Dohoda, která měla Pramenům pomoci s dluhy, je passé. Obec se chce vyhnout soudu

Smlouva, která měla otevřít zadlužené obci Prameny přístup k bankovním účtům, nakonec padá pod stůl. Zastupitelstvo ji zrušilo, aby se vyhnulo soudu s Karlovarskými minerálními vodami (KMV). S ruským podnikatelem Dmitrijem Vajnerem, který je nyní jediným věřitelem Pramenů a jehož firmě měla smlouva přinést pozemky s vrty minerálních vod, se obec na vypovězení smlouvy dohodla. Podle starostky Michaly Málkové (ANO) ale bude nyní nutné dál hledat cestu z dlouholetých finančních problémů.

Neúspěšný plán na vybudování vrtů a stáčírny minerálních vod vynesl Pramenům nezáviděníhodný titul nejzadluženější obce v republice. Díky smlouvě s Vajnerem však radnice doufala, že se dostane z nejhoršího – dluh se měl snížit na 42 milionů korun a dále se neúročit. Nic z toho však nebude. Obec couvá poté, co na ni podaly žalobou Karlovarské minerální vody. 

„Nechceme, aby se obec soudila, zda je smlouva platná, nebo neplatná. Při rozhodnutí soudu by se odvolaly buď Karlovarské minerální vody, nebo firma věřitele Sangerberg. Soudní řízení by tak mohla trvat až několik let. Obec navíc nemá na právní zastoupení advokátem. Věřitel situaci obce chápe, předmětné smlouvy jsme proto zrušili,“ uvedla starostka Málková.

Karlovarské minerální vody tvrdí, že měly o pozemky v Pramenech zájem a nabídly za ně tříkrát vyšší cenu než Vajnerova firma. Podle nich tak radnice odmítnutím této nabídky porušila zákon o obcích. Okresní soud v Chebu následně uvalil na obec předběžné opatření, které by Pramenům do ukončení sporu stejně znemožnilo zadlužení dál řešit.

Dmitrij Vajner je nyní jediným věřitelem obce. Stáčírnu minerálních vod, kvůli které vše začalo a o kterou mají zájem i KMV, chce postavit sám, slíbil také zbudování domova pro seniory. Tvrdí, že v posledních letech spolupracoval na oddlužení obce a do investičního záměru v Pramenech vložil desítky milionů korun.

Spor se točí kolem ceny pozemku s osmi vrty minerální vody

Vajnerova firma Sangerberg měla podle smlouvy schválené pramenským zastupitelstvem koupit pozemky s osmi vrty minerálních vod za deset milionů. Stalo se tak, i když KMV nabízely násobně více. „Nabídku Karlovarských minerálních vod jsme nemohli přijmout, bylo by to obcházení věřitele a mohl by na nás také podat žalobu. Jinak řečeno, jsme opět v patové situaci,“ zdůvodnila Málková.

Prodej pozemků Sangerbergu neměl ovšem podporu pramenské opozice. Ta by chtěla raději pokusit se dosáhnout promlčení části dluhů. S tímto návrhem však opoziční zastupitelky kvůli chybějící právní analýze zatím neuspěly.

Velké plány, velké dluhy

S plánem na vybudování stačírny v Pramenech přišlo tehdejší vedení obce na počátku 90. let, které se snažilo upadající obci uprostřed Slavkovského lesa vrátit zašlou slávu – před válkou bývaly Prameny vzkvétajícím lázeňským městečkem, po roce 1945 se však kvůli odsunu dramaticky snížil počet jeho obyvatel, situaci navíc nepomohlo dočasné začlenění do vojenského výcvikového prostoru.

Dlouho se zdálo, že bude plán na vytvoření stáčírny úspěšný. Zkušební vrty ukázaly, že je u obce možné čerpat kvalitní minerálku, radnici se podařilo nakoupit potřebné pozemky, získala územní rozhodnutí i licence, ale přesto neuspěla. Osudným se jí stalo umístění v nitru CHKO Slavkovský les. Kritici záměru uspěli s argumenty, že se nemůže minerálka vozit po nedostatečně dimenzovaných silnicích napříč chráněným územím.

Vznikl tak třicetimilionový dluh, situaci Pramenů ještě zhoršila jejich povinnost odkoupit rodinné domky od pozemkového fondu. V roce 2008 se navíc rozpadlo zastupitelstvo a pak se dlouho nedařilo dát dohromady stabilní vedení obce. Naopak dlouho ji řídil jmenovaný správce. Až od roku 2012 úřaduje starostka Málková, v době jejího nástupu se přitom dluhy vyšplhaly na 130 milionů korun a hrozila dražba obecního majetku. Té se nadobro podařilo zabránit loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
před 2 hhodinami

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
před 2 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
před 14 hhodinami

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 15 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 16 hhodinami

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
včera v 15:18

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
včera v 08:30

Babiš uložil Schillerové, aby navrhla firmy pro sanaci na Klatovsku

Premiér Andrej Babiš zadal ministryni financí Aleně Schillerové (oba ANO), aby navrhla firmy pro dekontaminaci jedů nalezených v šumavské oblasti Dobrá Voda na Klatovsku. Novinářům na dotaz k postupu Motoristů ohledně řešení staré ekologické zátěže řekl, že nemá rád monopolní dodavatele. Motoristé předtím navrhli firmu Dekonta.
10. 9. 2026Aktualizováno10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.