Původně měl být sídlem komunistů, teď bude ostravský skelet sloužit technologickým firmám

Po dvaatřiceti letech od položení základního kamene se nedaleko centra Ostravy naproti Domu kultury otevřela budova přezdívaná „skelet“. Původně měla být krajským sídlem komunistické strany, nyní bude sloužit novým technologickým firmám jako vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor společnosti Smart Innovation Center (SIC). V polovině roku by měla být budova obsazena zhruba z poloviny.

Objekt nabízí celkem jedenáct tisíc metrů čtverečních plochy. Dvě třetiny by měly sloužit jako vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor. Zbytek bude tvořit polyfunkční prostor určený pro kanceláře, prodejny či lékařské ordinace. Celkové náklady na dostavbu přesáhly půl miliardy korun. 

„Zájem o prostory je velký. Klienti tady jsou. Jen čekají, až budeme moci smlouvy o smlouvě budoucí překlopit na ostré smlouvy nájemní,“ řekl jednatel SIC Michal Burian. Podle něj budou v objektu působit firmy širokého zaměření jako technologické firmy, společnosti z oblasti IT, stavebnictví nebo energetiky.

Takzvaný skelet před zahájením prací na dokončení
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Komunisté se nového sídla nedočkali

Objekt je na frekventovaném místě u kulturního domu a krajského úřadu. Měl se stát krajským sídlem komunistické strany, ale po roce 1989 zůstal nedostavěný. V roce 2008 ho koupila za 53 milionů korun společnost Red House Development a město následně několikrát žádala o prodloužení lhůty pro jeho dostavbu.

Budova měla původně sloužit jako krajské sídlo komunistické strany
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Podle domluvy s městem měly být fasáda a střecha hotové do konce roku 2016 a celý projekt měl být dokončen o rok později. První část společnost splnila, poté usilovala o to, aby stavbu převzala firma SIC, což se nakonec stalo. Tato společnost měla stavbu podle smlouvy dokončit loni v září. 

Firma dostala pokutu za zpoždění, zaplatí jen polovinu

Pokuta za nedodržení tremínu dosáhla částky 35 milionů korun. Město uplatnilo její první část ve výši pět milionů korun. Firma pak požádala o prominutí poloviny smluvní pokuty, tedy sedmnáct a půl milionu korun, čemuž zastupitelé ve středu vyhověli. 

Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekl, že město vedle inkasovaných pěti milionů korun v minulosti obdrželo i patnáct milionů, když souhlasilo s převodem objektu a jeho dokončením společností SIC.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 5 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 6 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...