organizátoři protestu v Praze vyzvali Babiše k debatě o financování ČT a ČRo

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Veterináři na jihu Čech kvůli salmonele utratí desetitisíce slepic

Veterináři budou kvůli opakovanému výskytu salmonely likvidovat chov slepic v Dyníně na Českobudějovicku. Utratit bude nutné přes 30 tisíc nosnic, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Likvidace chovu začne v pondělí a potrvá zřejmě dva dny. Bakterie z rodu Salmonella způsobují u lidí infekční průjmové onemocnění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 21 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
24. 10. 2026‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

„Nejsem žádný hrdina. Stačí mi, že jsem přežil,“ říká válečný veterán

Harry Arnstein se narodil v Brně do židovské rodiny, před nacisty uprchl s rodinou do Jugoslávie a později skončil v italském koncentračním táboře. Po osvobození britskou armádou se přidal k Československé samostatné obrněné brigádě. Jako sedmnáctiletý chlapec bojoval proti Němcům u francouzského Dunkerku. Po válce se na krátkou dobu vrátil do Československa. Záhy odešel za rodiči do Spojených států, kde žije devětadevadesátiletý válečný veterán dodnes.
24. 10. 2026‌‌

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.